|
Č.1
|
Duetino
|
|
FIGARO: |
Deset
patnáct dvacet třicet
Semhle
postel a támhle skříň
|
|
ZUZANA:
|
Bílou pentlí vlasy svážu
Dám si růži do čela
Dneska cestou z kostela
Vedle svého novomanžela
Budu šťastná budu veselá
Pověz mi Figaro
Jak se ti můj čepec líbí ?
Vlastnoručně jsem ho šila
Posloucháš mě vůbec Figaro ?
Vlastnoručně jsem ho šila
Zhubla při tom čtyři kila
|
|
FIGARO: |
Ten je krásný Ten ti sluší
Krásnější svět neviděl
Císař pán by záviděl
|
|
ZUZANA:
|
Líbí se ?
|
|
FIGARO: |
Ten ti sluší
|
|
ZUZANA:
|
Nelžeš mi?
|
|
FIGARO: |
Na mou tě duši
|
|
ZUZANA:
|
Sláva bohu Sláva bohu
Teď už vdávati se mohu
Mám svůj čepec jak má být
|
|
FIGARO: |
Vzít si můžeš svého muže
Máš-li čepec jak má být
|
ZUZANA ,
FIGARO |
Ráno dnešní ať je pochváleno
Záhy budeme mít stejné jméno
V tomto čepci se stanu tvou ženou ( se stane mou
ženou )
Já sama jsem si ho ušila( Zuzana sama ho ušila )
Já sama zcela sama ( Jó sama zcela sama)
Zuzana sama ho ušila |
|
|
|
|
Recitativ |
|
ZUZANA:
|
Co tu měříš a špekuluješ, můj Figarečku ?
|
|
FIGARO : |
Já koukám jenom, zda naše fungl nová postel se vejde
tady do tohoto kouta.
|
|
ZUZANA:
|
Sem do pokoje ?
|
|
FIGARO : |
Jistě. Dal nám ho můj dobrý kamarád, pan hrabě.
|
|
ZUZANA:
|
Já mu ho klidně nechám.
|
|
FIGARO : |
Co se ti nezdá ?
|
|
ZUZANA:
|
Chytrý se dovtípí…
|
|
FIGARO : |
Ahá a za chytrou jsi tady ty.
|
|
ZUZANA:
|
Ten pokoj nechci. Nechci! Stačí ti to ?
|
|
FIGARO : |
Nechápu důvod. Je prostorný, je vzdušný, v celém
paláci není pěknějšího.
|
|
ZUZANA:
|
Tak to ber tak, že jsem moudrá a ty jsi trdlo.
|
|
FIGARO : |
Díky. Proč tolik chvály ? Jen se bojím, abys později
nemluvila jinak.
|
|
|
|
|
Č. 2 |
Duetino
|
|
FIGARO : |
Když pán zazvoní že si mé služby žádá
Cink cink cink cink
Hop a skok
Jeden krok
udělám
Když tvá milá paní
By též něco ráda
Cink cink cink cink
Šuby dub
Coby dup
Už jsi tam
|
|
ZUZANA : |
Jak znám hrabě pána a znám ho už roky
Už slyším jak dává ti pokyn
Cink cink cink cink
Poroučí abys jel někam pryč
Buch buch buch buch
K mému lůžku to má jen dva kroky
|
|
FIGARO : |
Zuzano No! No!
|
|
ZUZANA : |
Jen dva kroky
Buch buch
Dva kroky
|
|
FIGARO : |
No toto !
|
|
ZUZANA : |
Ty žárlíš můj milý
A proč ? Přece víš jak tě moc ráda mám
|
|
FIGARO : |
Já žárlím a šílím
A proč ? Co se ptáš ? Přece já pána znám
|
|
|
|
Recitativ |
|
|
|
Chceš slyšet ? Tak mlč a nemluv.
|
|
FIGARO : |
Jasně, chci slyšet všechno.
|
|
ZUZANA : |
Náš milý hrabě nechce už běhat za cizíma, má už jich
zdá se plné zuby.
Dostal teď nový nápad, že by moh´ lovit doma, čímž
má na mysli zámek.
Ale pozor ! Hraběnka, ta to není !
|
|
FIGARO : |
Kdo tedy je to?
|
|
ZUZANA : |
No hádej, můžeš dvakrát .
|
|
FIGARO : |
Nevím.
|
|
ZUZANA : |
Zuzana tvoje.A právě proto hrabě dal nám tenhle
pokoj, aby byl blízko blizoulinko Zuzce.
|
|
FIGARO : |
Jó tak. Už mi to seplo.
|
|
ZUZANA : |
To je ten jeho šarm, ta jeho péče, jeho noblesa
šlechtického ducha.
|
|
FIGARO : |
Teď vidím víc ! Jak já moh být tak slepý !
|
|
ZUZANA : |
Jen počkej, to není všecko. Don Basilio, můj učitel
zpěvu a jeho kumpán, když máme spolu lekci, hučí
furt do mě, proč hraběte nechci.
|
|
FIGARO : |
Kdo ? Basilio ? To je zloduch !
|
|
ZUZANA : |
A co sis myslel ? Že dostala jsem věno pro tvoje
krásné oči?
|
|
FIGARO : |
On váží si mé práce.
|
|
ZUZANA : |
Hm ,to tak, to tak… On kupuje si prostě jisté
chvilky,na něž má staré právo.
|
|
FIGARO : |
Nemá ! To právo, o kterém je řeč, dávno zrušil.
|
|
ZUZANA : |
To jo, jenže, jak zdá se, tak toho lituje a chce
svoje zpět.
|
|
FIGARO : |
Skvělý ten hrabě ! Má plnou hubu keců, že je čas
nových změn a potom couvá.
Zazní zvonek.
Kdo zvoní ? To je paní.
|
|
ZUZANA : |
Jen malou chvíli, Fí, fí, Fígarku milý !
|
|
FIGARO : |
Nic neboj se, má lásko !
|
|
ZUZANA : |
A ty se brzdi !
|
|
|
|
|
SCÉNA II. |
|
Figaro
|
|
|
FIGARO : |
Už si v tom dělám jasno. Začínám chápat naši
londýnskou cestu. Prý velvyslanec…Vymyslel jste to
skvěle. Pojedem ve třech, vy jste šéfem, já jsem
kurýr, Zuzana s námi,velvyslankyně tajná. Já vám dám
tajná ! Vůbec nic ! A basta !
|
|
|
|
|
Č. 3 |
Cavatina
|
|
FIGARO : |
Pan hrabě rád by dobrůtky papal
Hleď na ten zápal
Když cítí med
Pan hrabě rád by z cizího jed´
Jó z cizího jed´
No to se splet´
Kocoure mlsná
Nepráskej vousy
Nadarmo brousíš
Kocouří dráp
Do sítí lapni
Hraběnku svou si
A jinde sklapni
Klapy klap klap
Jó
Pokud jsi chlap
Klap klap klap
Jen počkej počkej
I když jsi pán jó
I když jsi pán
A já jenom rab
Já mu dám višně
Máčené v rumu
Dostane Pedro
Žvýkací gumu
Já mu dám zákusek
Dostane hadrem po puse
Já budu péci
On bude jísti
Ještě to neví
Záhy to zjistí
Párat s tím náfukou nebudu se
Pan hrabě rád by dobrůtky papal
Hleď na ten zápal
Když cítí med
Pan hrabě rád by z cizího jed´
No to se splet´
|
|
Odejde |
|
|
|
SCÉNA III. |
|
Bartolo a Marcellina.
|
|
BARTOLO: |
A to jste, drahá, čekala do poslední chvíle, abyste
mi to řekla ?
|
|
MARCELLINA: |
Což není vzrušující překazit svatbu, když už je na
spadnutí ? Když už koláče pečou ? Jak málo často
stačí. A on má ke mně kromě té naší smlouvy taky
jisté závazky. Prostě, prostě je třeba začít hned
teď . Postrašit drobet Zuzanku. Hraběti, aby řekla
ne, ne, on aby se jí pomstil. Bude stát na mé straně
a Figaro si vezme prostě mě.
|
|
BARTOLO: |
Dobrá, jak račte si přát. Jste v dobrých rukách.
