JAROMÍR NOHAVICA

o něm |novinky |koncerty |diskografie |další tvorba |kontakt


TVORBA - DIVADELNÍ HRY
 

ZUBŘI (29.10.1992)
veršované monodrama pro 4 osoby a 1 hlas


(věnováno milé a roduvěrné Jarce Halamíčkové z Rožnova pod Radhoštěm)

Poznámka k místu děje:
Maminka Jarka Nohavici pochází z Velkých Karlovic a rod Nohaviců ze Zašové, což je ze Zubří, co bys kamenem dohodil.
 

Zubři

  V motoráku Valašské Meziříčí - Rožnov přijíždějícího do Zubří chodí uličkami
konduktér. Mouchy bzučí jak blbé.
  Konduktér: (točí v prstech vyzývavě kleštěmi podoben kovboji s nabitým Smith revolverem)
Jsem Váš nový konduktér Jiří Křístek,
předložte mi, vážení cestující, platný cestovní lístek,
blíží se nám zvolna oblíbená stanice Zubří.
  Cizinec: (vyhlížející z okna):
Zubři!
  Konduktér: (podívá se stejným směrem)
Nejste kapku make make?
Kde vidíte zubry jaké?
To jsou krávy valašky,
z Valmezu jdou do Bašky,
kde ve vodní nádrži nedohledné
svlaží svoje rety smedné.
  Cizinec: Ach, tak tedy doparoma,
dlouho jsem již nebyl doma.
Jsem americký výrobce trenek.
Firma Slípy Dží Fí Křenek.
Proto ona mýlka. Sorry plís.
  Konduktér: (na celý vlak)
No proto. Jinak jednu chytl bys.
  Stařenka Pagáčová: (ke konduktérovi)
Nech, ogaro, onoho cizince
a mysli v první řadě na mince
americké provenience,
které přiváží ve své peněžence.
  Stařeček Pagáč: Ba ba ba ba baba
pravdu má má bába.
  Konduktér: Kdo uráží valašskou řeč a skot
je idiot..
(k cizinci)
aj ajdiot
  Cizinec: Vaše urážení přesahuje veškerou únosnou mez.
Já přitom v USA nedal dopustiti na Valmez
a nyní tenhle trabl.
  Stařeček Pagáč: Dobře,že jste mi připomenul,vytáhni,bábo, gábl
abych nezeslábl,
šak mosím ešče do hory
okopat večer brambory.
  Stařečka Pagáčová: Už jedls dnes !
  Konduktér: Ten děs ! Ten děs !
Co slyší ucho mé ? Brambory, jaképak brambory!
Kde jsou tvé roduverné závory,
jakpak to mluvíš, valašský ševče Pagáči ?
Že mluví řečí zlou zde jacísi tam Apači
no budiž, je to odrodilá svoloč, budiž,
však ty svou mluvou kantora Ondryáše budíš.
Což neřekl ti jeho ret, když za katedrou stál
tam ve Vsetínské jednotřídce, v níž jsi vědění své sál,
že nejsou brambory, však zemáky jen zemáky
a jsi-li z Karlovic tak maximálně zemňáky.
Ach lide můj, och lide Valachů,
mé srdce odívá se zvolna do strachu,
zubři a brambory, kam svět se hrne kvapem,
řeč prostituka válí se už pod kanapem.
  Děda Pagáč: (pláče hanbou)
  Cizinec: (taky)
(Mezi škytáním a kapkami slz se lísá ke konduktéroi)
Díky vám železničáři za promluvení do duše a za myšlenky.
Nechcete s omluvou jako dárek přijmout alespoň jedny trenky?
Mám tady v kufru vzorek,
jsou dobré do zim i horek,
neřežou ani nesvírají
a při močení se dobře otvírají.
  Konduktér: (polichocen)
Vidím, že pláčete. Mne přechází už zlost
a pravda: Trenek není nikdy dost.
Jedny by případně i bodly.
  Cizinec: Pracovní nebo pro pohodlí?
  Konduktér: To jako různé máte? Ajta!
Dva pendreky pro jednoho policajta.
Obojí vzal bych, když už nabízíte.
Však pozor: Kdo nám dává mléko, víte?
  Cizinec: Krávy.
  Konduktér: A zubři ?
  Cizinec: Zubrů neznám více.
  Pagáč: (už doplakává)
A ode mne si vemte trochu slivovice.
  Stařenka: Naší domácí Plum brandy.
  ( Všichni si připíjejí, znějí valašské lidové jako Svět je jenom hodinový hotel, konduktér si zkouší trenky, na kterých je vyšito For work a druhé s nápisem For sale. Pohoda.)
  Cizinec: Dobrá je vaše Plum brandy.
A máte tady u vás nějaké též fešandy.
To víte. Služební cesta. Tak aby bylo vesele.
  Konduktér: Fešand?
Tři prdele.
 
  (Vlak zastavuje v Zubří).

 

   


29.10.1992 / 1:07:48


vlastní texty
písně od A do Z
archiv pod lupou

překladatelé
překlady textů
       polské
       anglické
       německé
       italské
       španělské
       chorvatské
      
maďarské
       esperanto
divadelní hry
opera
muzikál
bás

próza
písničkový blog
 

domů
mapa webu