ZA HOTELOVOU ZDÍ (2004)
     

Nejprve bych Vám měl prozradit, jak vlastně píseň Za hotelovou zdí vznikla.

Její počátky sahají do poloviny 90.let, kdy jsme koncertovali společně Karlem Plíhalem. Bylo to takhle jednou na jihlavském hotelu Grand, kde jsme po koncertě ještě sedli na pokoj (myslím, že byl můj a měl hrubé zdi) a hráli si a skládali písničky. K motivu toho, co se děje za hotelovými zdmi, jsme tehdy došli, vzpomínám si jasně, přes Kainarův Imperial blues, který mi Karel toho večera přehrával. Z našeho pokusu o nevšední erotický příběh mi v sešitu zůstalo jen ono úvodní čtyřverší. Po letech jsem k němu jen tak pro pobavení svých přátel připsal pár slok a konec nechal zcela otevřený. Píseň jsem zahrál veřejně snad dvakrát. Ovšem někdy v roce 2004 mi jeden z posluchačů iniciativně poslal v mejlu návrh, jak píseň dokončit. (Jako by každá píseň musela nutně mít konec.) A od tohoto psaní pak nebylo daleko k tomu, abych z písně neudělal poetickou soutěž podobnou Villonovské „Já u pramene jsem a žízní hynu.“ Hrával jsem ji na koncertech s výzvou, abyste mi pomohli.

A představte si, že od listopadu 2005 do srpna 2007 mi přišlo 195 Vašich návrhů, jak by ta necudná píseň měla pokračovat.

Dnes Vám tedy nabízím prohlídku Vašich návrhů, Vašich vlastních představ. Pojďte na návštěvu Vaší vlastní erotické galérie, obhlídku Vašeho posluchačského potenciálu. Vážím si důvěry, kterou jste vložili svou otevřeností na má bedra a proto ( kromě jediné výjimky) Vás jmenovitě jako autory jednotlivých nápadů neuvádím. Co já vím, jestli by Vám to nepřitížilo například v soukromém životě, když by se manželka dozvěděla, na co vlastně myslíváte. Šéfovi v práci by se třeba nelíbil Váš nápad s recepční. A děti by se mohly ptát: maminko, a co to má podle tebe pan Nohavica dělat s těma rukama?

Ne, ne…. Žádný bulvár. Seriózní erotická poetika s příměsí neotřelé vulgarity a českého kutilství. Vzhůru do toho.

Vstupní situace je jasná. Nechcete-li znovu píseň poslouchat, nebo číst text, pak vězte, že v autor ( patrně já) tráví noc (unaven po koncertě) na hotelovém pokoji
(s tenkými stěnami ) a je rušen z vedlejšího pokoje řinoucím se hlukem, jenž má zřetelně ( autor ví o životě svoje ) erotický původ. Reakce autorova těla (stále mladého ) je bouřlivá avšak pochopitelná. Pod studenou sprchou (která je evidentně řešením dočasným ) pak autor (kochající se před tím nestoudně sám sebou) vyzývá posluchače (podobně jako tvůrci slavného Kinoautomatu) k hlasování o dalším vhodném postupu.

Motto:

JE TO VÝZVA NEBO POINTA ?

(jeden z účastníků ankety)

Pojďme se tedy probírat Vašimi nápady a návrhy, které jsem proložil svými krátkými komentáři.

Nejčastěji jste pozývali na scénu mé písně deux machinu. Čili záchrance (většinou zachránkyni) přišedší ovšem z hotelu. 

Náhoda obrovská

V tom vešla pokojská

Sjela mě pohledem

A už se chvěla zem

A další 

Pokojská potěší

Problémy vyřeší

 

Případně recepční

A pak najednou

Krůček přede mnou

Stojí recepční

A já tu stojím s ní

Rozvláčněji, zato se smyslem pro detail, se o tom rozpovídal další z Vás. 

