|
Jaromír Nohavica &
Kapela: Koncert
FOLK&COUNTRY
- ČERVEN 1998
7. června 1998 (v den
narozenin JN) vychází dlouho očekávané album Jaromíra
Nohavici a jeho Kapely. Jak už název napovídá, přichází
Jaromír Nohavica se svým produkčním týmem po velice
úspěšném studiovém albu Divné století (dnes již téměř
dvojitá platinová deska) se záznamem několika svých
koncertů pořízených v závěru roku 1997.
V loňském roce odehrál
Jaromír Nohavíca těměř 100 koncertů, které navštívilo
neuvěřitelných 80.000 diváků. Všechny koncerty byly
vyprodány. Nové album zachycuje koncerty z prosince
loňského roku, které se konaly v několika naprosto
odlišných sálech - v pražském Lucerna Music Baru (s
Hanou Hegerovou j.h.), v Kulturním domě Vltava v Českých
Budějovicích a v sále Slovenského rozhlasu v Bratislavě.
Přeplněný rockový klub v Praze (oba dva koncerty
navštívilo vždy 800 diváků, vstupenka stála 250,- Kč a
byla k stání), klasický "kulturák" v Českých
Budějovicích a akusticky dokonalý sál určený k nahráváni
živých koncertů v Bratislavě - tak rozdílná prostředí a
přesto zni záznam jako jeden koncert. Oním jednotícím
prvkem je Jaromír Nohavica, který zpívá v životní formě,
a dále jeho Kapela, která se během celého turné skvěle
sehrála. A samozřejmě také Nohavicovi diváci Jejich
sociální skladba se za jediný rok značně proměnila.
Kromě skalních folkových fanoušků začali na Nohavicu
chodit i diváci, které zajímá spíš kvalitní populární
hudba, šanson a rock.
Jaromír Nohavica se během
jediné sezóny zařadil po bok takové veličiny naši
populární hudby, jakou je bezesporu Hana Hegerová. Již v
březnu loňského roku to byla právě ona, kdo předával
Nohavicovi Českou Gramy za nejlepší album roku 1996. V
srpnu téhož roku s ním Hana Hegerová vystoupila na
nádvoří zámku v Telči, kde poprvé zazněl jejich duet
"Stará píseň" otextovaný Nohavicou právě pro tuto
příležitost. A konečně v prosinci 1997, za přítomnosti
kamer České televize, vystoupila Hana Hegerová jako host
Jaromíra Nohavici v pražském Lucerna Music Baru. Záznam
tohoto koncertu a videoklipy vyrobené z tohoto záznamu
budou základním kamenem reklamní kampaně k albu, které
právě vychází.
Album obsahuje 23 písni,
z nichž čtyři jsou dosud nevydané (Jdou po mně jdou,
Fotbal, Cukrářská bossanova, Polámaný anděl touhy).
Většinu písní aranžoval Vít Sázavský. Právě na jeho
příkladě se potvrzuje známá pravda, že písničky obstály
v jednoduchém podáni svého autora (kytara a zpěv),
získaly novými aranžemi pro Kapelu také novou kvalitu.
Toto album není pouze záznamem koncertu a výběrem toho
nejlepšího, co Nohavica napsal. Kromě čtyř dosud
nevydaných skladeb uslyšíte i dalších 19 kvalitativně
nových hitů. Písně, které již stačily zlidovět (Když mě
brali za vojáka, Bláznivá Markéta, Darmoděj, Až mě zítra
ráno v pět a další) zní na tomto albu zcela nově. Kapela
hraje neuvěřitelně barevně a pestře. Na pódiu se střídá
klasické komorní trio, jazzová skupina, folkový
trojhlas, rockový nářez a hospodská heligonka. Žádný
postup se neopakuje a každá píseň vás něčím překvapí.
Členy Kapely jsou většinou ostřílení a známi hudebníci.
Kromě již jmenovaného aranžéra a kapelnlka Vita
Sázavského (basová kytara, housle, kytara a zpěv) se v
Kapele objevuji další dva členové legendární skupiny
Nerez - Zdeněk Vřešťál (kytara, zpěv, producent
posledních čtyř Nohavicových alb) a Pavel Plánka (bicí,
mj. hrál v projektech Shalomu, Lucie a J. Ledeckého,
současný spoluhráč D. Hůlky, muzikál Dracula aj.).
Na trombón a klávesy
hraje v Kapele Filip Jelínek - vnuk slavného
semaforského Jiřího Jelínka a člen skupin Sexy Dancers a
JAR.
Vladislava Hořovská hraje
v Kapele na housle a zpívá - stejně jako Petra Pukovcová,
která hraje na hoboj a šalmaj.
Jaromír Nohavica hraje
kromě klasické akustické kytary i na ruskou
sedmistrunnou kytaru, kterou specielně pro něj postavila
jihlavská kytarová dílna MN. Poprvé zde hraje Nohavica i
na "placatou" kytaru. nefalšovanou elektrickou kytaru
značky Godin. Neslýchaná je i Jaromírova technika hry na
heligonku - tahací harmoniku, která se v rodině Nohaviců
předává už po několik generaci z otce na syna.
Album natočil a smíchal
stejný tým, který se podílel na výrobě Divného století:
hudení režisér Vít Sázavský a zvukový režisér Ing.
Miroslav Klus. Producentem alba je opět Zdeněk Vřešťál.
Autorem grafického návrhu obalu je Aleš Najbrt a skvělé
fotografie z celého turné jsou dílem Jana Šilpocha.
z materiálů agentury
Zdroj: Folk&Country |
