JAROMÍR NOHAVICA

o něm |novinky |koncerty |diskografie |další tvorba |kontakt


RECENZE CD
 

Každý si nese své břímě. I potomci bájných Ikarů.
potoczny.blog.idnes.cz - 21.2.2008
 



... znovu a znovu jsem poslouchal první píseň nového alba Ikarus Jaromíra Nohavici a chtělo se mi s ním křičet. I "já si to pamatuju" Jarku, i já. Jak vcházím ráno do kuchyně a slyším, jak se z rádia line "Hlas Ameriky". Když můj táta uvidí můj překvapený a lehce ustrašený výraz, pronese: "hlavně to nikomu neříkej". Taková byla tehdy doba ...

... doba cílevědomého donášení, ale zároveň doba, kdy jste i nejbližším mohli ublížit jen svou pouhou existencí, pronesením něčeho nevhodného, třeba v jiné situaci banálního, na nevhodném místě. Pamatuji si, že jsme tehdy s kamarády řešili mnoho kontroverzních témat, které nás jako študáky zajímaly: přetrvávající pobyt Ruských vojsk, zda-li jsou probíhající změny ve společnosti, nazývané "Přestavbou" dostatečné. Vše ve skrytu bytu jednoho z nás. Byli jsme nikým, nikoho jsme nezajímali. Podstatně horší důsledky mohlo mít podobné věci řešit v hospodě, na pracovišti nebo na pódiu, pokud jste byli známou osobou, dejme tomu folkovým zpěvákem.

Jaromír Nohavica urazil od doby protestsongů dlouhou cestu. Myslím, že ani v 89-tém na tehdejším náměstí Lidových milicí v Ostravě, když s námi zpíval tehdy ještě československou hymnu, netušil, jak dlouhou cestu urazí. Ve spojení s Vítem Sázavským a jeho kolegy nám ukázal, že folk nemusí být jenom poezie, doprovázená kytarou. Spojením s Čechomorem si našel svou osobní cestu k popovému a rockovému projevu, nad rámec psaní textů pro Marii Rottrovou nebo skupinu Doga. A když už jsem si myslel, že nic nevymyslí, oprášil na půdě heligónku a obnažil nám jadrnost českého jazyka i jeho specifické, ostravské podoby, ve formě "lidových" písní v nejlepším významu toho slova. Posunul se do podoby multiinstrumentalisty, hudebníka, který se aktivně účastní veškerého dění a to akcentuje ve svých písních, ať už se jedná o písně "Pane prezidente", "Ladovská zima" nebo desítky jiných ...

... přesto nic nebo skoro nic z výše uvedeného, na nové desce neuslyšíte. Snad jen ten akcent, reakci na věci, které jej trápí nebo naopak těší. Je zde Jaromír Nohavica, sám za sebe, až na vyjímky, pouze s kytarou. Na osmi koncertech v Ostravě, kde zhruba před měsícem nové písně přednesl, bylo vidět zvláštní důraz, jaký tentokrát kladl na kvalitu ozvučení a kvalitní provedení všech písní. Vše se podařilo přenést i na nové album, které je z velké části albem koncertním. Živým, osobním vyznáním. Dýchá z něj zvláštní atmosféra, kterou jsem cítil již na jednom z uvedených koncertů. Jaromír Nohavica působí náhle dojmem jako by byl "nahý", oděný pouze do svých veršů, přinášející svou zpověď, ať už se jedná o témata společenská, o alegorie, vyznání obdivu k panu Jiřímu Suchému nebo o témata každodenní.

Myslím, že není nutné rozebírat píseň za písní a hrát si na zasvěceného hudebního kritika, když jím nejsem. Osobně cítím poselství již v samotném názvu nového alba a jeho obsah jej pouze dokresluje. V posledních letech se Jaromír Nohavica dostal do pohody. Do pohody lidské, nepije, muzikantské, dělá písně, které jemu i nám přinášejí radost a ekonomické, což je asi to, co nejvíce lidí pálí a tak se dostavují negativní reakce a vynořují "kauzy". Báj o Ikarovi je bájí o člověku, který je v neutěšené situaci, ale nalézá a najde řešení, letí, je na vrcholu a věří, že se vše podaří, když jej nepřízeň osudu sráží do vln. Je jedno, zda-li si za tento příběh zaměníme naši mladou demokracii a demokratickou společnost, kterou i po letech stále sužuje nemoc komunismu v nás a "převtělených" komunistických sil kolem nás nebo osud Jaromíra Nohavici, který mnohé dokázal a stává se tak cílem snah, jak mu život co nejvíce znepříjemnit.

Omlouvám se, pokud jste čekali recenzi na nové album. Pokud ji chcete, zde je, shrnuta jedinou větou: "běžte a kupte si nové album Ikarus", jedině tak pocítíte atmosféru, která z nového alba dýchá a budete si moci uvědomit hloubku jeho textů. Jste-li fanoušky Jaromíra Nohavici, už jste tak přes Internet na jeho stránkách učinili, pokud ne, koupíte si jej na počátku března v obchodě. Jste-li fanoušky folku, pak myslím, že není příliš mnoho stejně kvalitních počinů, které by stály v současné době za vaši pozornost. Jaromír Nohavica i jeho tvorba jsou notoricky známé a toto album není přelomové, plně zapadá do jeho předchozí tvorby. Nepřekvapí, ani neurazí, ale určitě potěší. Přeji příjemný poslech ...

 

 

 

Roman Potoczný

Zdroj: potoczny.blog.idnes.cz


bio
video TV
v
ideo archiv

články
r
ecenze CD

recenze koncertů

rozhovory

on-line diskuze

domů
mapa webu