Sahám po froté ručníku

Vtom pokojská bere za kliku

A volá na mě Mesijé

Nesu Vám koňak Silvuplé

 

Krásná je jako sen

V té černé zástěře jen

A stejně černý její vlas

Má tak přelíbezný hlas

 

S úsměvem na tváři

Můj pokoj rozzáří

Nalejvám skleničku

A říkám počkej chviličku

 

Teď ve dvou pokojích

Čtyři se milují

A nelze neslyšet

Jó krásný je ten svět

Ve vícehvězdičkovým hotelích navrhujete použít i následující způsob. 

Je peklo když jsi sám

A přepadne tě tužba

V tom klepáním se hlásí

Pokojová služba

A přichází další členové personálu hotelu

Za dveřmi je zjevení

Stojím jako dřevěný

Uklízečka v negližé

Už mám zase potíže

…pokračování je geniálně sadomasochistické 

Ona snad můj střed nevidí

Říká mi jen že uklidí

Ženské prostě jsou mrchy

Tahle jde s hadrem do sprchy

 

To nejlepší mi přeje i další z Vás 

Uklizečka s knírkem

Máchá plným kbelíkem

Povadá už mužství moje

Nebude už nikdy vstoje

 

Jak jsem tam tak v sprše stál

Impotent se ze mne stál

Zde končí moje story

Ženské jsou potvory

Ovšem ani další hezká recepční, která stojí ve dveřích , není zřejmě tím pravým ořechovým. Nahý jí otevírám, ale ona 

Pane hoří v 1. patře

Hosté z dvojky musí napřed

Vůbec se zdá (i z dalšího příspěvku) , že žijete v představě, jakoby snad recepční ve skutečných hotelích nečekaly na nic jiného, než na takové hosty jako jsem já. Omyl, to mi věřte. 

Hotelový telefon

Je maják v touhy moři

Zvednu jeho sluchátko

A spustím o svém hoři

 

Recepční je milá dáma

Dole zhasla tiše

Taky není ráda sama

V náručí mé dýše

Podobně mi radí i další (znalkyně) 

Boj s chtíčem nevzdávej

Recepční zavolej

Služba hotelová

Kurz první pomoci má

Tohle ovšem zřejmě recepční nebude. 

To je teda kost

Chce znát mou hotovost…

Obdobný nápad měl i další posluchač. 

Navzdor erekci

Běžím k recepci

Zkouším protekci

Že jiný pokoj chci

 

Slečna mě přeruší

Nevěřím svým uším

Když slyším novinu

Zaplaťte další hodinu

 

Jedno z řešení se zjevuje již v koupelně a je tak nečekané, že jeho začátek autor nedokázal ani zrýmovat. 

Esotericky ze sprchy vyleze vodní žínka nebo panna.

…pokračování onoho setkání už do rýmů dal 

A pak vodní žínka

Pohladila budulínka.

Moje případné šance a naděje u všech hotelových „deux machin“ pěkně po kupě a v jedné básničce zhodnotil tento příspěvek 

U pasu mikinu

Jdu hledat dívčinu

 

Pokojská nemá čas

Na žádný lehký špás

 

Kuchařka nelení

Chrup na mě vycení

 

Servírka nesměle

Mlátí mě po čele

 

Recepční spustí křik

Ječí jak politik

..řešení přichází zvenčí. 

A zájezd starších dam

Na krku ihned mám

 

Ke mně se sbíhají

V bůví co doufají

 

To už jsem na odstřel

Vždyt já jen jednu chtěl

A varující ( nebo triumfální ? )závěr 

Smutnému osudu

Bránit se nebudu

2, 3, 4, 5, 6,  8

No všichni se milují – ach jo

Vraťme se zpět do koupelny, kde se děje následující scénka. Autor ji sice nezpracoval do veršů, ale i její prozaický popis mne zaujal.

Voda teče, ale najednou přestane, tak se osušíš a začneš opravovat karmu.