Vykonám, co je třeba, s nadšením v srdci a s gustem
dám svou škaredou starou služku rád tomu, kdo mě
obral o mou lásku.
|
|
|
|
|
Č. 4
|
Árie |
|
BARTOLO : |
Já se pomstím Já se mu pomstím
Svého plánu rád se zhostím
Těm kdo ví jak pomsta chutná
Slova má víc nejsou nutná
Nejkrásnější věc na světě
Když se blíží čas k vendetě
Nastražíme
Rozmyslíme
Připravíme
Učiníme
Zvítězíme
Zvítězíme
Nastražíme Rozmyslíme Připravíme Učiníme
Až já se pomstím
Jsem si jist že vyjde to
Sláva hurá vendeto
Kdybych měl naruby obrátit zákoník
Něco už vymyslím abych byl na koni
Změníme maličko
Paragraf slovíčko
Z mínusu plus
A Figaro šlus
Z každého mínus
Udělám plus
Figáro šlus
Zná celé město doktora Bartola
Chystej si Figaro vůz na funus |
|
Odejde. |
|
|
SCÉNA IV. |
|
Marcellina, potom Zuzana.
|
|
Recitativ |
|
|
MARCELLINA: |
Ještě mám jakous šanci a za pokus nic nedám. Vida,
Zuzana jde sem. Zkusíme něco. Já budu dělat slepou.
A takovouhle krasotinku měl by si vzít.
|
|
ZUZANA : |
To mluví o mně.
|
|
MARCELLINA: |
Dá se od něho ale něco jiného čekat ? Za prachy vše
!
|
|
ZUZANA : |
Ta drbna! Naštěstí každý zná tu její hubu.
|
|
MARCELLINA: |
Hleďme. A jak je chytrá. Kouká jak neviňátko, člověk
málem by myslel…A přitom.
|
|
ZUZANA : |
Radši jdu pryč.
|
|
MARCELLINA: |
A jak se tváří.
|
|
|
|
|
Č. 5 |
Duetino
|
|
MARCELLINA: |
Je ctí pro mne velkou že můžu vás pustit
|
|
ZUZANA : |
Ó dík za ten zvyk nejdřív štíhlí pak tlustí
|
|
MARCELLINA: |
Ne ne vy jste první
|
|
ZUZANA : |
Starší přednost má
|
|
MARCELLINA: |
Ne ne vy jste první
|
|
ZUZANA : |
Teď vy a pak já
|
|
MARCELLINA / ZUZANA : |
Ne né milostpaní
Mé vychování
To brání
Mi v tom
|
|
MARCELLINA: |
Paní Nevěstinka
|
|
ZUZANA : |
Paní Papulinka
|
|
MARCELLINA: |
Paní Bumnazáda
|
|
ZUZANA : |
Paní Papáráda
|
|
MARCELLINA: |
Ta výbava
|
|
ZUZANA : |
Postava
|
|
MARCELLINA: |
To místo
|
|
ZUZANA : |
Ten zjev Ef Ef
|
|
MARCELLINA: |
Mě z ní asi trefí šlak
Tak tak
Jak pije mi krev
|
|
ZUZANA : |
Je k smíchu ten pajdulák
Jak jímá ji hněv
|
|
Marcelina odejde. |
|
|
|
SCÉNA V. |
|
Zuzana, později Cherubin.
|
|
ZUZANA : |
Jen běž, ty stará sůvo, chytřejší než sto opic. Paní
si přečte pár knížek, už by nejradši vedla celý
svět.
|
|
CHERUBIN: |
Jsi to, Zuzanko, ty ?
|
|
ZUZANA : |
Jó jsem, co tady děláš ?
|
|
CHERUBIN: |
Já…No já…Jak to říci…
|
|
ZUZANA : |
Tak řekni. Co se stalo ?
|
|
CHERUBIN: |
Jde o to, že pan hrabě mě našel s mojí Barbarinou a
hned výpověď dal mi. A jestli naše paní, moje
kmotřenka krásná, nezíská milost pro mne, to potom
já budu muset pryč a už tě neuvidím.
|
|
ZUZANA : |
Jó tak ty myslíš na mě? Vážně? A co že to tvoje
horké srdce najednou přestalo po hraběnce toužit ?
|
|
CHERUBIN: |
Ó …Ne, ne, jenže z ní mám velký respekt. Závidím ti,
že tak často můžeš se s ní vídat, ráno oblékat šaty,
večer zase je svlékat, vlasy česat a pak vázat,
spínat sponky. Ach, kdybych já moh´. Když si
představím sebe…
|
|
ZUZANA : |
A jak je hezká a jemňoučká ta stužka. Nosí ji ve
svých vlasech.
|
|
CHERUBIN: |
Ó ta je ale krásná. Dej mi ji, prosím tě.
|
|
ZUZANA : |
Vrať mi ji ! Vrať ji !
|
|
CHERUBIN: |
Ó nene ! Ji budu hlídat jak oko v hlavě, o ni se
porvu na život a na smrt.
|
|
ZUZANA : |
Jsi drzý jako štěně.
|
|
CHERUBIN: |
ZUZANAzanko, díky. A za odměnu dám ti novou
písničku, kterou jsem ti složil.
|
|
ZUZANA : |
A co já s ní mám dělat?
|
|
CHERUBIN: |
Přečti ji naší paní, přečti si ji ty sama, dej ji
pak Barbarině, Marcelině, přečti ji pak všem ženám v
celém zámku.
|
|
ZUZANA : |
Chudáček cherubín. On se nám zbláznil.
|
|
|
|
|
Č. 6 |
Arie
|
|
CHERUBIN: |
Nevím sám co se to se mnou děje
Hlava třeští a dech se mi chvěje
V kolenou slabý jsem jako moucha
Srdce bouchá mi už celý den
Jak jsem roztoužen
Tou spoustou žen
Pouhý lem šatů zřím a jsem grogy
Cítím parfém a jdou na mě mdloby
Padám
A strádám
Svůj pohyb nezvládám
Krásné madam
Lásku žádám
Vámi jsem omámen
Pá-da-da-dam
Své sny spřádám
Pak z nich nemůžu ven
Proč nikdo neslyší mě
Proč všichni míjejí mě
Já ptám se hor i strání
I ptáků ryb i laní ( i pánů i paní )
Proč touha spát mi brání
Proč nemám nikde stání
Čím se to léčit dá
A nikdo neodpoví
Smutnému andílkovi
Který je na vše sám
|
|
|
|
|
SCÉNA VI. |
|
Cherubin a Zuzana, později hrabě.
|
|
Recitativ |
|
|
CHERUBIN: |
Jsem zcela ztracen.
|
|
ZUZANA : |
Ticho buď ! Jde hrabě, schovej se tu.
|
Cherubin se schová za lenošku, hrabě si sedne.
|
|
HRABĚ: |
Zuzanko, co se děje? Zdáš se mi celá divná.
|
|
ZUZANA : |
Ó ne,chápejte ovšem…Vy a tady. Kdyby někdo nás tady
spolu viděl.
|
Cherubin se schová v lenošce pod přehoz.
|
|
HRABĚ: |
Jenom chvíli a půjdu. Poslyš !
|
|
ZUZANA : |
Nic nechci slyšet.
|
|
HRABĚ: |
Jen dvě slova. Jak víš, tak do Londýna na čas posílá
mě král. Já rozhod´ jsem se Figara vzíti sebou.
|
|
ZUZANA : |
Kdy najdu sílu…
|
|
HRABĚ: |
Můžeš všecičko všechno. S tím kouzlem ,které máš
dnes nade mnou, můžeš nařizovat, co chceš a já ti to
splním.
|
|
ZUZANA : |
Já nechci od Vás nic. Dnes ani zítra. Kašlu vám na
ta kouzla. Ó, omlouvám se…
|
|
HRABĚ: |
Pochop mě, milá. Chci, abys byla šťastná. Dobře víš,
co mám v srdci. Ty přeci víš, jak moc miluji tě. Tak
poslyš. Jestli bys dneska večer na chvíli jenom do
zahrady přišla, za to štěstí bych zaplatil i zlatem.
