PÍSEŇ
PRO V.V.
V kuchyni na mém
stole je pořád kousek chleba
a vodka chladí se a spát máš taky kde
ač vím že nepřijdeš říkám si Co když třeba
jakoby zázrakem náhle se zjevíš zde
Psal jsem ti dopisy
ach těžko se ti píše
zmuchlané zmuchlané letěly přes pokoj
po pás se ukloním přešťasten kdybys přišel
Menja zavut Jarek a kak těbja drug moj?
Zajisté omluvíš můj
přízvuk kostrbatý
jsem pouhý samouk ač kdysi dobrý žák
své školní sešity dávno jsem dávno ztratil
nadobro zapomněl kam dávat měkký znak
Špatně mě učili
slovíčkům z učebnice
ty za to nemůžeš a já byl ještě kluk
časem jsem pochopil a dneska je mi třicet
Menja zavut Jarek a kak těbja moj drug?
Říkali přátelství a
mysleli tím sebe
říkali navěky a mysleli tím snad
já za to nemůžu tak si to kór moc neber
náš dům má spoustu zvonků na můj zvoň čtyřikrát
Dopsat své životy až
do poslední tečky
pak ať se rozláme náš starý psací stroj
karavany jdou dál ač vyjou vlčí smečky
Menja zavut Jarek a kak těbja drug moj?
Já nikdy v životě
nebyl jsem Na Tagance
tak jsme se minuli v čase i prostoru
poslouchám písně tvé a to je moje šance
proplout svou planetou od zdola nahoru
V kuchyni na mém
stole je pořád kousek chleba
a buchty Martininy máš-li je jak já rád
ač vím že neřijdeš říkám si Co když třeba
Menja zavut Jarek a kak těbja moj brat?
Překlady textů Vladimíra Vysockého
On nevrátil se z boje
Vladimír Vysocký
překlad: Jaromír Nohavica
Proč se svět jiný zdá vždyť čím byl je i dnes
dob je čtvero a oči jsou dvoje
vzduch je stejný i voda je stejná i les
jenom on se už nevrátil z boje
Dnes je pozdě se ptát kdo byl pod a kdo přes
kdo to v hádkách z nás dvou více projel
nikdy dřív mi tak moc nescházel jako dnes
když se už nevrátil zpátky z boje
Neměl hlas vážně ne ale zpíval moc rád
ať jsem řek co jsem řek on mlel svoje
já byl spáč ale on nenechával mi spát
no a včera se nevrátil z boje
Ne že bych brečet chtěl ne to ne nemám sil
ale byli jsme dva a mám dojem
že se zved severák oheň můj uhasil
když se on nevrátil včera z boje
Jaro stáhlo si svůj krunýřek ledový
povídám kouřil bych kámo co je
dáme žváro a nic ticho mi odpoví
neboť on se už nevrátil z boje
Naši padlí tu jsou jako by nepadli
drží stráž hruď na hruď vedle sebe
na nebi modravém stromy se zrcadlí
celý les modrý je jako nebe
V zemljance místa dost co teď s tím udělám
vše co bývalo naše je moje
ale já nechci nic podivný pocit mám
že to já jsem se nevrátil z boje
Píseň o převtělování
Vladimír Vysocký
překlad: Jaromír Nohavica
Někdo věří Alláhovi někdo věří Kristu
někdo vůbec ničemu a k ďasu čert je vem
a víra ze všech nejlepší je víra hinduistů
ti věří že když umřeme tak vlastně neumřem
Loučit se chceš se světem
vždyť narodíš se zase
když ovšem byl jsi prasetem
tak budeš zase prase
Tak drž se svého koryta a tvař se trochu směle
a zas se narodíš a třeba dvacetkrát
a jestliže jsi zažil teď smrt svého nepřítele
pak hned v tom příštím životě ho budeš míti rád
Normálně žij nic nezkoušej
chce to klidný přístup
snad se tvá duše prokouše
k vedoucímu místu
Pak žij si klidně jako otrok příště budeš drábem
a po drábovi narodíš se jako Mohamed
jestli ale narodíš se stromem baobabem
budeš stromem baobabem nejmíň tisíc let
Než ale žít jak papoušek
a čekat co zas přijde
je líp už teď se pokoušet
žít jako slušní lidé
A kdo je kdo a kdo byl kým už to mám pomíchané
i genetici ruce spráskli nad chromozómem
a možná tenhle hrozný pes byl kdysi hodným pánem
a tenhle dobrý pán byl kdysi nevraživým psem
V srdci mám euforii
a v duši plno smíru
to vymysleli v Indii
