JAROMÍR NOHAVICA

o něm |novinky |koncerty |diskografie |další tvorba |kontakt


KONCERTY - RECENZE
 

Nohavica říká, proč se zlínský koncert nepovedl
MF DNES - 15. 12 .1998 

Po nedávném koncertě písničkáře Jaromíra Nohavici ve Zlíně odcházeli jeho návštěvníci rozčarovaní a zklamaní. Místo propagovaného vystoupení písničkáře se skupinou Neřež totiž na pódiu jen "exhibovala" samotná kapela a Nohavicovy písně zazněly jen sporadicky. Sám Nohavica na začátku představení několikrát nadhodil, že hraje pouze jako host, publikum to však bralo jako vtip. Nohavica to ale myslel vážně. A kdo mohl za to, že Nohavicův koncert nebyl vlastně jeho? On sám, nebo pořádající agentura Velryba? Nebo někdo třetí? Jaromír Nohavica se rozhodl vše vysvětlit a proto včera přijel do Zlína. Navíc přišel společně s majitelem agentury Velryba Michalem Žáčkem s návrhem jakési satisfakce - nového vystoupení. "Na Zlín mám hezké vzpomínky a byl bych nešťasten, kdyby tady po mně zůstala nějaká kaňka," říká Nohavica. "Poslední koncert ve Zlíně skončil s rozpaky u mých věrných fanoušků, kteří mi psali. Měli trochu pocit, že byli oklamáni. Přišli na koncert Jarka Nohavici a nedosta li t o, co dostat měli. Proto bych to rád uvedl na pravou míru. Ve Zlíně jsem měl zahrát jen tři písně a teprve na místě jsem ke svému zděšení zjistil, že se ode mě žádá daleko víc. Nešlo to vyřešit ihned nějakým kompromisem, protože nemám kompromisy rád. Rozhodl jsem se tedy, že na jaře udělám samostatný koncert. Budu na pódiu sám, budu hrát jako o život a bude to koncert v duchu zlínském. To znamená, že cena bude baťovská - devadesát devět korun," prohlásil. "Termín domlouvám nyní s agenturou Velryba, která byla ve všem také nevinně. Vypadá to na polovinu března," plánuje Nohavica.

Kdo za to tedy mohl, když ne vy a ani agentura Velryba?

Má smysl, abychom to zveřejňovali? Každý soudný čtenář pochopí, že vinna je třetí strana. (Na koncertě vystupovala skupina Neřež, jejímž lídrem je Zdeněk Vřešťál. pozn. redakce.) Nemá cenu to více rozebírat. To máte tak. Když vás doma přistihne žena s cizí babou v posteli, tak je vcelku zbytečné něco říkat. Jen se mlčí. Je to pryč, důležité je, že bude nový koncert. A jestli se chcete ptát na další věci můžete. Já sice neposkytuji rozhovory, ale dnes vám odpovím na cokoliv. Přišel jsem si totiž popovídat.

Vy jste se s panem Vřešťálem a skupinou Neřež, která vás doprovázela na koncertech a s níž jste také natočil poslední CD Koncert, rozešel?

Já teď koncertuju sám. Rozešli bychom se, i kdyby nedošlo k problémům při zlínském vystoupení.

Nová deska s doprovodnou kapelou už nebude?

Já žádné desky neplánuji dopředu, čekám, až to ve mně uzraje. Mám ale představu, jak by mohla vypadat. V poslední době si přehrávám zpěvník evangelických písní, které mě velmi oslovují. I to je možná podoba budoucí desky. Ale jaká nakonec bude, to opravdu nevím. S kapelou ji ale určitě nenahraji. Tři čuníci, Divné století a Koncert jsou natolik svébytné desky, že bych nerad točil znovu podobné. Lidé mi říkají: Udělej další písničky pro děti. Ale já odpovídám: Taková deska se netočí dvakrát za život. Stejně jako ta živá s kapelou. To se už neopakuje. Mohu-li tipovat sám nad sebou, myslím, že nová deska bude velmi komorní a tichá.

Hraní s muzikanty vás tedy nebavilo?

Tak se to nedá říct. Dlouhá léta jsem se cítil spokojený, když jsem hrál sám, ale s kapelou to taky bylo skvělé. Naplnilo mě to jinou radostí. Ale stejně už se těším, že vystoupím zase sám. Já mám rád na životě tu vlnovitost. Změnu. Být s člověkem a zase s ním nebýt. Být s kapelou a bez ní. Vlnovitost a nezávislost života je dar, který jsem dostal. Všechno ostatní se dá získat.