Když už je „v pořádku“, odejdeš vedle a jednu si zapálíš….a… Výbuch

Podobně katastroficky popisuje situaci i následující 

Tělo se zklidňuje

Avšak bojler zrazuje

Z chladné vody zurčící

Je náhle voda vařící

 

…mně se ovšem hlavně líbí konec této básničky s dokonalým cimrmanovským rýmem: 

Stojím jako opařen

A jsem řádně opařen

Další z Vás ví zřejmě o podobných omylech svoje 

Zařval jsem jako lev

Až mi v žilách ztuhla krev

A odvedle se ozvalo

Že prý aby se neřvalo

Následující příspěvek evokuje známou pravdu, že na posr..ného spadne i záchod. 

Neboť jsem motovidlo

Došlápl jsem na mýdlo

Svojú tvrdú hlavičkú

Rozrazil jsem kachličku

Když nekompromisně, pak bez kompromisů 

To je k nevydržení

Jsem jak lev nadržený

Smutně hlavou pokývnu

Asi si ho uříznu

Konec tragických nápadů.

Mysleme na zítřek.

Samozřejmě, že jste mi nezapomněli doporučovat, abych se v nouzi spolehl na vlastní zdroje.. 

Kde nepomáhá led

Pomáhá prstů pět

Čili 

obě zdravé ruce mám

Tak do díla se dám

Kdybych snad zapomněl, jak na to, mám prý zavolat dr. Uzlovi, který mi poradí, 

Vzpomeňme na Zprávy

Jak v JZD dojili krávy

 

Cenné rady přišly i z katolického Polska. 

Ale to nie dziala

zgasic ogien ciala

to moze jedna tylko broň

moja dloň

Mnozí z Vás také přemýšleli o tom, kdo v tom vedlejším pokoji vlastně byl. 

Jdu z pokoje pryč

Vedle zacinká klíč

Kdo nevyjde ze dveří

Registrovaní partneři

Další z Vás byl ještě konkrétnější 

Že tam v tom pokoji

Byli dva kovboji

No a ten třetí už trefil hřebíček přímo na hlavičku 

Hotelový pokoj bude snad mým hrobem

V sousedním pokoji si začal Vlado s Robem

Následující čtyřverší popisuje to, co bylo ( kupodivu )  navrhováno absolutní menšinou 

Snad je navštívím

Zeptat se co s tím

Zda můžu se přidat

Mám to taky rád

Což vyúsťuje v krásně pregnantně vyjádřené 

Za hotelovou zdí

Tři se milují

Když už jste navrhovali výpravu do vedlejšího pokoje, musím prozradit, že jste nevěřili příliš v idylický závěr tohoto dobrodružství 

A pak pln odvahy

Bez značné námahy

Oděn jen v ručníku

Už chytám za kliku

 

Dveře zaskřípou

Oba vykřiknou

Schouleni pod dekou

Mě mezi sebe zvou

 

Já v chvatném úprku

Zas spěchám pod sprchu

Kdo mohl tušit jen

Že JEHO líbá TEN

To by ovšem bylo půl bídy. Horší je 

Pak vyjdu z pokoje

Vše v normálu už je

Žena směle vychází

Oblečení jí schází

Vztek se do mě zaryje

Vždyť je to moje Marie

Aneb 

Pak tiše ve střehu

Jdu k nim na návštěvu

Ta vášnivá milenka

Je má žena Helenka

Čili 

Co vidím není sen

To je má žena se sousedem

Nacházeli jste pro mne ovšem i slova útěchy 

A když ráno odjíždím

Naposled se ohlížím

A když  tu dívku uvidím

Za sprchu se nestydím

Já osobně, když jsem přemýšlel o konci písně, několikrát jsem ve verších zkoušel lézt po římse vedle na čumendu. Následující autor byl ještě razantnější. 

Navíc se ještě trápím tím

Že skrze tu zeď nevidím

Trápení se mi nekrátí

Tak zkouším do zdi vrtati

Však hotelový řád

Vrtání nemá rád.

A tenhle pán (i se svým závěrem) se do toho opřel opravdu pořádně. 

