JAROMÍR NOHAVICA

o něm |novinky |koncerty |diskografie |další tvorba |kontakt


KONCERTY - RECENZE
 

RECENZE: Nohavica v plné aréně zpíval Vltavu a do politiků šil operou
WWW.IDNES.CZ - 24. 10. 2013



     Na prvním ze dvou koncertů v největší hale v zemi se Jaromír Nohavica předvedl z mnoha úhlů. Jako citlivý písničkář, bavič, který umí vyhecovat publikum, ale i obyčejný člověk, který má tváří v tvář O2 aréně prachsprostou trému.

     Vlastně jedním z nejdojemnějších momentů více než dvě hodiny trvajícího koncertu bylo, když krátce po začátku písně Ženy Nohavica začal povykovat na dirigenta Marka Ivanoviče "ať to zastaví", protože zapomněl text. "Vy si myslíte, že nemám trému? Si sedíte jak hřiby a čumíte," rozezlil se Nohavica naoko na publikum, aby mohl celou situaci vypointovat do trefného fóru: "Tohle není žádná sranda, to není Porta, to je O2 aréna. Tak zkusíme to znovu."

     Tréma skutečně postihla zejména začátek vyprodaného koncertu, na němž ostravskému písničkáři záda kryla Janáčkova filharmonie, která jeho písničkám známým jen v prostém aranžmá, často dodávala až filmový nádech a atmosféru. Nohavicovi se pletla slova (Těšínská) a koncertu nepřidávala ani lehká ozvěna, ve které se zpěvákův hlas se zpožděním vracel k pódiu.

     Kontrast školeného orchestru a muzikantství a Nohavicova charakteristicky neotesaného, sem tam neintonujícího hlasu se ale rychle ukázal být minimálně zajímavým zpestřením. Dojemným písním jako Velká voda nebo Ještě mi scházíš dodali filharmonici podle očekávání na melodramatičnosti a umocnili jejich emocionální náboj. Mnohem zajímavější ale bylo, když Nohavica akademické muzikanty zatáhnul do svého světa a nechal je hrát třeba kutálku či Hlídače krav anebo když se naopak sám rozhodl činit nepokoje v jejich prostředí.

     To byl případ "aktuální častušky", jak Nohavica uvedl "troufalý" úryvek z opery Don Giovanni, předtím než jej věnoval současné politické situaci. "Wolfgangu, tys to tam zpíval ve Stavovském, já to dám v O2 aréně," bavil Nohavica sebe i publikum, a pak spustil: "Já bych taky chtěl být pánem, Býti pánem to je džob, Semhle támhle sluho hop hop hop, Já už bych do toho kop!" Podobný úspěch měl, když v závěru filharmonici začali se slavným "zurčením" Vltavy, kterou Nohavica přesně ve své poetice doplnil textem: "Chce pořádnou dávku odvahy, když jede Ostravák do Prahy. Je to taky důvod k oslavě, když se vydá Pražák k Ostravě."

     Přestože Nohavica orchestr využíval, jak mohl, a několikrát tak jeho písničky dostaly nečekaný rozměr, nevyšlo to vždycky a takové rozhrkané a zadrmolené Muzeum, se kterým se poprvé loučil z pódia, mohl klidně úplně vynechat. Paradoxně mnohem silnější dojem za sebou nechaly syrově pojaté písně, které odehrál buď jen s klavírem nebo za doprovodu akordeonisty Roberta Kuśmierského. Týkalo se to i nejnovějšího Saka ze sametu, kterým Nohavica doplnil vesměs průřez všemi svými tvůrčími obdobími.

     Chytře sestaveným koncertem, který měl rytmus a dynamiku, decentní svícení a produkci, Jarek Nohavica největší halu v zemi pokořil. Na závěr po něm ovšem zbyl dojem, že koncert, který ho na stejném místě, ale bez filharmonie, čeká dnes, by mohl být ještě o moc lepší.



Jaromír Nohavica
23. 10. 2013 O2 aréna, Praha
Koncert s Janáčkovou filharmonií Ostrava
Hodnocení: 80 %



 

Autor: Honza Vedral
Zdroj: www.idnes.cz


bio
video TV
v
ideo archiv

články
r
ecenze CD

recenze koncertů

rozhovory

on-line diskuze

domů
mapa webu