JAROMÍR NOHAVICA

o něm |novinky |koncerty |diskografie |další tvorba |kontakt


RECENZE CD
 

Nohavica nepřestává hledat lásku
MUSICSERVER.CZ - 3. 7. 2000

Onehdy jsem si vzpomněl na Van Goghovo ucho, písničku od Elánu, ve které se zpívá: "Keď večer telku prepínaš, všade je láska...". Opravdu, to slovo je všude - zneužité, běžné, devalvované, utopené ve žvanění moderátorů rádií a ztracené v koláčových grafech televizních "rejtingů". Jaromír Nohavica se ve svých písničkách vydává hledat milostné city a činí tak ještě víc než kdysi. Písně jsou niternější, intimnější a smutné, i když Nohavicovi posluchači vědí, že Jarek je (když chce) dokáže rozesmát k slzám.

Pravda, Moje smutné srdce obsahuje i momenty k pousmání, ovšem pokud je vám k smíchu třeba rada z drsného Ostravska, že z času na čas je dobré zmlátit manželku (tradicionál V jednym dumku na Zarubku). Občas Nohavica vybídne i k tanci a hromadnému zpěvu, viz redlovka Strakapúd či krásná pašijová Maria Panna. Za latinu předvedenou v nádherné Siluetě či v písni Strach by se nemusel stydět ani Carlos Santana - smekám před hostujícími hudebníky. Skladba Líbíte se mi může vést posluchače k zajímavému výkladu. Je opravdu ten Nohavica takový zlomyslný chlap, že by tohle provedl nějaké ubohé ženě? Je to jeho pomsta za příkoří způsobená jeho srdci nebo jen neškodné milostné škádlení?

Nohavica nezpívá o svých láskách jen tak nazdařbůh, to není konverzace o počasí. Jeho lásky jsou vzdálené, nenaplněné a ztracené, o takových vypráví v písních Silueta, Vánoce v Bratislavě či Sněženky. Jeho hlas je smutný a unavený, ale stejně zpívá, že dál bude hledat lásku v ulicích (Moje smutné srdce). To nemohl jen tak napsat nějaký nevycválaný hejsek, ale chlap nejmíň po třicítce, samozřejmě ženatý nebo rozvedený... Nohavicovi decentně sekundují spoluhráči, kteří jemně tu zajazzují, tu přibarví náladu přesně tak, jak to písnička potřebuje. Snad jen zmíněný Strach je zvlášní svým nesouladem mezi textem o autorových obavách a hybnou temperamentní hudbou.

Srovnávat Moje smutné srdce s Divným stoletím je zbytečné. Desky jsou obě výtečné a pro mne osobně i překvapivě rozdílné. Ale mají společné to, že i ta letošní by mohla být českou deskou roku.

Hodnocení: 8/10

Pavel Parikrupa
Zdroj: MusicServer.cz


bio
video TV
v
ideo archiv

články
r
ecenze CD

recenze koncertů

rozhovory

on-line diskuze

domů
mapa webu