JAROMÍR NOHAVICA

o něm |novinky |koncerty |diskografie |další tvorba |kontakt


ROZHOVORY
 

S Jaromírem Nohavicou o Lazebníkovi sevillském, kráse češtiny a polském hiphopu
OSTRAVAN.CZ  - 12. 6. 2017


     Ve čtvrtek 15. června se v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě rozezní hudba nesmrtelného Lazebníka sevillského skladatele Gioacchina Rossiniho. Nová ostravská operní premiéra bude jedinečná v mnoha ohledech. Libreto opery přebásnil do češtiny Jaromír Nohavica, režie se ujal Ondřej Havelka a hudební nastudování připravil renomovaný dirigent Marko Ivanović. S ostravským bardem Jarkem Nohavicou jsme si povídali krátce po besedě k opeře, kterou doprovodila ukázkou z árie Rosiny sopranistka Veronika Holbová.

 

Ondřej Havelka řekl, že jeden z důvodů, proč se rozhodl zhostit se režie Lazebníka sevillského, je tvůj český překlad. Je tomu tak i naopak? Jsi rád, že operu režíruje právě Ondřej Havelka?

     Já jsem byl velmi potěšen, když jsem se dozvěděl, že Lazebníka sevillského bude režírovat právě Ondřej Havelka, protože jeho práci znám a odpovídá typu té opery. A nezklamal jsem se. Jsem rád, že to s ním můžu dělat. Dělá tu operu jinak, než jsem zatím viděl.

Tvoje tvář se objevuje na plakátech, může podle tebe přitáhnout k opeře nové fanoušky?

     Já bych to tak nepřeceňoval. Přece jen to mé spojení s operou není jen záležitost této sezóny. Myslím si, že díky těm třem Mozartům, které jsem také přeložil, to přitáhne lidi, kteří už vědí, na co půjdou. A jestli přijdou nějací další noví, jenom mě to potěší. Lazebník bude pro toho, kdo půjde třeba na operu poprvé, ideální iniciační záležitost. V tak skvělém obsazení a s tímto orchestrem tě to prostě musí nadchnout, i kdybys měl patnáct let. Ta muzika je úžasná.

Přeložil jsi už spoustu libret. Je to pro tebe inspirace i při psaní vlastních textů?

     Víš, ty přímé zásahy a přesahy takto den ze dne člověk nedokáže posoudit. Ale čas vždycky ukáže, že všechno, co děláš, se někde projeví. Jak konkrétně a v čem, to si netroufám hodnotit. Ale když budu trošinku neskromný, tak jedné věci, co se týče mé práce nad překlady, jsem si všiml už teď. Jsem daleko jistější například v jednodušších písních. Když píšu libreta, tak si je přezpívávám. Neboj, to dělám jen pro sebe, schovaný, protože to jsou nesmírně technicky náročné věci. Potom, když zpíváš jednodušší píseň, zjistíš, že se ti hlas usadil a že to řemeslo zvládáš líp.

To je perfektní zhodnocení překladatelské práce! Růst jazykově a současně i trénovat hlas!

     Všechno, co děláš, se někde projeví. A je jen otázka času kde. Jestli jeden text má tři minuty, tak jsem vlastně napsal v Lazebníkovi nějakých 30 náročných písní. Náročných v tom, že musíš podkládat melodii, která není jednoduchá, s popovým textem, který se dá zpívat. A musím říct, že to není jako když napíšeš českou verzi Lásko, voníš deštěm. Že si to napíšeš, jak chceš, jenom zachováš náladu té písně. V operním překladu musíš hledat slovo od slova vhodné české ekvivalenty.

Další operní překlady tě už nelákají?

     Když přeložíš Dona Giovanniho, Figarovu svatbu, Cosi fan tutte a pak Lazebníka sevillského, tak zjistíš, že kromě několika Donizettiho oper už toho moc dalšího nenajdeš. A nemá smysl se opakovat. Už u Mozarta jsem viděl, že všechno, co mě na té české verzi překladu bavilo, mi Mozart naplnil.

Znamená to, že vše po Mozartovi se v opeře už jen opakovalo?

     Řeknu ti svou verzi: Mozart neumřel a seděl někde na zámku. Rossini to jenom podepisoval, že to je jeho dílo.  A potom, když umřel Mozart, tak přestal psát i Rossini. To je Nohavicova teorie delšího věku. Jako Presley žije, tak žije i Mozart (smích).

Použil jsi v libretu nějaká slova, která patří do ostravského dialektu?

