|
E. BRYLL:
MALOVANÉ NA SKLE
DRUHÉ DĚJSTVÍ
11.
PROLOG II. AKTU

Pláče
hořce zbojník do vody se dívá
Voda
zvolna teče zbojník smutně zpívá
hej
Vodo
chladná vodo ochlaď moje rány
Co je způsobila
krutost mojí panny
Bolelo
to včera bolí to i dneska
Na
Vsetíně městě žije panna hezká
Na
Vsetíně městě kostely vysoké
Na
Vsetíně městě panny modrooké
Lepší
bylo potkat vlka v hustém lese
Nežli
o takové panně dozvědět se
Lepší
bylo otevírat vlkům vrátka
Než
ochutnat jak moc je ta panna sladká
Chodíval jsem za ní pod samé okénko
Celou
noc jsem prosil Vyjdi ven panenko
A ona
se jenom z okna usmívala
A
přesladkým hlasem takto rozmlouvala
Nevyjdu nevyjdu špatný synku
Zlomíš
mi věneček rozmarýnku
Nevyjdu nevyjdu špatně čuješ
Děvenky ubohé nelituješ
Rok ji
prosil na kolenou Moje milá
Ale
ona jinému se zaslíbila
Třikrát třicet koní stálo před kostelem
Byla
svatba velká byla tři dni celé
Čtvrté
noci srdéčko se v těle svírá
Už
nevěsta zbojníkovi otevírá
Před
dům vyšla celá bílá Zaplakala
Můj
zbojníku zlého jsem si muže vzala
Jestli
mě chceš budu tvoja mladá vdova
Musíš
ale mého muže zamordovat
Chytl
sekeru Za chvilku pouhou
Svítí
sekera krvavou šmouhou
Hola
koníku a už je v sedle
Aniž
pohlédne na vdovu vedle
Nechci
ani pannu ani vdovu
Která
nedostojí svému slovu
Zůstaň
samá vražedkyní v tuto noc
Popros
ďábla ať ti přijde na pomoc
12.
HEJ BABY BABY

Děvuchy děvuchy velké falešnice
Kdo
jednou ochutná neodejde více
Nešťastní mládenci kteří ochutnali
Hlavěnky ztratili štěstí nepobrali
Hej
baby baby nad babami
Jako
dlouho ještě mávat chcete s námi ?
Děvuchy děvuchy jak ta polní tráva
Ve dne
se pasovat v noci narovnávat
Nešťastní mládenci kteří u vás byli
Srdéčko prodali lásku nekoupili
V zahradě na jaře slavíci se zlobí
Že
tací mládenci také věci robí
Nešťastní mládenci jak po zimě muchy
Těžko
je s děvuchou těžko bez děvuchy
Hej
baby baby nad babami
Jak
dlouho ještě mávat chcete s námi?
13.
MILOVALI JSME SE

Milovali jsme se
Tam na
pasece v lese
Děvuchy chodily
Jablíčka pod košilí
První
přišla Marjána
Zůstala až do rána
Až do
rána raníčka
Rozdávala jablíčka
Druhá
přišla Lidunka
Rozpálená od slunka
Horká
jako plamen v peci
Milovali ju všeci
Bude
svatba jak mrav káže
Medvěd
nám ruce sváže
Cvrček
nám zapěje
Jak
anděl z Galileje
Aby
věděli všici
Jak
milují zbojníci
Aby
věděli všici
Jak
milují zbojníci
Milují
14.
SLABÝ JSEM SMUTNÝ JSEM