Skočil jsem si do postele

Hluk je mi u prdele

Postel se se mnou rozjela

A zdí k sousedům projela

Když jsem se u nich objevil

Známky života jsem nejevil

Mnozí z Vás přemýšleli, jak by to vypadalo, kdyby se můj hněv obrátil vůči těm, kdo mé trápení způsobují ? 

Řvu na ně Silný je můj hlas

Přestávka poločas

Ale když toto jednorázové řešení nepomáhá pak 

Mám dobrý nápad

Budu jim chrápat.

Mně osobně je velmi blízké (a zřejmě bych toto řešení i v reálu preferoval) 

A když už jektám sanicí

Jdu zpátky k ložnici

Abych se znovu nezrosil

S kytarou zpívám ze všech sil

 

Chytám se rytmů za stěnou

A pokoj duní ozvěnou

Trsátko jedna celá pět

To zkrátka nejde neslyšet

 

A milovníci zoufalí

Jako by v rytmu tápali

Už kvapík ne - spíš krok sun krok

Ne bystřina však veletok

 

Sotva má píseň dozněla

Špitne ta co dřív křičela

Zpoza zdi hlasem ledovým

Pane Nohavica jste to vy?

Prostě s kytarou proti sexuální abstinenci 

Když si tělo ochladím

Pak si struny naladím

Zahraju vám na ně tak

Jak bych uměl milovat

 

Za hotelovou zdí

Ti dva poslouchají

Tenká je zeď

Nelze mne neslyšet

Následující nápad mi připomíná slavné aféry rockových kapel na hotelích. Platilo za starých časů, čím neznámější kapela, tím větší škody na hotelu. 

Tu mě však přepadá

Ďábelská nálada

Strhávám ze zdi hasičák

Ať třese se ten opičák

 

Bystrý chlapec, jenž navrhuje následující 

Vedle zvoní telefon

Velmi pronikavý tón

Abych se v klidu osušil

Tak jsem je vyrušil

 

Možná zoufalé, možná zbabělé, ale určitě účinné 

Vedle na ty šílence

Pošlu hotelového zřízence

 

A co navrhujete pro příště ? 

Příště měním kartu

Vezmu svoji partu

Ten co bude za zdí

Do rána se zblázní

Mnozí z Vás ovšem neřešili příčinu, ale následek. A šli nikoliv po zdroji hluku, ale po hluku samém 

Hlavně že si užili

Já běžím do Billy

Jsou tu zvířátka

Kúpím walkman a sluchátka

 

Jen ať zboří celý dům

Na walkmanu dám maximum

Místo walkamna stačí i mobil s plným vybavením 

Odolávám Venuši

S hendsfrí na uších

Nebo použiju to, co je po ruce 

Přetáhnu peřinu přes uši

Když mají chuť ať si buší

I voda se dá využít 

Voda mi teče do uší

Snad ty dva přehluší

Ať do toho klidně buší

Neslyším mám vodu v uších

 Pregnantně shrnul své podobné zkušenosti  jeden z vás slovy 

Kdo v hotelu chce spát

Špunty do uší musí si dát

A jsme u léčiv a sedativů všeho druhu, které jste nabídli v pokračování písně 

Sprcha je samý chrom

Asi si vezmu brom

Pro bromové alergiky jiné řešení 

Bych utišil svůj splín

Beru si aspirin

 

Případně rovnou 

Pomůže mi už jen lékař a injekce

Své trable svěřím stopadesátpětce

Pomoci mohou ovšem nejen lékaři a léky 

Nechám to radši být

A jdu si pivo otevřít

 

Nebo 

Nakonec časák pro muže

Který mi pomůže

V mém konkrétním případě ovšem nejpravděpodobnější je 

Pak abych zahnal stress

Ťukám rychle sms

Vykřičet do všech stran

Že zůstal jsem tak sám

Posmutněle, ale velmi lidsky na mne působí 

A voda neteče

Večer se povleče

Tak si ven vyrazím

Vyhraje ten kdo uteče

Mnohokrát jste projevili ve svých příspěvcích víru v přírodní a nenásilnou terapii 

