E. BRYLL: MALOVANÉ NA SKLE

PRVNÍ DĚJSTVÍ

1. PROLOG  

Hej sokoli na vrch hory vylétejte

O zbojníku Janíčkovi vyprávějte

Vylétejte černí ptáci nad polankú

Vyprávějte jak on chodil za galankú

Jak mu ona okénečko otvírala

Jak mu svoji bílou ruku podávala

A už jedou panští drábi v jednom šiku

Bude se ti špatně spáti můj zbojníku

Ve vězení postel mají z černé žuly

Pod hlavu ti kati dají ostré kůly

Ach nedají žandárové nejmilejší

On je v celém božím světě nejmocnější

Na kotárech mají chlapi tolik síly

Že jak praští sto vás padne v jedné chvíli

Když on mrkne pravým okem mezi smrky

Utíkají žandárové ozlomkrky

Když navlékne svůj kabátec premovaný

Zavírají panští drábi všecky brány

Když ovine bystré nohy do onuce

Zalamují panští drábi k nebi ruce

Když nazuje svoje rychlé krpce –horo

Zastaví se panským drábům srdce – horo!

Když zapálil na zárubni svíci- hejá

Zalézali drábi pod lavicí – hejá

Klidně by tam proseděli tři neděle

Ale jemu pilno bylo do postele

Když děvucha začala mu boty zouvat

Panským drábům pod lavicí bylo ouva

Když mu jeho milá sáhla na onuci

Začali se třepat jako malí kluci

2. HEJ, ZELENEJ SE TRÁVO  

Hej zelenej se trávo

Jak velí panské právo

Hej bystrá vodo v řece

Zamkneme tě do klece

Hej horo na obzoru

Postav se do pozoru

Hej a ty jasný ohni

Stůj ani se nepohni

V jedné lajně

Tvrdě tvrdě

Tajně tajně

Hrdě hrdě

Tam ve Vídni v Schönbrunnu

Sedí císař na trůnu

A zbojník bručí v lochu

Sluníčka ani trochu

Tam ve Vídni v Schönbrunnu

Tam, ve Vídni v paláci

Malovaní vojáci

Rostlí jak šibenice

Jsou jich tam na tisíce

Tam ve Vídni v paláci

Tam ve Vídni v arestě

Tam je katů na dvěstě

Ruce jak mlýnská kola

Žádný jim neodolá

Tam ve Vídni v arestě

3. POVĚZ TY MI HORO  

Pověz ty mi horo kde svou hlavu skládá

Zbojníkova milá ta co ho má ráda

Ona hlavu skládá kde se rosa rosí

Kde se v dlaních voda ze studánky nosí

Ona hlavu skládá tam kde sen se snuje

Tam kde plná luna korunami pluje

Tam kde vlahá tráva hladí chladná záda

Tam kde hvězda padá Tam svou hlavu skládá

A on za ní jede na třech vraných koních

A ona ho vítá Oči svoje kloní

Celou noc tam stojí než koně napojí

A ráno se vrátí ke zbojníkům svojim

Pod horečky hory hory nejhořejší

Brzy ráno jede od své nejmilejší

Ona stojí v okně ruce zalamuje

On letí jak vítr koně nešanuje

Ona stojí v okně hlavěnku má v dlaních

Koníčky napojil a zapomněl na ni

Ona ještě pláče Kde jsi milý kde jsi

A jeho už těší ty zbojnické lesy

Ty zbojnické lesy u oblohy samé

Tam se probouzíme tam i umíráme

I kdybychom měli galáneček fůry

Naše srdce patří do jedlové kůry

Otcem jsi i matkou galánkou jedinou

Životem i smrtí zbojnická bučino

4. HEJ ZBOJNÍKU, KDE MÁŠ MATKU  

Hej zbojníku kde máš matku

Už tě vedou pod oprátku

Kde máš hory lesy pole

Už tě lámou v černém kole

Hej zbojníku kde máš sílu

Kost ti trčí pod košilú

Topil jsi se v stříbře zlatě

Chudoba teď hledí na tě

Hej zbojníku kde tvá milá

Ještě včera tady byla

Dnes tě všeci opustili

To ve tvojí slabé chvíli

Prosil zbojník svoji milou

Prodej milá šatku bílou

Prodej všecky svoje šatky

Však já ti je koupím zpátky

Prosil zbojník otce svého

Zbav mě strachu nelidského

Prodej všecko co kde tvé je

Smrtelný pot ze mě leje 

Pravil zbojník sestře svojí

Srdce mé se smrti bojí

Prodej zlaté náušnice

Ulev mi od šibenice

Poslal zbojník na vše strany

Dopis krví podepsaný

Odpovědí přišly mraky

Od císaře pána taky

Až pak napsal přímo jemu

Hejtmanovi zbojnickému

Hejtman píše jen dva řádky

Zachránil ho od oprátky

Biřicové ale jděte

Že mi chlapce věšet chcete

Biřicové chrabří muži

Myslete na svoji kůži

Když na ni nepomyslíte

Co vás čeká jistě víte

Nemějte naděje žádné

Kdo tady na horách vládne 

6. SMUTNÝ DEN NASTÁVÁ  

Smutný den nastává žalostná hodina

Po větru se nese ta velká novina

Zavolejte lidé kde sú báby které

Že se těžko Janík na boží svět dere

Dere se on dere na to světlo denní

Aby zbojníkem byl jaký v světě není

Andělové z nebe pusťte jeho duši

Ať mu kmotra může košulenku ušít

Andělové z nebe pusťte duši jeho