|
|
BASILIO: |
(za scénou) Před chvílí odešel.
|
|
HRABĚ: |
Kdo je to ?
|
|
ZUZANA : |
Jemine !
|
|
HRABĚ: |
Nikdo. Ať tady nejde !
|
|
ZUZANA : |
Chcete snad tady zůstat ?
|
|
HRABĚ: |
Půjdu jej hledat tam. Snad ho i najdu.
|
|
BASILIO: |
Já ukryju se tu.
|
|
ZUZANA : |
Bože, jen to ne !
|
|
HRABĚ: |
Ticho! A zbav se ho rychle!
|
|
Schová se za křeslo. |
|
ZUZANA : |
Jak zbav ? No, nazdar.
|
|
|
|
|
SCÉNA VII. |
|
Předešlí a Basilio.
|
|
BASILIO: |
Zuzano, pozdrav pánbů. Pan hrabě náhodou tady nebyl
?
|
|
ZUZANA : |
A co by tady tak asi dělal, vážený pane ?
|
|
BASILIO: |
Klídek, klídek, já jen, že Figaro ptá se po něm.
|
|
ZUZANA : |
( Ach, bože! ) Vy dva jste fakt jeho miláčkové.
|
|
HRABĚ: |
( Jsem zvědav, jak mi slouží.)
|
|
BASILIO: |
No, musím říct, že neznám případ, že by ten, kdo
miluje něčí manželku, neměl
rád jejího manžela.
|
|
ZUZANA : |
A zmizte, hampejzníku,než vás vynesu v zubech.
Strčte si někam vaše názory, řeči, i toho hraběte.
|
|
BASILIO: |
Co jsem řek´ špatně ? Každý má jiné gusto. Já jenom
pomyslel na milence, aby se k vám hodil. Spíše
moudrý a štědrý, jak to dělají všechny chytré dámy.
Ne puberťáka tam kdesi.
|
|
ZUZANA : |
Myslíte koho ?
|
|
BASILIO: |
To vaše páže. Chlapeček malá, jak mu to všecko kouká
z očí. Támhle vleze, tam se schová,hupky hup.
|
|
ZUZANA : |
To je nic než pomluva, vy, vy jeden !
|
|
BASILIO: |
Když se chce, všechno jde.A člověk vidí a zaslechne
i hezkou písničku. Svěřte se mi. Já jsem váš přítel.
Nikomu ani slovo. Psal ji vám nebo paní ?
|
|
ZUZANA : |
( Kdo mu to kruci řekl ? )
|
|
BASILIO: |
Kromě jiného, dcero, bude vhodné mu říci, ať na ni u
stolu nekouká tak lačně jakoby týden nejed. Hrabě si
toho všimne a bojim, bojim. Vždyť víte, jaký je
pruďas.
|
|
ZUZANA : |
To je příliš ! Vy tu lumpe, lžete, až se vám od huby
práší !
|
|
BASILIO: |
Já ? Jak jsem koupil, tak i prodávám dál a
nepřidávám ani chlup. Vždyť vědí o tom všichni.
|
|
ZUZANA : |
( vystoupí z úkrytu ) Cože ?! Co vědí všichni ?
|
|
BASILIO: |
A…a…a
|
|
ZUZANA : |
A je to ! |
|
|
|
|
|
|
|
Č. 7 |
Terceto
|
|
HRABĚ: |
Sluch mě šálí Zrak mě mámí ?
Býti vámi tak hned jdu ven
Způsoby vašimi jsem rozezlen
|
|
BASILIO: |
Odpusťte mi
Trapně je mi
Že jsem vešel neohlášen
|
|
ZUZANA : |
Je to v pytli
Už mě chytli
( jak tu vlítli )
Já snad půjdu do kolen |
Vrávorá.
|
|
BASILIO / HRABĚ: |
Ona se nám láme v pase
Jak tak zdá se
Má z toho šok
|
|
BASILIO: |
Pomaloučku na sedátko
|
|
ZUZANA : |
Svatá matko
Omdlela jsem
Ruce pryč a ani krok
Už ani krok
|
|
BASILIO: |
Nás dvou bát se nemusíte
Neztratíte cti ani flok
|
|
ZUZANA : |
Nás dvou bát se nemusíte
My vám nesem jen vína lok
|
|
BASILIO: |
To jak prve vykládal jsem
O pážeti já pouze lhal jsem
|
|
ZUZANA : |
Je to léčka
Basta a tečka
Je to podvodník a cvok
Normální cvok
|
|
HRABĚ: |
Páže
Ať si uzlík váže
|
|
BASILIO: |
Ubožáček
|
|
HRABĚ: |
Zítra lajtnant mu ukáže
|
|
BASILIO: |
Ubožáček
|
|
HRABĚ: |
Krásný ptáček
Sám jsem viděl
Jak si kvokal kvoky kvok
|
|
ZUZANA : |
Cože?
|
|
BASILIO: |
Kde?
|
|
ZUZANA : |
Bože! Ne!
|
|
|
|
|
Recitativ |
|
|
HRABĚ: |
Bylo to včera. Pokoj arbařin je zamčen, klepu,
Barbarina otvírá vylekaná celá, ve mně podezření
klíčí, všude hledám, všude slídím, rozhlédnu se po
pokoji, pod ubrusem se něco rojí, tak to zvednu…! No
a tam páže ! |
Stáhne přehoz z lenošky.
|
|
ZUZANA : |
Já padám ke dnu
|
|
BASILIO: |
Závistí blednu
|
|
HRABĚ: |
Ó ty světe pokrytecký
Falší znovu byl jsem bit
|
|
ZUZANA : |
Mám už toho plné kecky
Já chci aspoň chvíli klid
|
|
BASILIO: |
Takové jsou prostě všecky
Ženským nelze uvěřit
|
|
|
|
|
Recitativ |
|
|
HRABĚ: |
Basilio ! Rychle pro Figara, jenom ať se dozví, co
se tu stalo.
|
|
BASILIO: |
A taky to, co kdo řekl.
|
|
HRABĚ: |
Ne, nechoď. Radši zůstaň. Taková drzost. Vše je
jasné jak facka.
|
|
BASILIO: |
Nevinný nemusí se omlouvat.
|
|
HRABĚ: |
Kdy on sem vlastně přišel ?
|
|
BASILIO: |
Byl u mě ještě předtím, než vy jste vešel. Přišel mě
prosit, abych vymohla pro něj u hraběnky milost.
Když potom vás viděl, jak jdete ke mně, celý zmatený
za křeslo se schoval.
|
|
HRABĚ: |
Ale já přeci jsem si sedl sem, když jsem přišel.
|
|
BASILIO: |
Pro mě místečko zbylo tady vzadu.
|
|
HRABĚ: |
A když já se schoval sem…
|
|
BASILIO: |
Tak udělal jsem prostě tak… Žádný problém.
|
|
HRABĚ: |
To tvrdí ten kluk, že slyšel všechno, co jsem tu
říkal ?
|
|
BASILIO: |
Já jsem se snažil, abych neposlouchal.
|
|
HRABĚ: |
Hrůza je to.
|
|
BASILIO: |
Míň emocí. Jde někdo.
|
|
HRABĚ: |
Vy zůstanete tu, vy jeden hade.
|
|
|
|
|
SCÉNA VIII. |
|
|
Předešlí, Figaro, sedláci a selky. |
|
|
|
|
Č. 8 |
Sbor
|
|
SBOR: |
Zpívejme písně
Házejme růže
Chválen buď navěky náš moudrý pán
Tváří se přísně
On všechno může
A lidmi svými je milován
|
|
|
|
|
Recitativ |
|
|
HRABĚ: |
Co je to tady za hru?
|
|
FIGARO : |
( Zatančíme si, mé milované děcko ?