Slabý
jsem smutný jsem jak po nemoci
Čekal
jsem na tebe tři dlouhé noci
Tři
noci chodil jsem přes hory lesy
Čekal
jsem volal jsem galánko kde jsi
Tři
noci chodil jsem přes hory lesy
Čekal
jsem volal jsem galánko kde jsi
Hory
to slyšely ozvěna nesla
A
jenom tebe jsem nevzbudil ze sna
Když
z mraků zaprší dobře je řekám
Na
tebe galánko na tebe čekám
Když
voda nespadne sucho je v poli
Pro
tebe galánko srdce mě bolí
Tři
noci chodil jsem přes hory lesy
Čekal
jsem volal jsem galánko kde jsi
Hory
to slyšely ozvěna nesla
A
jenom tebe jsem nevzbudil ze sna
Galánko galánko smiluj se prosím
Takový
obrázek v srdéčku nosím
Takový
obrázek že my dva spolu
Sedáme
galánko k jednému stolu
A na
tom obrázku křížek je důle
Že
všecko děje se dle naší vůle
A na
tom obrázku písmenka stojí
Že
jsem se dočekal galánky svojí
A na
tom obrázku písmenka stojí
Že jsi
se dočekal panenky svojí
15.
NEBER SI DĚVČE
Neber
si děvče zbojníka neber
To
není manžel hodný pro tebe
On
jako potok po horách skáče
Děvucha doma samotná pláče
Utrhne
růžu rozmarýn sladký
A už
se nikdy nevrátí zpátky
Když
si tě vezme tež nic fajneho
manželkou budeš pověšeného
on
bude viset v městě Levoči
a ty
si pro něj vypláčeš oči
svět
bude jásat jaký byl Jura
a to
bě zbude literatura
16.
TAM NA TÉ LOUCE

Tam na
té louce na černé roli
Janíček leží Hlava ho bolí
Maměnka jeho vodu mu dává
Napij
se Janku Šak je ti zdravá
Matičko moje k čemu mi voda
z takové žízně u srdce škoda
U
srdce škoda Pomoci není
Za
horama je mé potěšení
Dala
mu matka přes čelo pásku
Pomoci
není na takú lásku
Přiletěl anděl z nebeské hůry
Horkosti zbyly ještě tři fůry
Hej
kamarádi to po vás žádám
Povězte vy mně jaká tu rada
Vytáhli chlapci ze sklepa bečky
Nalili
vína aj gořalečky
Po tři
dni pili Tři dni radili
Srdéčko jeho neuhasili
Galánky naše ej boží světe
Proč
také ohně zapalujete
Také
požáry nebeské krásy
Ten
kdo zapálil musí aj zhasit
Haste
je haste ve dne aj v noci
Nežli
vám shoří galánci všeci
Kdyby
se aj ten poslední spálil
Kde
byste potom děvuchy braly
Kde
byste braly ? Co si počaly
Kdyby
vás chlapci nemilovali
Kdyby
se aj ten poslední spálil
Kde
byste potom děvuchy braly
Kdo by
pak s vámi jak vítr chodil
Kdo by
vás potom k muzice vodil
Haste
ty ohně ve dne aj v noci
Nežli
vám shoří galánci všeci
17. NA
STRÁNI

Milostné zpívání
Sladké
umdlévání
Na
stráni na stráni
Síly
postrádání
Přesmutné vzdychání
Do
rána čekání
Sladké
umdlévání
Síly
postrádání
Na
stráni na stráni
A tam
na té stráni
Nikdo
nezabrání
Čekání
čekání
Nejtajnější přání
Radostné volání
Na
stráni na stráni
Dlouhé
milování
Až do
hvězdy ranní
Na
stráni na stráni
18.
NEZMOHLA HO STŘELA

Nezmohla ho střela
Nezlomila síla
Zmohla
ho děvucha
Co
falešná byla
V noci
za ní chodil
Za
korále platil
Půl
srdce si zlomil
Druhou
půlku ztratil
Ona ho
pustila
Jenom
do okénka
Dál
pustit nemůžu
Jsem
ještě panenka
Přes
okénko hleděl
A
myslel si na ni
Ze
dvora od lesa
Četník
chodil za ní
Robte
si zbojníci
Zbojnické ciráty
My vám
budem chodit
V noci
za děvčaty
Na
zelené stráni
Sladké
milování
Od
půlnoci do rána
Láska
milovaná
19.
JANÍČKU ZBOJNÍČKU
Janíčku zbojníčku milý přemilený
Dala
bych ti dala věneček zelený
Ale ty
bys musel pro tu lásku naši
Všecky
mraky z nebe zavřít na salaši
A on
mraky z nebe jak beránky boží
Zahnal
do salaše u vrat se položil
Vodičku jim dával na trávě je pásal
Podívej se milá jaká je to krása
20.
DĚVUCHO, DĚVUCHO

