|
DÁRKY (1981)
Když už má člověk na tomhle světě za sebou nějakých
padesát prožitých Vánoc, těžko se přinutí k jímavým
slovům plným ušlechtilé atmosféry vánočních koled,
zpívaných andílky s rozzářenýma očima v obláčku vůně
křehkého vánočního pečiva.
Sorry.
Člověk si chce koupit v těchto dnech
jogurt, nějakou tu minerálku a pár kusů ovoce (protože
drží dietu) a v malých útulných havlovských obchůdcích
je na dveřích napsáno PŘIJDU HNED, JSEM NA POŠTĚ a
v těch velkých, povinně nenáviděných kapitalistických
hypermarketech se neprodere ani k vozíku, natož do první
řady dlouhé kolony nakupujících závodníků formule jedna.
Z ampliónů Vám do ucha řvou, že Vááááánoce přicházejí, a
přitom jim nejde o nic jiného, než Vám vecpat do tašky
nějakou zbytečnost a vyrvat z kapsy Vaše těžce vydělané
peníze. Dnes to převážou mašlí, vetknou do toho jmelí a
přilepí na to vatu jako sníh - a za čtrnáct dní bude na
Vás tatáž zbytečnost ( už nepřevázaná ) zírat zpod
transparentu KRACH CEN, TOTÁLNÍ VÝPRODEJ. A na náměstích
pod křivými velesmrky zpívají peruáští Inkové zabalení
do koberců své El kondor pasy.
To si pište, že v televizi se bude zase
mezi kopami koled producírovat pyšná princezna s obuškem
z pytle ven, povypráví nám něco kamarád Mirek Donutil
nebo nesmrtelný Vladimír Menšík, proběhne vánoční
turnaj v pingpongu, na charitativním koncertu pravda a
láska zvítězí nad lží a nenávistí a naplní kasičku pro
dobré účely. Z filmů očekávám něco amerického, neboť
každý druhý jejich film končí Vánocemi v kostele a
větami : Mám tě rád, synu (dcero). Já tebe taky, tati
(mami), jste mi blízcí. To si pište, že se budou péct
dobroty nejen na stanici Paprika, ale možná i na
nějakém pornokanálu, který ovšem nejsem oprávněn
sledovat. To si pište, že sněhu bude buď málo nebo moc a
hlavně, už to nebudou Vánoce jako kdysi.
Začínám být nevrlý jak pan Vaculík.
Ale nedivte se, prožil jsem si už více než padesát Vánoc
a to máte podobné jako s učitelkami. Ty by podle mého
měly po 20 letech prožitých ve škole odejít se slávou a
s tučným odstupným na zasloužený odpočinek. Co se týče
Vánoc, mám také právo na klid.
Jen těch dárků, co jsem už porozdával.
Jen těch dárků, co jsem už dostal.
Jen těch betlémů, které jsem povystřihoval.
Jen těch kaprů, co jsem nepozabíjel.
Jen těch oslátek, která jsem nakrmil.
Jen těch vláčků, které se mi zkazily hned
pod stromečkem, těch F.L.Věků, které jsem dostal místo
Mayovek, těch nepadnoucích košil, které se už nedaly
vyměnit a musely se celý rok s úsměvem nosit, těch
vánočních přání, která jsem zapomněl odeslat.
Jen těch písní, co jsem už o jímavé
atmosféře konce roku složil.
Stačilo.
Raději už budu o Vánocích mlčet a číst si
Ladovu Moji abecedu jako před padesáti lety.
|
