Pašerák

Plazím se lesy

v okolí Čadce,

celníci spí

a všechno jde hladce,

plazím se tiše

jak lesní zvěř,

v batohu pašuji

písmena EŘ.

Za stromem postava.

"Heslo? Tu Milan!

Máš to tu ? " " Ano mám !"

" Koľko ?" " Tři kila!"

" Ej, veľká preveľká

je tvoja taška,

ľudia sú nasratí

na vášho Vaška,

nechcú už makčenia

tak ako zastara,

nechcú už Mečíře,

chcú iba Mečiara,

chovaj sa trhovo,

zníž svoju cenu."

" Proboha, Milane,

mám děti, ženu.

Děti chcou Sunar

a žena pračku,

já oloupil národ

o tři kila háčků,

modlím se,

ať se to veřejnost nedoví,

jinak mě předhodí

českému levovi."

Milan mě objímá:

" Ach, zlá je doba."

Pláče on, pláču já,

pláčeme oba,

pláčou i hraniční

čadčanští ptáci,

smutně já přesmutně

domů se vracím,

nesu si zpátky míň,

než-li  jsem chtěl.

Za tři kila EŘ

jen půl kila EĽ.

1. 6.1993