moc pohodlnou víru
v Indii
moc pohodlnou víru
Píseň o příteli
Vladimír Vysocký
překlad: Jaromír Nohavica
Myslel sis přítel můj a teď
ryba rak nebo tak či tak
odpověď bys rád chtěl znát
můžeš-li na něj dát
s sebou do hor ho vem a jdem
vzhůru po boku bok co krok
lanem svým s ním se svaž ať znáš
s kým čest máš s kým čest máš
Jestli zlomí jej vzdor těch hor
skrčí nos ohne hřbet chce zpět
z ledovců na skalách když má strach
a přemýšlí jak by plách
pak ho znáš pak ho znáš až až
jen ho nech ať si jde kam chce
nežli s ním radši sám jdu sám
takovým nezpívám
Ale když nekňučel a šel
neskuhral na dně sil když byl
a když z výšky jsi slít on tě chyt
neboť byl kde měl být
když se bil když se rval a hnal
zmámen na štítech skal pak stál
je to on přítel tvůj při něm stůj
jemu jen důvěřuj
Ranní rozcvička
Vladimír Vysocký
překlad: Jaromír Nohavica
Předklon záklon rukama vířit
vdech a výdech tři a čtyři
jen co ráno vyskočíte z postele
pěkně křepce lokty na zem
temno v lebce zmizí rázem
prospěje to na duchu i na těle
Ať vám tělo svaly hýří
dřep a sed a tři a čtyři
nedejte na sousedovo chrápání
ať si říká kdo co říká
nejlepší je gymnastika
tělo si pak lépe zvyká na rány
Ve světě se chřipka šíří
bacha na ni tři a čtyři
slabý člověk na sto procent chytne ji
jedna sprcha vodou chladnou
bacil prchá viry chřadnou
chřipka nemá vůbec žádnou naději
Netvařte se jako výři
s písní na rtech tři a čtyři
nenadávejte a zuby zatněte
když se tělo leskne potem
ručník froté vemte poté
masáž to je nejlepší věc na světě
A když v samém závěru jste
běh na místě ještě zkuste
běhají tak dneska lidé nejedni
v starostech sílu vám dodá
tenhle běh - světová móda
nikdo není první ani poslední
v starostech sílu vám dodá
tenhle běh - světová móda
nikdo není první ani poslední
Tam na Kočárové
Vladimír Vysocký
překlad: Jaromír Nohavica
Kdepak je tvých šestnáct let
tam na Kočárové
kde jsi začal chápat svět
tam na Kočárové
kdepak je tvůj ostrý nůž
tam na Kočárové
a kde dneska nejsi už
tam na Kočárové
Jestlipak si ještě vzpomínáš
na rohovej činžák jak byl náš
ze života svýho ztratil víc než dost
ten kdo na Kočárové nevyrost
Protože
kdepak je tvých šestnáct let
tam na Kočárové
kde jsi začal chápat svět
tam na Kočárové
kdepak je tvůj ostrý nůž
tam na Kočárové
a kde dneska nejsi už
tam na Kočárové
Dnes už to tam jinak nazvali
nový postavili starý zbourali
ale ať jseš kde jseš jednou přijde čas
a na Kočárovou přijdeš zas
Protože
kdepak je tvých šestnáct let
tam na Kočárové
kde jsi začal chápat svět
tam na Kočárové
kdepak je tvůj ostrý nůž
tam na Kočárové
a kde dneska nejsi už
tam na Kočárové
Ten kdo přede mnou s ní žil
Vladimír Vysocký
překlad: Jaromír Nohavica
Ten večer nepil nejed jsem
a jenom na ni hleděl jsem
a byl z ní vedle
však ten kdo přede mnou s ní žil
mi řekl abych odpálil
mi řekl abych odpálil
a že prý hnedle
Chlápek co přede mnou s ní žil
to pěkně zostra do mě šil
a bral to zhusta
ale když odejít jsem chtěl
ona mi řekla kam bys šel
ona mi řekla kam bys šel
klidně tu zůstaň
Však ten kdo přede mnou s ní žil
se zřejmě k smrti urazil
a jednou v září
s kámošem jdu a najednou
osm jich stojí přede mnou
osm jich stojí přede mnou
a zle se tváří
Mám v kapse nůž říkám si kuš
teďkon se chlapče teda tuž
tak pojďte lumpi
vás teda baštím
nedám se mlátit jenom tak
já nasadil jsem pravý hák
já nasadil jsem pravý hák
a první praštil
Však ten kdo přede mnou s ní žil
mi hezkou kaši navařil
takový hajzlík
jeden z nich zezadu mě chňap
Valjucha křiknul bacha chlap
Valjucha křiknul bacha chlap
a vtom mě majzli