Děvucho děvucho moje potěšení
Kdy mi
podaruješ věneček zelený
Voda
nenapojí chleba nenasytí
Moje
hladné srdce utrápené žití
Přede
mnou utíkáš jako voda v řece
Děvucho děvucho dostanu tě přece
Dostanu tě přece že ty budeš moje
Zahrádečka tvoje nedá mi pokoje
A budu
já tvoje jak ti žádná není
Až ty
pro mě necháš svého zbojničení
A budu
já tvoje na lůžku i v síni
Až
gazdovat budeš jak gazdují jiní
K čemu
je ti Vídeň a zbojnická bída
Lepší
sedět doma svoje si hlídat
21.
ZBOJNÍK TEN VYDRŽÍ
Zbojník ten vydrží všeho co je třeba
Ale
zbojničení to je jeho chleba
Když
nemůže na zboj aspoň jednou denně
Hned
je z něho půlka nebo ještě méně
Když
alespoň žejdlík krve prolije
Váhá
zbojník jestli po zbojnicku žije
Už
když narodil se prchal z rodné vísky
Porozbíjel lžičky pozulámal misky
Obešel
svůj domek valašku dal k pasu
Do
hory se vydal na zbojnickou trasu
Obešel
svůj domek ve kterém žil posud
Do
hory se vydal na zbojnický osud
22.
FINÁLE II.

V srdci jsem tě nosil tři dlouhé měsíce
Tři
dlouhé měsíce ani o den více
Nechej
ty si děvče věnec bílé růže
Opatruj ho radši pro jinšího muže
Do
Vídně já půjdu tam jsou panen stovky
Cos mi
nedala ty To mi dají grófky
Vyberu
si jednu mezi hraběnkama
A ty
budeš zatím doma sedět sama
Když
zbojníka nechceš Pomoci ti není
Do
Těšína choď si na nedělní čtení
A až
jednou budeš babkou uplakanou
Připomeň si že jsi byla mladou pannou
Zbojník miloval tě a ty nechtěla jsi
Odplynuly v řece tvoje mladé časy
Děvče
moje děvče kráso přemilená
Ty
budeš plakati na stará kolena
Děvčata děvčata kráso přemilená
Budete
plakati na stará kolena
Co nám
máte dávat bez váhání dejte
A
věnečky svoje dlouho neskrývejte
DRUHÉ DĚJSTVÍ
23. PROLOG III.

Sbohem buď lipová lžičko
Ty
moje věrná družičko
Ve
zbojnickém žití
Sbohem buď plechová misko
Když je zbojník smrti blízko
Hladu už necítí
Čeho všeho už jsem to zkusil
Pušku nosil valašku brúsil
A
písničky k tomu
Prolezl jsem kdekterou horu
Vídeň Brno nahoru dolů
A
pak zas domů
Pojedl jsem na Vsetíně
Brambory a zelí
A
hleděl jsem po dolině
Jak se hvězdy chvěly
Pojedl jsem na Godule
Zelí zakysané
Šak je všecko z boží vůle
Co
se se mnou stane
Poví ti to křížek na hrobě
Jen co budou plakat po tobě
Na
stráni
Všecko ti to sám Pánbů poví
Až
zaklepeš svatému Petrovi
U
brány
24. MOŽNÁ TO PRAVDA JE

Možná to pravda je
Možná pravda není
Možná pravda není
Že
se svatý Petr
Dal na zbojničení
Dal na zbojničení
Kukačka kukala
A
kejhala husy
A
kejhaly husy
Že
si svatý Petr
Valašku nabrúsil
Valašku nabrúsil
Motal si motal si
Svatý Petr hlavu
Svatý Petr hlavu
Že
jedou dva kupci
Z Brna na Opavu
Z Brna na Opavu
25. TANEC
Hory moje hory hory nad horami
Nedokáže nikdo panovat nad vámi
Možná jenom pánbů panenka maryja
Už
se nám začíná bučina rozvíjat
Už
se nám začíná bučina rozvíjat
No
tak jak
NaopakAle kde
U
Vídně
A
kdo tam
Císař pán
Co
z něho
Kozla starého
A
co do ruky
Ze
dva klobuky
Hej
26. KDYŽ UMÍRAL ZBOJNÍK