Když voda nezabírá

Nic jiného nezbývá

Než v souladu  s klasikem

Třít tělo froté ručníkem

Vaše víra v zázraky byla občas nezměrná 

Jen co mně chladná voda omyje

místo chlapa ze mě ženská je

 

Půvabně a trefně popsal účinky studené vody následující posluchač 

Voda je účinný lék

Až jsem se toho lek

Pohřbila mou pýchu

Ta zmizela mi v břichu

 

A když už je problém zažehnán, je možno obrátit mysl k světlým zítřkům 

Sprcha zabrala

Ganc mě probrala

Pomysli synku

Na svou Martinku

 

Hotel nehotel

Hajcuju jak kotel

S pokladem v klíně

Šup domů k Martině

A pokračujeme 

Pojedu domů ještě dnes

Má drahá už se třes!

A následuje moje nenápadná výtka

Kdybys byla se mnou tu

Neměl bych teď teplotu

Mnozí z Vás jste byli velmi milí a romantičtí, ale představovali jste si to všechno trochu jak Hurvajz válku 

A poté zchlazený

V křesle rozvalený

S ručníkem v klíně

Volám Martině

 

Ptám se jak se má

Je prý moc ospalá

Teď už se cítím líp

A pod ručníkem klid

A na závěr ještě rada dobré duše, která si přihřívá nenápadně vlastní polívčičku 

V hotelovém pokoji už nikdy nespi sám

Pro jistotu ti svůj telefon dám

A poslední dvouverší, které jsem si vypsal velkými písmeny. 

Sním sen o krásném světě bez hranic

kde nějaká ta zeď ach neznamená nic

 

..................................

P.S.

Na závěr mi to nedá, abych nepřetiskl jeden z příspěvků, který se problematikou zabýval tak říkajíc šířeji a v hlubších souvislostech. Pan Boris Škandera mi v něm zaslal výčet 8 variací na téma „Za hotelovou zdí“ a mně nezbývá, než s obdivem smeknout klobouk před jeho erudicí.

Variace snová – rodinná

Probudíte se ze sna a zjistíte, že jste doma. Ony zvuky vycházejí ze sousedního pokoje a znamenají, že vaše dítě „dospělo“.

Variace snová – prasácká

Probudíte se ze zdravého spánku opilce a zjistíte, že jste v prasečím chlívku a že ony zvuky jsou autentickým funěním pravých obyvatel tohoto příbytku.

Variace „coming out“

Rozhodnete se,že dívčí vzdechy vás už nebudou rozvášňovat a změníte svou sexuální orientaci. „Teď už je mi hej, protože jsem gay! “ Z druhého pokoje se začnou ozývat vzdechy panského mileneckého páru.

Variace rezignovaná – mechanická

Použijete osvědčenou kvalitní osobní ochrannou pomůcku – špunty do uší – a otočíte se ke klidnému spánku na druhý bok.

Variace rezignovaná – chemická

Použijete osvědčený prostředek – do čaje brom – a se zájmem sledujete jeho účinky. Uvažujete oi vynalezení „anti- viagry“ a o jejím tržním potenciálu.

Variace obludná

Rozhodnete se pro rázné, ale drastické řešení – necháte se vykleštit. Tragičnost vaší situace se umocňuje tím, že další sloky musíte zpívat o oktávu výše.

Variace nečekaná

Pár ze sousedního pokoje vám zaťuká na dveře a poprosí vás, abyste se k nim přidal a pomohl jim. Se smíšenými pocity se vydáte do jejich pokoje a zjistíte, že všechny vzdechy, heky a průpovídky doprovázely jejich marné snažení zavřít přeplněný kufr.

Variace nečekaná – hudební

Zjistíte, že pár – ve vší počestnosti a se sluchátky na hlavě (takže není slyšet původní hudba) – se pokouší zpívat kdysi slavnou píseň „Je t´aime,moi non plus“

A to je vše.

Ostrava, za pevnými zdmi svého podkroví, neděle 26.srpna 2007