|
|
ZUZANA : |
Jsi moje všecko)
|
|
FIGARO : |
Náš vzácný pane hrabě, prosím, přijměte projev díků
za váš odvážný počin, kterým jste zrušil právo, jenž
tolik nemilé nám bylo.
|
|
HRABĚ: |
To právo už je pryč. Co ještě chcete ?
|
|
FIGARO : |
Dneska sklízíme plody vaší nedoceněné moudrosti. Neb
naše svatba byla již dojednána, žádám vás tímto, ať
dáte bílé roucho - symbol počestnosti - té, která
díky moudrostí vaší zůstala čista tu.
|
|
HRABĚ: |
Jak mazaně mluví. Já nesmím dát nic znát. Přátelé
moji, vaše uznání těší, ale hold nepatří mi. Ani
hold, ani sláva. Když ono právo na svém panství jsem
zrušil,jen jsem přírodě dal, co její bylo.
|
|
VŠICHNI: |
Ať žije !
|
|
ZUZANA : |
To je řeč !
|
|
FIGARO : |
To je krása !
|
|
HRABĚ: |
Teď slyšte slib můj, že vykonám ten obřad. Žádám jen
malý odklad a potom vám dopřeji ono štěstí, zde tady
před vašimi blízkými, s velkou pompou. ( Marcellino,
kde vězíš ?)
Přátelé, jděte !
|
|
|
|
|
Č. 8a |
Sbor
|
|
|
Zpívejme písně
Házejme růže
Chválen buď navěky náš moudrý pán
Tváří se přísně
On všechno může
A lidmi svými je milován |
|
Sedláci a selky odejdou. |
|
|
|
|
Recitativ |
|
|
FIGARO : |
Ať žije !
|
|
ZUZANA : |
Ať žije !
|
|
BASILIO: |
Ať žije !
|
|
FIGARO : |
( k Cherubinovi ) Proč netleskáš jak všichni ?
|
|
ZUZANA : |
Je smutný chudák malá, protože pán ho vyhání ze
zámku.
|
|
FIGARO : |
A zrovna, když je tak pěkně.
|
|
ZUZANA : |
Zrovna v den naší svatby.
|
|
FIGARO : |
Tolik slávy je kolem.
|
|
CHERUBIN: |
Ach, pane hrabě, já…
|
|
HRABĚ: |
Vy radši mlčte.
|
|
ZUZANA : |
Vždyť je to ještě dítě.
|
|
HRABĚ: |
Já vám dám, že je dítě.
|
|
CHERUBIN: |
Byla to chyba, já přiznal jsem se přece.
|
|
|
Ben. Ben. Odpouštím já vám. Dokonce půjdu dál. V mém
pluku zrovna teď je pro vás volné jedno místo. Jistě
se vám tam bude líbit. Adió. |
|
ZUZANA /FIGARO : |
Alespoň do zítřka. |
|
HRABĚ: |
Ne, ne, ne, hned teď. |
|
CHERUBIN: |
Pane hrabě, jsem hotov. Na váš rozkaz ! |
|
HRABĚ: |
Tak se rozluč a jedem ! Ještě Zuzance pusu. ( Jak
nečekaná rána…) |
Odejde s Basiliem.
|
|
FIGARO : |
Hej, kapitáne, aspoň ruku mi podej. Chci s tebou
mluvit, než navždy zmizíš.
Buď sbohem, náš milý Cherubínku ! Člověk míní a osud
a osud mění.
|
|
|
|
|
Č. 9 |
Árie
|
|
FIGARO : |
Spadla klec můj milý Cherubínku
Teď už máš modřinku na kolínku
Dolétal čmeláček na paloučku
Sladký pyl z kvítku pil S tím je šlus
Je z tebe vojáček můj ty kloučku
Vlevo vbok a teď Poklusem klus !
Krásná péra a šat zlatem skvoucí
Vyměníš za mundúr nepadnoucí
Dlouhý vlas který tvou hlavu krášlí
Bude zkrácen o zásadní kus
S tímto výsledkem smířit se zkus
Je to hnus
Zelené mozky
Čajík s bromem do termosky
Je nápojem božským
Těžká puška úzká torna
Pěšákova uniforma
Boty menší o dva palce
Blechy lezou zpod kavalce
Plat a stravu erár ti dává
Co chceš víc ? Armádě sláva
Pod korouhví svého pluku
Z Barcelony do Insbrucku
A pak zpátky horem pádem
S matkou žízní s otcem hladem
Břicho prázdné huba suchá
Kulky sviští kolem ucha
Ani slunko ani stín
Ať žije vojín Cherubín
Miláček k pomilování
Adonis k zulíbání
Narcisek k pohledání
Tajný sen všech slečen a paní
Zpříma kráčej pod praporem
Metálem si ozdob hruď
Zpíváme ti všichni sborem
Čest a sláva tobě buď !
|
|
|
|
|
|
|
DRUHÉ JEDNÁNÍ
|
|
|
SCÉNA I. |
|
Hraběnka sama.
|
|
Č.10 |
Cavatina
|
|
HRABĚNKA: |
Lásko má tvůj žár mi schází
Vroucný býval náš mládí čas
Mráz už zvolna v náš dům vchází
Zpátky lásko vem si nás
|
|
|
|
|
SCÉNA II. |
|
|
Hraběnka a Zuzana, později Figaro. |
|
|
|
Recitativ
|
|
|
HRABĚNKA: |
Pojď sem, Zuzanko, sedni a dopověz to celé.
|
|
ZUZANA:
|
Už víte všechno.
|
|
HRABĚNKA: |
Takže začal tě svádět ?
|
|
ZUZANA:
|
Svádět jak svádět. Pan hrabě svádí jinak pokud týká
se služek.On to spíš bere jaksi přes peníze.
|
|
HRABĚNKA: |
On už nemiluje mě.
|
|
ZUZANA:
|
Proč ale pak na vás žárlí tak moc ?
|
|
HRABĚNKA: |
Takoví jsou tihle moderní muži.Nevěrní ze zásady a
rozmarní jak děti, ješitní tak, že hned na všechny
žárlí.Myslí si, že jen oni jediní můžou.
|
|
FIGARO:
|
La la la
|
|
ZUZANA:
|
Figaro, pojď sem, lásko ! Hraběnka by ráda…
|
|
|
Jen žádnou starost. Není proč vraštit čelo.Vždyť o
co tady kráčí ? Hraběti se má nevěsta zalíbila a
proto chtěl by potajmu obnoviti znovu staré feudální
právo.A že se mu to zdaří, je klidně možné.
|
|
HRABĚNKA: |
Jak „možné“ ?
|
|
ZUZANA:
|
Zdaří co?
|
|
FIGARO:
|
Üplně normálně. Stačí když Zuzka bude chtít a máme
to.
|
|
ZUZANA:
|
Prosím tě, přestaň plácat.
|
|
FIGARO:
|
Jo, jo, už končím .On pan hrabě rozhod´,že ze mě
bude kurýr na jeho cestách, přičemž Zuzana odjela by
s námi jako poradce velvyslance, na což by dostala
glejt. Což ona nechce - ten čestný diplom. Proto ho
pan hrabě asi dá Marcelině.
|
|
ZUZANA:
|
Tobě to není ekl dělat žerty z takhle závažných věcí
?
|
|
FIGARO:
|
Nestačí vám ,že se ze všeho směju ? Mám jistý nápad
:Po Basiliovi pošleme hraběti upozornění, že se bude
konat schůzka, kterou vy jste si domluvila s
milencem jistým
|
|
HRABĚNKA: |
Mein Gott ! A dát to tomu žárlivci mému ?
|
|
FIGARO:
|
To že tak žárlí, to hraje pro nás. My ho totiž
spletem a podvedem, překvapíme, zmaříme jeho plány,
ať neví a ať tápe. Brouka mu nasadíme tím do hlavy,
že co on strojil, někdo jiný mu chystá. On začne
ztrácet čas a pak ztratí stopu. Pak nečekaně a dřív
než by snad stačil překazit naše všechny plány,
nastane chvíle naší svatby a tváří v tvář vám
netroufne si proti mně se stavět.
|
|
ZUZANA:
|
No jo. A místo něj se postaví Marcelina.
|
|
FIGARO:
|
Nech na mně. Hraběti dej vědět, jen ať přijde dneska
večer za tebou do zahrady, kam místo tebe pošleme
Cherubína, dokud ještě je tu. A samosebou předtím ho
převlečeme tip top do ženských šatů. To je jediná
možnost, jak hrabě pán přistižen in flagrati snad
pak bude se chovat, jak si přejem.
|
|
HRABĚNKA: |
Líbí se?
|
|
ZUZANA:
|
Ale jo !
|
|
HRABĚNKA: |
Logiku má to.
|
|
ZUZANA:
|
To by mohlo vyjít ? Máme dost času?
|
|
FIGARO:
|
Hrabě jel právě na lov a má se vrátit až za několik
hodin.Teď půjdu a pošlu vám sem hned Cherubína.