Snaž se jak snaž co z toho máš
vězeňský špitál znám až až
rok jsem tam trčel
doktůrek šil mě ze všech sil
říkal jen mlč když ses tak bil
říkal jen mlč když ses tak bil
a tak jsem mlčel
Rok přešel než bys řekl švec
nepočkala no její věc
člověk to chápe
odpouštím jí no tak tě pic
komu však neodpustím nic
komu však neodpustím nic
to je ten chlápek
odpouštím jí no o co de
komu však jednou spočtu vše
komu však jednou spočtu vše
to je ten chlápek
VĚZEŇSKÁ
Vladimír Vysocký
překlad: Jaromír Nohavica
Holka moje zlatá neroň pro mě slzy
kamarádi moji zaplaťte můj dluh
písně co jsem zpíval ať teď pějou druzí
a mým nepřátelům vyřiďte Tě bůh
Budete mi chybět budete mi scházet
kytaru mi berou na pár let
skončily se toulky po nebeské dráze
Luna nemám nárok Slunce jak by smet
Skončila se volnost skončilo se právo
jedna tvrdá pelest čtyři holé zdi
já nemám nárok vlevo nemám nárok vpravo
zbyl jen kousek modré oblohy zbyly jenom sny
Sny o tom jak vyjdu přes dveře otevřené
kytaru mi vrátí před branou
kdo tam bude čekat kdo nezapomene
a kdo zazpívá mi na přivítanou
Vrchol
Vladimír Vysocký
překlad: Jaromír Nohavica
Zde vrcholy ční a mraky tu jsou
a laviny řítí se za lavinou
a kameny padají padají tvrdé jak pěst
zde příkrý je sráz a strmý je strach
a dá se jít jinudy obejít svah
my jsme však zvolili nejnebezpečnější z cest
Kdo neriskoval kdo nelezl sem
ten nemůže říct už vím jaký jsem
střípeček hvězdy je pro mne ten největší dar
tam dole je klid a tvrď si co chceš
tam za celý život svůj nenalezneš
setinku takových nádherných kouzel a čar
Hrát funébrmarš zde neuslyšíš
zde nevlaje flór a netrčí kříž
jen kámen tu zbude ten u něhož našel jsi klid
a na štítu hor kde bílý je led
tam plápolá pochodeň věčná jak svět
a to je ten vrchol jenž nestačil jsi pokořit
Ať mluví co chcou ať žvaní co chcou
smrt není věcí zbytečnou
je horší zemřít z chlastu či na kašel
a další už jdou a přijdou sem zas
a slunce změní za nečas
a dojdou tam kam tys už nezašel
Své stěny se drž a pevně se chyť
tam dole není záchranná síť
a kameny drolí se drolí se ze zrádných skal
sám sobě jen věř že stačí ti sil
věř skobě již jsi do skály vbil
a modli se aby tě pojistka držela dál
Tak lezeme výš a ani krok zpět
ač kolena únavou začla se chvět
a srdce by nejraděj vyběhlo k vrcholům hvězd
máš na dlani svět a dole je zem
jsi šťastný a trochu jen závidíš těm
těm dole kteří se chystají teprve lézt
Žirafák
Vladimír Vysocký
překlad: Jaromír Nohavica
V Africe tam teče Nil
tam je zvířat plno
tam se jednou provalil
průšvih jako Brno
slon to byl kdo hloupě řek
svět je před potopou
žirafák má románek
s kým no s antilopou
A hnedle šum a hněv a zlost
jen papoušek řek tak už dost
tenhle žirafák je král
krk dlouhý má on vidí dál
Bude zetěm antilop
on a kdeže zetěm
i když se mu tvrdilo
že rovnost vládne světem
antilopám zdál se být
povýšený velmi
tak ti dva šli radši žít
kam no mezi šelmy
A hnedle šum a hněv a zlost
jen papoušek řek tak už dost
tenhle žirafák je král
krk dlouhý má on vidí dál
Křičeli je rohatá
žirafák prásk fousy
a řek dnes už všechna zvířata
rovnoprávná jsou si
když ji však mé okolí
nebude mít rádo
říkejte si cokoli
já opouštím stádo
A hnedle šum a hněv a zlost
jen papoušek řek tak už dost
tenhle žirafák je král
krk dlouhý má on vidí dál
V Africe tam teče Nil
ale teď i slzy
táta žirafák se zpil
matku život mrzí
neplatí už zákony
a to v žádném směru
když ten fešák bizonní
vzal si jejich dceru
Žirafák to proflák
mýlil se jó tak jak tak
ale nejvíc ten kdo řval
krk dlouhý má čímž vidí dál
|