Vy neposkytujete rozhovory. Kdysi jste prohlásil: Co jsem chtěl říct, řekl jsem ve svých písních, co budu chtít říct, napíšu do nových. Platí to pořád?

Jako písničkář mluvím se svými posluchači prostřednictvím médií. V mém případě to jsou koncert, desky, zpěvníky, rozhlas, televize a noviny. Na koncert přijdou lidé svobodně. Když si chtějí poslouchat moje písničky, jdou do obchodu a koupí si moji desku. A co mi na televizi, novinách a rozhlasu vadí? Nesvoboda a moje vnucování někomu, kdo mě nechce. Večer najednou vystupujete na obrazovce pro tři miliony lidí, z toho vás dva miliony devět set tisíc nechtějí. Rádio zase udělalo z hudby zvukovou a hlukovou kulisu. Jdete po městě kolem obchodů a aut a všude se na vás valí hudba. Všude řvou koledy. A to je násilí. Ani televize, rádio a noviny nemohou zprostředkovat náladu, jakou má koncert. Tu výjimečnost, že svého oblíbence vidíte živého. Koncert je moje hlavní komunikace s posluchači. Proto se bráním všem médiím, protože jsou zkreslující a nesvobodná. I pro mě i pro lidi. Za těch patnáct let, co hraju a zpívám, jsem poskytl asi dvě stě opravdu vážných rozhovorů. A je těžké odpovídat pořád jinak, aby to bylo zajímavé. Jsem rozhovory unaven. Otázek není moc. Navíc bývám při interview nesvůj a řekněte mně, proč bych měl dělat věci, které mě netěší.

A co reklama, vy ji nepotřebujete?

Když řeknu, že ji nepotřebuji, tak to bude vypadat nafoukaně. Když řeknu, že ji potřebuji, tak mi to známí neuvěří. Povím vám to upřímně. Asi sto tisíc lidí je v republice, co mají rádi moje písničky. Když něco udělám, oni si to najdou, nepotřebuji je ještě přesvědčovat. A ten zbytek, co mě nezná? Za každou cenu jim sebe nutit, mi připadá jako chytání lehkověrných duší. Nemůžu si dovolit své fanoušky nasírat.

Slyšel jsem vaše dvě nové písně. V jedné jste zpíval o Monice Lewinské a v druhé o paní Havlové. Nebojíte se, že jste jimi své věrné tak trochu naštval?

Vím, že by někteří lidé chtěli, abych se soustředil jen na ty kvalitní a umělecké písně. Ale to já neumím. V tomto jsem trochu excentrický. Vezmu si heligonku a potěší mě napsat vedle písně, kde sahám do hloubi sama sebe, píseň blbou. Vedle jídla, které je kulinářsky nádherné, miluji i zasmrádlé utopence s okoralým chlebem. Možná to souvisí s tou vlnovitosté ve mně. S těmi změnami, co mám rád. Chci občas napsat blbou píseň, ve které hodlám reagovat na to, co trápí lid, všechny a mě. Napsat to hloupě i chytře zároveň. Vždy se najde někdo, kdo mi řekne: S tímto se nezdržuj, to je zbytečné. A má možná pravdu. Ale mně to nedá. Já si stejně takové nedůstojné písně napíšu. A takových blbých nápadů mám v zásobě ještě spousty.

Nechcete se tak zavděčit všem typům posluchačů?

To v žádném případě. Když by chtěl člověk vyhovět všem, tak si kope hrob. Protože vyhovět všem znamená dřív nebo později všechny ztratit. Ale píseň unese všechno, i takové pakárny. Píseň je okamžik. Píseň se stává tvým osobním vlastnictvím. Každý člověk má v sobě svůj repertoár písní, které si dokáže vybavit, které dokáže zazpívat. Kdy je sám a začne si je zpívat. Ty, které máš rád, ti zůstanou, ostatní vypadnou. Řekni mi, jaké písně umíš a já ti řeknu, kdo jsi. Už od malička si zpívám: Ej od Buchlova větor věje... 

Petr Vavruška
Zdroj: MLADÁ FRONTA DNES


bio
video TV
v
ideo archiv

články
r
ecenze CD

recenze koncertů

rozhovory

on-line diskuze

domů
mapa webu