Nechám na Vás, jak ho nastrojíte.
|
|
HRABĚNKA: |
A potom?
|
|
FIGARO:
|
Co potom ?
Pan hrabě rád by z cizího papal
Pan hrabě rád by z cizího jed jó
No to se splet |
Odejde.
|
|
|
|
|
|
SCÉNA III. |
|
|
Hraběnka a Zuzana, později Cherubín. |
|
|
|
Recitativ
|
|
|
HRABĚNKA: |
Bolí mě, že ten mladík
to všechno tady slyšel. To, co tu nestoudně
navrhoval hrabě.Bolí to, bolí.Proč ale, to mi
řekni,Nepřišel nikdy za mnou ? A kde je ona píseň ?
|
|
ZUZANA:
|
Je tady a zazpívá nám ji sám pan autor. Tiše. Už je
tu. No jistě. Tak vstupte náš, nejmilejší kapitáne.
|
|
CHERUBIN: |
Neříkej mi tak.Mně zní to hrozně smutně.Zaslechnu-
li to.Vím, že se navždy loučímse svou kmotřenkou
hodnou.
|
|
ZUZANA:
|
A taky krásnou.
|
|
|
No vždyť …No vždyť…
|
|
ZUZANA:
|
No vždyť… Ty, ty… Tak honem, honem. Chcem slyšet
tvoji píseň, kterous mi ráno zpíval .Paní si též ji
přeje.
|
|
HRABĚNKA: |
Kdopak ji psal?
|
|
ZUZANA:
|
A hleďme ! Jak celý zrudnul. Kdo by to do něj řekl
|
|
HRABĚNKA: |
Kytaru máme tady , tak doprovoď ho.
|
|
CHERUBIN: |
Mám,paní, velkou trému. Jestliže ovšem chcete.
|
|
ZUZANA:
|
To víš, že chce. Tak pěj, náš Cherubínku !
|
|
|
|
|
Č.11 |
Canzona
|
|
CERUBIN: |
Vy která víte
Jak chutná svět
Snáz pochopíte
Trýzeň mých let
Trápím se trápím
Čím dál tím víc
Krůpěje skrápí
mou bledou líc
Mráz horko střídá
Proč nevím sám
Ráno ač snídám
Stále hlad mám
Sen jenž mě souží
Má vaši tvář
Vás paní toužím
Skrýt pod polštář
Touhou jsem zmámen
Má zvláštní chuť
Tíží mě kámen
Tam co je hruď
Já chtěl bych létat
Až ke hvězdám
Síť ze snů splétat
Tolik jich mám
Písně chci skládat
A vám je hrát
Tak málo žádat
A všechno dát
Vy když teď víte
Co v srdci mám
Snáz pochopíte
Proč tady lkám
Proč tuhle píseň
Já složil vám
|
|
|
|
Recitativ
|
|
|
HRABĚNKA: |
Bravo, to byla krása. Já netušila, že jste tak dobrý
zpěvák.
|
|
ZUZANA: |
Je toho víc, v čem je tak dobrý jako v tomhletom.
Rychle, vojáčku, pojď sem. Figaro řekl ti ?
|
|
CHERUBIN: |
Všechno mi řekl.
|
|
ZUZANA: |
Tak ukažte se mi. To bude bezvadné. Máme postavu
stejnou. Svlečte kabát !
|
|
HRABĚNKA: |
Co děláš ?
|
|
ZUZANA: |
Jen žádné strachy.
|
|
HRABĚNKA: |
A co když někdo přijde ?
|
|
ZUZANA: |
Jen ať. Co na tom špatné? Tak jo, zavřem tu.
Zamkne hlavní dveře.
Jak ho tak prohlížím.. Co ovšem s vlasy?
|
|
HRABĚNKA: |
Zajdi do mého pokoje. Mám tam čepec. Dělej. Co to za
papír?
|
|
CHERUBIN: |
To je dekret.
|
|
HRABĚNKA: |
Teda vzali to hopem.
|
|
CHERUBIN: |
Dal mi ho teď Basilio.
|
|
HRABĚNKA: |
Chybí pečeť. V spěchu zapomněli na ni.
|
|
ZUZANA: |
Co má s pečetí být ?
|
|
HRABĚNKA: |
Patří na dekret.
|
|
ZUZANA: |
I hrome , to byl šrumec. Zde je ten čepec.
|
|
HRABĚNKA: |
Pospěš si, Zuzanko. Kdyby hrabě se tu zjevil, bude
zle.
|
|
|
|
|
Č. 12 |
Arie
|
|
ZUZANA: |
Jen blíže sem si stoupněte
Jen sem si stoupněte
A stůjte a stůjte
Ani se nehněte
Jen chvilku jenom chviličku
Bravo
za krátký čas
a uděláme holčičku
my uděláme z vás
nevýrejte nezírejte
sem se mi chlape dívejte
jí si nevšímejte
My uděláme holčičku
Na místě přímo zde
Pomaličku pomaličku
Jo Krásně nám to jde
Hlavičku vpravo
Trochu ji zaklonit
A naklonit
Bravo
A tu to zapošijem
Tu zvednem a tu skryjem
A tady zúžíme to
A jak se zdá tak jde to
Ať chlapy trefí šlak
Udělejte pár kroků
Ať víme co a jak
No sekne mu to sekne
Ty nohy má fakt pěkné
A zadeček jak pepřík
A v pase žádný vepřík
No div se potom ženským
Že ho tolik milují
|
Recitativ
|
|
|
HRABĚNKA: |
Jste samý smích a žerty
|
|
ZUZANA:
|
Já na něj pomalu už sama žárlím. Hej hádě mladé, tak
nepřeháněj to s tou svojí krásou.
|
|
HRABĚNKA: |
Už zanechejme hrátek. Vyhrň mu rukávy, až sem nad
lokty dej je. Ať na něm vypadají ty šaty trochu
lépe.
|
|
ZUZANA:
|
Až tak ?
|
|
HRABĚNKA: |
A ještě víc… sem…Co tu ta stužka ?
|
|
ZUZANA:
|
Tak právě tu mi sebral.
|
|
HRABĚNKA: |
A ta krev tady ?
|
|
CHERUBIN: |
Tu ranku ? Opravdu nevím…Před chvílí uklouzl jsem na
kameni a asi jsem se škrábnul. A tak jsem si ránu
obvázal stužkou
|
|
ZUZANA:
|
To není tolik zlé. A hleďme, on ručičku bělejší má
nežli leckterá dívka.
|
|
HRABĚNKA: |
Už zase tady blouzníš. Z mého pokoje přines
anglickou náplast a vezmi jich hned víc.Jsou na mém
stole. A co se týče stužky. Jen kvůli barvě o ni
jsem přijít nechtěla.
|
|
ZUZANA:
|
Zde máte, čím mu to ovážeme.
|
|
HRABĚNKA: |
Vem jinou stužku a též ještě jedny šaty.
|
|
CHERUBIN: |
Ach, tahleta by mě léčila lépe.
|
|
HRABĚNKA: |
A proč ? Tahle je lepší.
|
|
CHERUBIN: |
Ta první stužka vázala kadeř, dotýkala se pleti. A
věcí…
|
|
HRABĚNKA: |
Talisman, který léčí cizí rány ? Ale, ale. Že má
takovou moc, jsem nevěděla.
|
|
CHERUBIN: |
Vy samé žerty a já se chystám odjet.
|
|
HRABĚNKA: |
Chudáčku, to je hrůza.
|
|
CHERUBIN: |
Já jsem tak smutný.
|
|
HRABĚNKA: |
On pláče.
|
|
CHERUBIN: |
Co s tím? Já raději chci zemřít. Snad kdybych byl
teď na pokraji smrti, vaše ústa by řekla…
|
|
HRABĚNKA: |
Neblázněte ! Rozumný přeci buďte !
|
|
|
|
SCÉNA IV. |
|
Hraběnka a Cherubin, hrabě za scénou.
