JAROMÍR NOHAVICA

o něm |novinky |koncerty |diskografie |další tvorba |kontakt

BUĎ VÍTÁN (1989)

 

Výlet do Vídně v červenci 1989 byl pro mne jeden z nejkrásnějších zážitků mého tehdejšího 36ti letého života. Někdy na začátku prázdnin přišel kamarád Pepa, s kterým jsem už druhý rok jezdíval na společné koncerty, (dělal mi řidiče, předskokana, a parťáka na trudných folkových cestách) s tím, že jsme dostali pozvání z vídeňského spolku krajanů na koncertování, že to domlouvají nějací lidé kolem jeho známého.Těšil jsem se velmi.

Všechno to vypadalo velmi oficiálně a já měl naději, že se v té gorbačovovské době perestrojky podívám za hranice. Že snad potkám i toho, jehož písně jsem tak obdivoval, že mu snad řeknu, jak si ho vážím.A snad ho potěším i tím, že jsme na něho doma nezapomněli.

Co víc povídat. Celé mé nadšení, zážitky i průběh jsou zachyceny v autentickém  fejetonu  Vídeňský řízek s ananasem, který jsem si sepsal po návratu domů.

Přečtěte si.

Musím samozřejmě podotknout, že už v polovině srpna, po návratu, si mne zavolali, jak to občas dělávali, pracovníci z karvinského STB na pohovor. Odmítnout je jsem se pokusil pod různými záminkami několikrát, ale když mi naznačili, že se na některé věci, mohou zeptat i někoho jiného, raději jsem na jejich schůzky chodil, abych ty své před všemocným obávaným molochem ochránil. Co jim řeknu, to jim řeknu a nic důležitého ze mne stejně nevytáhnou.

A tak existuje ještě jeden záznam z tohoto vídeňského výletu. I ten si dnes můžete přečíst. Po 17 letech mi ho v malé pražské hospůdce dal k přečtení novinář z Respektu, který mne chtěl požádat o několik vysvětlujících slov k chystanému článku o otevírání archivu státní bezpečnosti. Nakonec z toho byl velký profilový článek o mně.

Když jsem těmi šesti žlutými stránkami z archivu STB poprvé nevěřícně listoval, pochopil jsem, jak hluboký a bezedný je močál naší minulosti, močál lemovaný směrníky a rozcestníky STB a jejich metodami. 

Co tady dnes někomu vysvětlovat, co jsem řekl, co jsem neřekl, na co jsem odpověděl a co smlčel, jak jsem nebyl úkolován, natož služebně vyslán. Co se tady zaklínat, že bych některé věty v životě nevypustil z úst, co popisovat, jak nemám tušení, kde a kdy ten záznam vznikl. Co tady vysvětlovat nad papíry sepsanými oním kapitánem kdovíkdy pak v poklidu jeho kanceláře, už beze mne, bez mého podpisu, papíry, které se objevují jako na zavolanou z propadliště dějin. Jednou , před lety jsem buď jak buď s tím člověkem seděl u jednoho stolu a basta - dobře mi tak – a tomuhle všemu, co tu teď povídám, lidé buď uvěří anebo neuvěří. Je to jako s tou pravdou, co lež u ní přenocovala.

            Vám všem, kteří jste mé písně poslouchali a dodnes posloucháte, vám, kterým snad mé písně pomáhaly nebo pomáhají, je věnován tento můj Archiv pod lupou. Já ho dopíšu, dá -li zdraví. Je to můj ústav národní paměti. Archiv písní, vzpomínek, dokumentů, fotek, článků. Vše podepsáno mým životem. Nechť se tedy stanu ozvučnou skříní nejen sebe, ale i doby, v níž jsem žil. Ať tedy zazním všemi tóny čistými i falešnými, když už mne ten úděl potkal.

 

Bál jsem se v 80. letech odmítat pozvání k pohovoru s kapitánem STB, hrozilo mnohé vyslovené i nevyslovené. Obdivuji hluboce ty, kdož se té hrozby nezalekli.. Dnes už se nebojím. Hrozí jen poštěkávání chatujících čtenářů, reportáže televizí skrytou kamerou zpoza plotu, komolení mého jména v novinách a hanlivé písně. K žádnému pohovoru, páni novináři, už s vámi nepůjdu. Až k tomu poslednímu, s ním. A ten nemine nikoho z nás.

 


Jaromír Nohavica ve Vídni, 31.7.1989
© J.Nohavica

Karel Kryl ve Vídni
31.7.1989
© J.Nohavica

Josef Streichl, Karel Kryl a Jaromír Nohavica
© J.Nohavica
 

Záznam kpt. Liberdy napsaný 21.8.1989 v Karviné
 
Fejeton Jaromíra Nohavici Vídeňský řízek s ananasovým kompotem napsaný v září 1989
© J.Nohavica
Přepis fejetonu pro web.
 
Karel Kryl a Jaromír Nohavica ve Vídni
ukázka z cyklu ČT Legendy folku a country - poprvé setkání na společném pódiu, komentář Jarka Nohavici
31. července 1989,divadélko Jury Soyfera ve Vídni,
0:54 min, wmv - 1,54 MB,

© ČT
  Buď vítán
1990, 2:21 min, wmv - 5,35 MB

Zdroj: dobové vysílání ČT, přepis VHS
© Jaromír Nohavica
 

Buď vítán
3.9.1994, Helfštýn3:30 min, mp3 - 1,20 MB
 



Buď vítán zase mezi svými
mé klíče teď jsou i klíči tvými
nad horami poštolka lítá
stmívalo se a už svítá
buď vítán buď vítán buď vítán

Na barokní radniční věži
pomalu hodiny jdou
přes náměstí trafikantka běží
s novinami nad hlavou
ve výloze prodejny knih
malý Bobeš má spoustu pih
a u kašny stojí dva husaři na koních

Maruška Králová je živa a zdráva
a čtyři kluky má
děda Hříbek stále ještě postonává
jestli tě to zajímá
z gymnázia udělali soud
do sokolovny zavedli proud
a jinak nemohl jsem na tebe
kamaráde zapomenout

Buď vítán buď vítán mezi svými
mé klíče teď jsou i klíči tvými
nad horami poštolka lítá
stmívalo se a už svítá
buď vítán buď vítán buď vítán
buď vítán zase mezi svými

Buď vítán buď vítán mezi svými
mé klíče teď jsou i klíči tvými
nad horami poštolka lítá
stmívalo se a už svítá
buď vítán buď vítán buď vítán

Sundej si kabát
máš ho urousaný Badenským jezerem
na tvou počest jsem zapíchl prase
a tak ho spolu sežerem
vína jsem nakoupil habaděj
dělej co chceš mlč anebo vyváděj
v nejhorším případě se zase spolu poperem

Psal jsem si každým rokem
na zárubeň jeden vryp
všechno to šlo jaksi bokem
já však doufal že bude líp
na prdel by zasloužili hned
ti co nám takhle popatlali svět
ale nejdůležitější stejně je že ses vrátil zpět

Buď vítán buď vítán zase mezi svými


vlastní texty
archiv pod lupou

překladatelé
překlady textů
       polské
       anglické
       německé
       italské
       chorvatské
      
maďarské
       esperanto
divadelní hry
opera
muzikál
bás

próza
písničkový blog
 

domů
mapa webu