Když umíral zbojník Padlo listí k zemi
Potemnělo nebe nad borovicemi
Když umíral zbojník zachvěly se skály
Na
tom temném nebi hvězdy zhasínaly
Když umíral zbojník zem se náhle hnula
Všecka voda v řece proti proudu plula
Ptáka jediného neslyšel bys ani
Když se mladý zbojník chystal k umírání
Smrti moje smrti ty hlubino černá
Nad galánky všecky byla jsi mi věrná
Kolébala jsi mě když jsem lehal k spánku
Budila mě ze sna za ranních červánků
Jak já ti to splatím smrti moje hezká
Žes chodila se mnou po zbojnických stezkách
Čímpak já tě uctím smrti moje milá
Že
ta tvoje láska taká velká byla
27.-8. TANEC SMRTI

Uctíš mě tím že tvoje síla
Slabostí bude kterouž byla
Uctíš mě tím že oči tvoje
Nebudou zářit nepokojem
Uctíš mě tím že prsten zlatý
Na
ruce tvojí lesk svůj ztratí
Uctíš mě tím že z tvého těla
Hromádka zbude ztrouchnivělá
Já
tě moje smrti uctím Hej uctím jako sebe
Ale nebudu se Hej strachovati tebe
Neboť není smrtelného Hej nic tak vážného
Aby bylo zbojníkovi Hej plakati z teho
Neboť není ani hlína Hej ani kámen
co
by v mojích očích zhasil Hej uhasil plamen
Smrti moje před tebou skláním hlavu
Smrti moje ve tvoji vcházím slávu
Po
zemi jsem nosíval svoje kosti
A
teď v rakvi pobudu do věčnosti
Říkal jsem já děvuchám krásná slova
Hlína mi je do ucha řekne znova
Připomínat bude mi černá hlína
Jak jsem jezdil do Vídně od Těšína
Kapka vody za kapkou chladný příval
Připomínat budou mi čím jsem býval
Kde se uložíš zbojníku k spánku ?
A
já uložím se do červánků
Já
se uložím na velké hoře
A
tam pod nebem bude mi dobře
29. HEJ SOKOLI
Hej sokoli na vrch hory vylétejte
O
Janíku zbojníkovi vyprávějte
Vylétejte černí ptáci nad polanku
Vyprávějte jak on chodil za galankú
Jak mu ona okénečko otvírala
Jak mu svoji bílou ruku podávala
Jak on mrkl pravým okem mezi smrky
Utíkali žandárové o zlomkrky
Jak sám císař zavíral hned všecky brány
Když si zbojník vzal svůj kabát premovaný
Jak nám Bůh přikázal zemi jsme rovnali
Bohatým jsme brali a chudým dávali
Jak nám přikázala ta zelená tráva
Chodili jsme na zboj křivé narovnávat
Jak nám přikázala ta chlapská potřeba
Děvuchy jsme brali kolik bylo třeba
Jak nám přikázala ptačí havěť z nebe
Skládali jsme písně sami podle sebe
Jak nám přikázaly mraky zpod oblohy
Tančili jsme tance co stačily nohy
Zbojníky jsme byli však budeme dále
Nad zbojníka není ni pána ni krále
Svobodo svobodo svoboděnko moja
Člověk sa ťa leká a páni sa bojá
30. FINÁLE III

Přijeli jsme s kapelou zpívali a hráli
Abyste zaplakali abyste se smáli
Přivezli jsme přivezli pro každého trošku
Někomu odprostředka a jinému z rožku
Zpívali jsme zpívali z celé svojí síly
Však se ty všecky písně v horách urodily
Tančili jsme tančili co nám nohy daly
A
všecky hezké roby s námi tancovaly
Točili jsme točili hore valaškami
A
všeci silní chlapi bojovali s námi
Chlapi se radovali baby byly rády
Bo
život u zbojníků též má svoje klady
Přijeli jsme na
chvíli a zas brzo přidem
Bo
slezská kyselica chutná aj za týden
Přijeli jsme s kapelou z Moravy a Slezska
Kdo není hluchý slepý ten tlapama tleská
Tak jako ti zbojníci života si ceňte
Zpívejte radujte se a nezapomeňte
Na začátek - 1.
dějství...
|