Pod těšínským mostem čekáme na něho

Andělové z nebe ať už je na světě

Ať na křídlech může ke zbojníkům letět

Přes hory a doly na zbojnickou skálu

Kdyby nebyl zbojník zahynul by z žalu

Však té zbojničiny však té je mu třeba

Jako rybě vody jak člověku chleba

Andělové z nebe už ho nechte jíti

Šavlička broušená jeho živobytí

Andělové z nebe však už nechejte ho

Ta valašská Bečva ta je matka jeho

Ať po horách chodí spává na dolinách

Ta zbojnická chasa jejeho rodina

Ve / Jménu Otce Syna i Ducha svatého

Když už měl být zbojník ať je zbojník z něho  

7. ČAPKU NA STRANU   

Čapku na stranu

A do klopy kvítí

Sbohem panenko

Já už musím jíti

Přes hory doly

Daleká cesta

Kdo to nakázal

Ať ho pánbů ztrestá

Jedou kanóny

Od císaře pána

Počkej zbojníku

Jen co padne rána

První vypálím

Co nejsilnější

Aby slyšela

Moje nejmilejší

Podruhé střelím

A zapláču si

Srdéčko moje

Je na čtyři kusy

Potřetí střelím

A utřu líce

Tebe panenko

Nespatřím více

Počtvrté střelím

Že smutno je mně

Pochovají mě

Do cizí země

Do cizí země

Pro cizí slávu

Uloží moji

Mladičkou hlavu

Čapku na stranu

A do klopy kvítí

Sbohem panenko

Já už musím jíti

Přes hory doly

Daleká cesta

Císař nakázal

Ať ho pánbů ztrestá 

8. UKOLÉBAVKA ANDĚLOVA   

Hajinkej můj andílku

Z nebeského kúru

Noc padá na postýlku

A ty jsi ještě vzhůru

Lesem chodí jelen s laní

Prozpěvují k usínání

Hora Hora Hora Ho

Slunéčko nad zemí ztrácí svou moc

Hora Hora Hora Ho

Od pole koukolem přichází noc

Hajinkej můj andílku

Však už spí i ptáci

Dopřej si klidnou chvilku

ještě se natrmácíš

jelen s laní bloudí lesem

Jejich zpěv se nocí nese

Hora Hora Hora Ra

Slunéčko tak málo síly už má

Hora Hora Hora Ra

Nad hrází zachází a pak je tma

Přijeli páni v zlaté zbroji

Aby ti vzdali úctu svoji

A ty tu spíš

By domů nesli dobré zprávy

Janíček synek že je zdravý

A ty tu spíš 

Kdo spí zbojníku kdo spí

Ten celý život prospí

Vyspíš se do sytosti

Jen co ti svážou kosti

Vyspíš se jako dítě

Jenom co pověsí tě

Vyspíš se jako robě

Po smrti v černém hrobě 

8a/ UKOLÉBAVKA ĎÁBLOVA  

Hajinkej můj andílku

Hajinkej dítě mé

Vezmu ostrou pilku

Uřežu nohy tvé

Horo horo

Ty stará potvoro

Hajinkej můj andílku

Zavři očka už

Roztrhám ti košilku

Do zad vrazím nůž

Horo horo

Ty stará potvoro

Hajinkej můj andílku

Nefňukej nezlob

Za malinkou chvilku

Vykopu ti hrob

Horo horo

Ty stará potvoro 

9. MARDULA

Co si umanu

To i provedu

Vezmu si koně

Do hor pojedu

A já zamávám

Šavlí do všech stran

Byste věděli

Kdo je tady pán

První Mardula z faječky dýmal

A nad starostou takto rozjímal

Přijedou chlapci z těšínské strany

Budeš starosto pomordovaný

Druhý Vantula z faječky dýmal

A nad starostou takto rozjímal

Přijedou chlapci z Komorní Lhotky

Zůstanou z tebe jenom ty spodky

Třetí Kordula z faječky dýmal

A nad starostou takto rozjímal

Přijedou chlapci od Olomuce

Šak ti uřežou nohy i ruce 

Viseli naši otcové viseli

V Mezřičí na rynku každou neděli

Pomalinku svoje fajky kouřili

A o starostovi takto mluvili 

A co pověděli však už to znáte

Přesně vyplnili jak Písmo svaté

Chlapci z Hrozenkova z Velkých Karlovic

Hore od Šenova dole od Janovic

Z Frýdku od Těšína chlapci přijeli

Všeci snažili se co síly měli

Aby starosta si poučení vzal

Jak si zbojník tabák do faječky dal

Sedmdesát roků možná ještě dýl

Jak si zbojník ze své fajky zakouřil 

10. FINÁLE  

Přijeli jsme s kapelou z moravského kraje

Ať slyší celá Vídeň jak se u nás hraje

Zbojníci jdou zbojníci zlaté pásy svítí

Kalhoty premované bambereckou nití

Zbojníci jdou zbojníci malovaní páni

A na císařském dvoře živé duši ani

Císař na hradbách stojí a štymuje děla

Kulička papírová škody nenadělá

Císaři hej císaři nehroz ty nám strachem

Však dneska nocujeme pod císařským dachem

Ondra hraje na klarinet Jura na píšťalku

Že až drnčí všecka ona na vídeňském zámku

Panenky stály vpředu a paničky vzadu

Sedum let vzpomínaly zbojnickou parádu

Tazali se ve Vídni tázali se v Pešti

Už se radši netázejte bo vás pánbů pleští

Pokračování - 2. dějství...