Zaklepání na dveře.
|
|
HRABĚNKA: |
Kdo klepe to na dveře ?
|
|
HRABĚ: |
Proč jste zamkla ?
|
|
HRABĚNKA: |
To je manžel ! Ó bože ! Já umřu ! Vy zde a skoro
nahý a v tomhle stavu. Jestli on dostal lístek !
Jeho žárlivost hrozná !
|
|
HRABĚ: |
Na co se čeká ?
|
|
HRABĚNKA: |
Jsem sama. Ano. Jsem sama
|
|
HRABĚ: |
S kým rozmlouváte ?
|
|
HRABĚNKA: |
Já s vámi přeci. Přímo s vámi.
|
|
CHERUBIN: |
Po tom všem, co se stalo, bude se hněvat. Co jiného
mi zbývá. |
Schová se v kabinetu hraběnčině.
|
|
HRABĚNKA: |
Nebesa ať mě před záhubou chrání ! |
|
Odemkne hlavní dveře. |
|
|
|
SCÉNA V. |
|
Hraběnka a hrabě.
|
Recitativ
|
|
|
HRABĚ: |
Zavírat se, co je to za novinku ? Co se děje, má
drahá ?
|
|
HRABĚNKA: |
Ó nic ! Já jenom, já dávala jsem tady…
|
|
HRABĚ: |
A co jako ?
|
|
HRABĚNKA: |
Jedny šaty, co jsem měla pro Zuzanu. Už je odnesla k
sobě.
|
|
HRABĚ: |
Ale každopádně klidná zrovna nejste. Co řeknete na
to?
|
|
HRABĚNKA: |
Bože. Má lístek, jež Figaro mu napsal. |
Cherubin za scénou převrátí židli.
|
|
HRABĚ: |
Co je to vedle za rámus ? Nezdálo se vám, jak by tam
něco spadlo ?
|
|
HRABĚNKA: |
Já jsem nic neslyšela.
|
|
HRABĚ: |
To máte v hlavě vážně velké věci.
|
|
HRABĚNKA: |
A proč ?
|
|
HRABĚ: |
Že neslyšíte
|
|
HRABĚNKA: |
Kdo by tam asi moh být ?
|
|
HRABĚ: |
To se ptám já vás. Já teprve teď přišel.
|
|
HRABĚNKA: |
Už vím. Zuzana si asi…
|
|
HRABĚ: |
Vždyť jste tvrdila, že šla pryč s těmi šaty.
|
|
HRABĚNKA: |
Jestli šla tam či… či tam, nevšimla jsem si.
|
|
HRABĚ: |
Jó takhle…A z čeho plyne ta nervozita vaše ?
|
|
HRABĚNKA: |
Že by kvůli mé služky?
|
|
HRABĚ: |
To vskutku nevím. Jen že jste jakás jiná.
|
|
HRABĚNKA: |
Ta služka spíš než mě znervózňuje vás . Jak se tak
dívám.
|
|
HRABĚ: |
No dobrá dobrá, hned uvidíme, zjistíme.
|
|
|
|
|
SCÉNA VI. |
|
|
Předešlí a Zuzana nepozorována. |
|
|
|
|
Č. 13 |
Terceto
|
|
HRABĚ: |
Zuzanko otevřete
A hezky pojďte k nám
|
|
ZUZANA:
|
Co tady všichni řvete
A páže zmizlo kam
|
|
HRABĚNKA: |
Tam nesmíte Pryč jděte
Vám nelze jíti tam
|
|
HRABĚ: |
Můj rozkaz je mé přání
|
|
|
Já bráním já bráním
Dívčí čest
Tam dívka zkouší šaty
A zamčena tam jest
|
|
HRABĚ: |
No! No tak to už je jisté
Tam s ní je cizí chlap
|
|
ZUZANA:
|
Ach můj ty jezukriste (z panny čisté )
Náš pán do toho šláp
|
|
HRABĚNKA: |
Ta chvíle je jak byste
Šli z louže pod okap
|
|
HRABĚ: |
Zuzano
|
|
HRABĚNKA: |
To nesmíte
|
|
HRABĚ: |
Tak otevřete
|
|
HRABĚNKA: |
Pryč jděte
|
|
HRABĚ: |
Zuzano
|
|
HRABĚNKA: |
To nesmíte
|
|
HRABĚ: |
A pojďte k nám
|
|
HRABĚNKA: |
Vám nelze jíti tam
|
|
HRABĚ: |
Jen slůvko jenom náznak
Jen prstík ven vystrčte
|
|
HRABĚNKA: |
Neposlouchejte blázna
Prosím Zuzano mlčte
|
|
HRABĚ: |
Má manželko měj rozum
Jen žádný skandál proboha
Jen skandál bože ne
|
|
HRABĚNKA: |
Můj manželi měj rozum
Jen žádný skandál proboha
Jen skandál bože ne
|
|
ZUZANA:
|
No ne tak to je mela
Že tady dojde k skandálu
Tak to je ložené
|
|
|
|
|
Recitativ |
|
|
HRABĚ: |
Takže neotevřete ?
|
|
HRABĚNKA: |
A proč bych měla ? Jsou to pokoje mé.
|
|
HRABĚ: |
No dobře, dobře. Když to po dobrém nejde.. Nač klíče
? |
|
HRABĚNKA: |
Hrabě, vy bez rozpaků schopen jste dát v sázku čest
dámy?
|
|
HRABĚ: |
Toť pravda…Má chyba…K čemu rámus a skandál ? Proč
hned do toho tahat celý zámek ? Sám vyřeším to. A co
chci, to si vezmu. Stůjte tu, ani krok. Ještě se
zbavím poslední pochybnosti. A zamknu tady ty dveře
na zámek.
|
|
HRABĚNKA: |
Jak nerozvážné.
|
|
HRABĚ: |
A vy teď, moje drahá, laskavě půjdete se mnou, Zde
nabízím svoje rámě. Nuž pojďme !
|
|
HRABĚNKA: |
Nuž pojďme!
|
|
HRABĚ: |
A milá Zuzana tu na nás počká. |
|
Odejdou. |
|
|
|
|
SCÉNA VII. |
|
Zuzana vyjde z úkrytu a běží pro Cherubína.
|
|
Č. 14 |
Duetino
|
|
ZUZANA:
|
Dělejte odmykejte
A rychle utíkejte
To já tu Zuzana
Zuzana sama jsem tu
Už slyším je jak jdou
|
|
CHERUBIN: |
Můj bo bo bo bo bóže
Já se bo bo bo bojím
|
|
ZUZANA:
|
Tak vezmeme to tudy
|
|
CHERUBIN: |
Že jestli mě tu načapou
|
|
ZUZANA:
|
A tu či tu
A tam či tam
|
|
CHERUBIN: |
Na ma ma maděru
Mě ro ro rozšlapou
|
|
ZUZANA:
|
A všechno zamčeno je
|
|
ZUZANA/CHERUBIN |
Ty dveře do pokoje
I támhle ty a tady tyto taky jsou
i ty i ty
A tady tyto taky jsou
O ou o ou
|
|
CHERUBIN: |
Be be be bez paniky
|
|
ZUZANA:
|
Já zlomím snad ty kliky
|
|
CHERUBIN: |
Jak učil nás pan vikář
|
|
ZUZANA:
|
Tak hlavně nepanikař
|
|
CHERUBIN: |
No hurá že by tady
Tím oknem do zahrady
|
|
ZUZANA:
|
Co děláš cherubíne
Neskákej a vrať se ke mně sem
|
|
CHERUBIN: |
Teď není cesty jiné
Tak Cherubíne jdem !