     Nedělal jsem to nějak záměrně, protože tam není postava, která by to umožňovala, ale obecnou češtinu a určitou přízemnost života jsem tam zachoval. Hledal jsem tam nejen mezi vznešenými slovy, ale i těmi každodenními. Takže se tam objeví několik reálií ze současného života, ale to je spíš, jak tomu říkám, pro takové pročištění ucha. Je to jako když posloucháš a jsi už moc unaven a najednou ti bleskne uchem něco, co ti zase zbystří pozornost. O čem to tam vlastně zpívají?! Ale žádná ostravská postava tam záměrně není. Je tam moc půvabný kuplet Berty, který jsem napsal záměrně tak trošku kabaretně, ale to posoudíš, až to uslyšíš.


Tvoje libreto k Lazebníkovi bude možno zakoupit samostatně. Kde ho lidé, kteří premiéru nenavštíví, můžou získat?

     Libreta si vydávám ve vlastním nákladu. Šel jsem kolem knihkupectví Artforum a domluvili jsme se, že jim tam pár kusů můžu dát. Berme to tak, že Ostrava je malá a těch prodejních míst několik bude. Možná se to bude líp prodávat přes internet na mých stránkách. Dám to zřejmě do Academie a možná do Knihcentra. Kdo bude mít chuť libreto mít, určitě si k němu cestu najde.

Při tvorbě překladů jsi zmínil inspiraci polskými hiphopery. Posloucháš jejich muziku?

     No samozřejmě. Já myslím, že to bude slyšet i na mé nové desce, kterou teď chystám a kterou bude točit na konci června. Víš, na tom mém postavení je dobré, že se můžu inspirovat vším. Já nejsem opravdu ničím vázán a dělám to, co mě baví a co mám rád. Jak jsme mluvili o tom přesahu, vzpomínáš?

Ano.

     Všechno, co potkáš, se někde projeví. Kdy a kde, to nedokážeš odhadnout. Ale když máš zapnuté ty přijímače a chodíš světem, tak nakonec se v té opeře objeví i to, že jsi fotbalový fanoušek. Ten život není jen černý – bílý. Je pestrý, a to se týče i toho hip hopu. Zpěvnost polštiny a češtiny je podobná. V očích mnohých fandů jsou to proti angličtině nezpívatelné jazyky, ale není to pravda. Jenom na to prostě musíš sednout a hledat v tom jazyce. A nacházet. Ti polští hiphopeři to našli a já jsem s údivem zjistil, že to funguje. Tak jsem to použil v Lazebníkovi, protože nic jiného mi nezbývalo.

Ty máš češtinu hodně rád, že? Z každého slova, které řekneš, to na mě vyzařuje…

     Pro mě je čeština tím spojníkem s minulostí, s těmi všemi, kteří tady před námi žili, pracovali a tvořili. Náš jazyk v ostrově celé Evropy cítím a věřím, že tím, co dělám, se uchovává kontinuita. Jazyk je to nejemocionálnější, co nás spojuje. Mluvíme česky. Jsme Češi.

Těšíš se na premiéru Lazebníka? Máš určitě spoustu přání, aby to vyšlo…

     Viděl jsem, jak je to náročné. Ale tento Lazebník bude mimořádný. Díky tomu, že bude česky. Díky tomu, že ho napsal geniální Rossini, díky tomu, že to režíruje Ondra Havelka. Mé přání zní, aby to všem, kteří se na inscenaci podílejí, vyšlo! Protože si opravdu sáhnou hodně hluboko do toho, co umí.

Veronika Holbová nám před chvílí dokázala, že to bude pěvecký zážitek.

     Souhlasím. Jak jsem tady dnes slyšel zpívat Veroniku, bylo to skvělé. Jsem hrozně rád, že takové je celé obsazení. Například v Bartolových velmi rychlých pasážích díky českému překladu zůstane komičnost libreta zachována a basista Miloš Horák to zpívá skutečně výtečně.

Co plánuješ po prázdninách?

     Po prázdninách na podzim chystám v Heligonce pro všechny, kteří mají rádi operu, operní večery. Budou se zřejmě jmenovat Opera česky. Já budu provázet a kromě toho, že snad jednu dvě árie zazpívám, mí přátelé kolem opery přijdou a stejně jako dnes Veronika zazpívají árie v češtině, které jsme tady v Ostravě už dělali. To bys určitě přišel taky…

No určitě!

     Paráda. Jdeme.

 

Autor: Milan Bátor
Zdroj:
ostravan.cz


bio
video TV
v
ideo archiv

články
r
ecenze CD

recenze koncertů

rozhovory

on-line diskuze

domů
mapa webu