|
|
ZUZANA:
|
Je to z druhého patra
A dole tvrdá zem
|
|
CHERUBIN: |
Kdyby mě tady našli
Tak hodil bych si mašli
|
|
ZUZANA:
|
Je to z druhého patra
|
|
CHERUBIN: |
Tak hodil bych si mašli
|
|
ZUZANA:
|
Ty narazíš si játra
A budeš mrzákem
|
|
CHERUBIN: |
Nech mě jít nech mě jít
Nikdo nesmí tady trpět mojí vinou
To raději chci zhynout
Než paní své ublížit |
Skočí z okna do parku.
|
|
ZUZANA:
|
On zhyne on se zraní
On hrdinou chce být
Neskákej Neskákej !
|
|
|
|
|
Recitativ |
|
|
ZUZANA:
|
Ó to je ale ďáblík ! A jak prchá. Kamsi za hory
lesy. Netřeba panikařit. Teď zpátky do pokoje. Až
tam přijde ten divous, počkám si na něj. |
|
Zajde do kabinetu. |
|
|
|
|
Recitativ |
|
|
HRABĚ: |
Všechno je, jak jsem nechal. Tak ptám se : Otevřete
sama či já mám ?
|
|
HRABĚNKA: |
Zadržte prosím ! Přejte mi chvíli sluchu. Cožpak
věříte ,že bych mohla já, žena ctná ?
|
|
HRABĚ: |
Co byste mohla, to uvidíme ještě. Kdo v tom pokoji
je ?
|
|
HRABĚNKA: |
Gut. Uvidíme. Já chci vám něco říci…
|
|
HRABĚ: |
To, že služka tam není…
|
|
HRABĚNKA: |
Tak. Tam uvnitř je někdo, kdo ve vás nesmí vzbudit
za mák podezření. On dneska večer chtěl se propůjčit
k žertu. Jen nevinnému žertu. A já vám tady přísahám
na svou čest…
|
|
HRABĚ: |
Kdo je to ? Tak kdo ? Zabiju ho !
|
|
HRABĚNKA: |
Tak poslouchejte mně přec.
|
|
HRABĚ: |
A mluvte.
|
|
HRABĚNKA: |
Je to chlapec.
|
|
HRABĚ: |
Cože kluk ?
|
|
HRABĚNKA: |
Kluk.Vaše páže.
|
|
HRABĚ: |
(Tomu až nelze věřit, jak tu narážím na něj, kde se
pohnu). Jakže ? Neodjel ještě ? Podvodníci ! Vše je
jasné jak facka. Vše je to podvod ,léčka a úskok.
Zde v tomhle lístku je to
|
|
|
|
|
Č. 15 |
Finále
|
|
HRABĚ: |
Vyjdi ven ty nezbedníku
Nezbedníku nezbedná
|
|
HRABĚNKA: |
Proč můj pane tolik křiku
Začínám se o něj bát
|
|
HRABĚ: |
Vy se mi snad vysmíváte
Jak se jej tak zastáváte
|
|
HRABĚNKA: |
Ani trošku
|
|
HRABĚ: |
Co s ním máte ?
|
|
HRABĚNKA: |
Proč se ptáte?
|
|
HRABĚ: |
Hajdy hošku ! ven hošku !
|
|
HRABĚNKA: |
Jen mě nepodezírejte
Dávám své slovo
Že to bylo vše pouze žertem
Tak to berte tak to berte
|
|
HRABĚ: |
Jaké žertem ? Jaké berte ? O co jde tu ?
|
|
HRABĚNKA: |
On jen zkoušel dámské šaty
|
|
HRABĚ: |
Jó tak zkoušel dámské šaty
Už to chápu už to vím
Tak jen vyjdi chlapče zlatý
S tebou si to vyřídím
|
|
HRABĚNKA: |
Vaše žárlivost mě sklátí
Urážíte mě tím vším
Vaše žárlivost mě sklátí
Já se zlobím
Urážíte mě tím vším
|
|
HRABĚ: |
Klíč mi dejte !
|
|
HRABĚNKA: |
On není vinen
|
|
HRABĚ: |
Klíč mi dejte
|
|
HRABĚNKA: |
On není vinen Vy to víte
|
|
HRABĚ: |
Neškemrejte
Táhni pryč má zrádná ženo
Jméno mé je popleněno
Já se hanbou propadám
|
|
HRABĚNKA: |
Dobrá…já…jdu
|
|
HRABĚ: |
Sedmilháři
|
|
HRABĚNKA: |
…však…
|
|
HRABĚ: |
sedmilháři
|
|
HRABĚNKA: |
…mýlíte se
|
|
HRABĚ: |
Čtu vám to v tváři
Já vás asi Já vás asi…
|
|
HRABĚNKA: |
Dobrotivé nebe
Žárlivost ho zabije
|
|
HRABĚ: |
…Zastřelím A pak i sebe
Mordyje
Krev ať hanbu přikryje
Já chci pistol
|
|
HRABĚNKA: |
Humanisto
|
|
HRABĚ: |
A konec strázním
|
|
HRABĚNKA: |
Vy jste zbláznil
|
|
HRABĚ: |
Ó mé dobrotivé nebe
Žárlivost ho zabije
|
|
|
Já vás asi zastřelím a pak i sebe
Mordyjé Krev ať hanbu přikryje
|
|
|
|
|
SCÉNA IX. |
|
Předešlí a Zuzana.
|
|
HRABĚ: |
Zuzana
|
|
HRABĚNKA: |
Zuzana
|
|
ZUZANA: |
Můj pane
Co má stát se stane
Svůj meč pane taste
A v hruď mou ho vrazte
Ať meč ve mne vražen
Je patřičný trest
Pro nezbedné páže
Jež Zuzankou jest
|
|
HRABĚ: |
Já zírám jak lama
Co tohleto je
|
|
HRABĚNKA: |
A já zírám taky
Zuzana no ne
A uvnitř a sama
Zuzano co je ?
|
|
ZUZANA: |
A z velkého dráma
Je komédyje
|
|
HRABĚ: |
Jsi sama ?
|
|
ZUZANA: |
No prosím jen vejděte dál
Co když se tu někdo schoval
Jen vstupte
|
|
HRABĚ: |
Je třeba bych zkontroloval
Zda se tu někdo neschoval |
Vejde do kabinetu.
|
|
HRABĚNKA: |
Zuzano
Jsem z toho
Teď vedle
Jak jedle
|
|
ZUZANA: |
Náš klouček je v bezpečí zachráněný |
Hrabě se vrací.
|
|
HRABĚ: |
Tam fakt nikdo není
To náhle vše mění
Já jsem zaskočený
Já zmýlil se vím to
Omlouvám se tímto
Však tyhlety žertíky bych nedovolil !
|
|
ZUZANA: |
To co jste tu předvedl všem v okolí
Byl Film s Charlie Chaplinem v hlavní roli
|
|
HRABĚ: |
Má lásko ach drahá
|
|
HRABĚNKA: |
A jděte
To lžete
Vždyť sám jste teď říkal
Jak zrádná jsem žena
|
|
HRABĚ: |
Zuzanko co dělat já jsem z toho trop ?
|
|
ZUZANA: |
Chlap žárlivý sám sobě kope si hrob
|
|
HRABĚNKA: |
Za všechnu tu lásku kterou jsem vám dala
Jste manželi můj překonal vlastní strop
|
|
HRABĚ: |
Zuzanko co dělat ? Já jsem z toho trop
|
|
ZUZANA: |
Chlap žárlivý sám sobě kope si hrob
Má paní
|
|
HRABĚ: |
Rosino
|
|
HRABĚNKA: |
Jste krutý
Váš přístup mě ranil
Pro vás nejsem ničím
Než loutkou na hraní
Ve vás netvor vzklíčil
Však já stále táž
Jste krutý jste krutý
Já soužím se soužím
To vás přijde dráž
|
|
HRABĚ: |
Já soužím se soužím
Zlou louží se ploužím
Já v pláč svůj se hroužím
Však (dál) toužím být váš
|
|
ZUZANA: |
On souží se souží
Zlou louží se plouží
On v pláč svůj se hrouží
Dál touží být váš
|
|
HRABĚ: |
Co zamčené páže ?
|
|
HRABĚNKA: |
To zkouška jen malá
|
|
HRABĚ: |
Ten strach a to chvění
|
|
ZUZANA: |
Já všechno to hrála
|
|
HRABĚ: |
Co kus toho papíru ?
|
|
ZUZANA: |
To Figaro poslal sám po Basiliovi
|
|
HRABĚ: |
Ty dva ty dva zavřít a basta
|
|
ZUZANA/HRABĚNKA |
Ten kdo myslí si že nad něho není
Ten sám nezaslouží si odpuštění
|
|
HRABĚ: |
Dobrá tedy dobrá
Už jsem si to probral
A ztrestejte zlobra
A pak odpusťte mi
|
|
HRABĚNKA: |
Má mírnost mě leká
Že k vám jsem tu měkká
Teď doufám že čeká
Mě ráj na zemi
|
|
ZUZANA: |
Co týká se chlapů
Jak já chlapy chápu
Tak trošku jak bambula
Chlap zdá se mi
|
|
HRABĚ: |
Omluvte už
|
|
HRABĚNKA: |
Vy proste
|
|
HRABĚ: |
Já váš jsem muž
|
|
HRABĚNKA: |
No to jste
|
|
HRABĚ: |
O odpuštění žádám
Já se zmýlil
|
|
ZUZANA/HRABĚ/HRABĚNKA |
Ať mír dál nám vládne
Ať trápení žádné
Nám nenese čas
To zlé lépe zvládnem
Když láska je v nás
Líp to zvládnem
když láska je v nás
|
|
|
|
SCÉNA X. |
|
Předešlí a Figaro.
|
|
FIGARO: |
Hej hola
Do kola
Už muzika volá
Už začíná sláva
Zuzana se vdává
A Figaro mává
A chasa už jásá
A hraje jim basa
A trumpeta též
Kdo máš zdravé nohy
tak za náma běž
|
|
HRABĚ: |
Jen bez kvaltování
|
|
FIGARO: |
Jste na svatbu zváni
|
|
HRABĚ: |
Je tu jistá věc
A v ní jasno chci mít
Ať mám v duši klid
|
|
FIGARO/HRABĚNKA/ZUZANA |
Ten má teda přání
Co může v tom být
|
|
HRABĚ: |
Teď (já) karty
Té party
Zkusím poodkrýt
|
|
HRABĚ: |
Zdali víte milý popleto
Kdopak napsal tohleto ?
|
|
FIGARO: |
Ne to nevím
Já to nevím
|
|
ZUZANA:
|
Ty to nevíš
|
|
FIGARO: |
Ne
|
|
HRABĚNKA: |
Ty to nevíš
|
|
FIGARO: |
Ne
|
|
HRABĚ: |
On to neví
|
|
FIGARO: |
Ne
|
|
HRABĚ/HRABĚNKA/ZUZANA |
On to neví
|
|
FIGARO: |
Ne ne ne
|
|
ZUZANA:
|
Tys jej Basiliovi nedal?
|
|
HRABĚNKA: |
..ať jej předá…
|
|
HRABĚ: |
Už to chápeš?
|
|
FIGARO: |
Ne ne to ne
|
|
ZUZANA:
|
Nevíš co se dělo tady ?
|
|
HRABĚNKA: |
…jak si páže do zahrady
|
|
HRABĚ: |
Je to jasné
|
|
FIGARO: |
Nechápu nic
|
|
HRABĚ: |
Špatný byl by z tebe herec
Neuděláš z kruhu čtverec
Už jsi lháři odhalen
|
|
FIGARO: |
Já jsem lhářem nikdy nebyl
Teď se cítím jako debil
|
|
ZUZANA/HRABĚNKA |
Ale no tak pochlapí se
Copak něco stalo by se
Kdybys vyšel s pravdou ven ?
|
|
HRABĚ: |
Co ty na to
|
|
FIGARO: |
Je mi nanic
|
|
HRABĚ: |
Přiznáváš se ?
|
|
FIGARO: |
Ani za nic
|
|
ZUZANA/HRABĚNKA: |
Byl to žertík chápeme to
Řekni pravdu no a je to
Hrabě bude spokojen
|
|
FIGARO: |
Jak je na divadle zvykem
Dělám tečku za žertíkem
S vykřičníkem s vykřičníkem
Bude svatba vážení
Pane hrabě slitujte se
|
|
ZUZANA/HRABĚNKA/FIGARO |
Pane hrabě slitujte se
Dejte nám (jim) k ní svolení
|
|
HRABĚ: |
Proč už nejdeš Marcellino ?
On se s ní snad ožení
|
|
|
|
|
SCÉNA XI. |
|
Předešlí a Antonio.
|
|
ANTONIO: |
Já už jsem snad cvok
|
|
HRABĚ: |
Co se děje ?
|
|
ANTONIO: |
To je šok to je šok to je šok
|
|
VŠICHNI: |
Co to říkáš copak někde hoří ?
|
|
ANTONIO: |
Poslouchejte
|
|
VŠICHNI: |
Tak mluv člověče
|
|
ANTONIO: |
Viděl jsem za život teda hodně
Ale tohle je i na mě příliš
Před chvílí z balkónu do zahrady
Vyskočil nějaký cizí muž
|
|
HRABĚ: |
Z mého okna ?
|
|
ANTONIO: |
A polámal mi kytky
|
|
HRABĚ: |
Říkáš cizí ?
|
|
ANTONIO: |
Tak
|
|
ZUZANA/HRABĚNKA |
Figaro zle je
|
|
ANTONIO: |
Hop a skočil
|
|
FIGARO/ZUZANA/HRABĚNKA |
To k průšvihu spěje
Co to plácá ten alkoholik ?
|
|
HRABĚ: |
Poznal bys kdo to byl
Kdo to skočil ?
|
|
ANTONIO: |
Bohužel zmizel mi rychle z očí
Dříve než jsem ho moh´polapit
|
|
ZUZANA: |
Je to páže
|
|
FIGARO: |
Já vím já ho viděl
Cha cha cha cha
|
|
HRABĚ: |
Žádám klid
|
|
FIGARO: |
Cha cha cha cha
|
|
ANTONIO: |
Proč se směješ ?
Co se děje ?
|
|
FIGARO: |
Cha cha cha cha
|
|
HRABĚ: |
Říkám klid
|
|
FIGARO: |
Příliš moc si těch piv
Dneska dal
Žádný div že se tak namazal
|
|
HRABĚ: |
Takže ještě jednou pomalu
Muž z balkónu skočil
|
|
ANTONIO: |
Rovnou dolů
|
|
HRABĚ: |
Mezi kytky
|
|
ANTONIO: |
Do záhonu
|
|
ZUZANA/HRABĚNKA/FIGARO |
Alkohol z něho čpí na sto honů
|
|
HRABĚ: |
Byl spíš starý nebo mladý ?
A tvář jsi mu viděl ?
|
|
ANTONIO: |
Ne Byl zády
|
|
ZUZANA/HRABĚNKA |
Ó je Figaro běda
|
|
HRABĚ: |
Ne ?
|
|
ANTONIO: |
Ne pane
|
|
FIGARO: |
Zmlkni už stará násosko bledá
Pro pár kytek a taková vřava
Když se to tedy už tajit nedá
Z toho balkónu skákal jsem já
Teď mě zabte vždyť byl jsem to já
|
|
HRABĚ: |
Kdo ? vy přímo
|
|
ZUZANA/HRABĚNKA |
To je ale hlava
|
|
FIGARO: |
Já to byl
|
|
ANTONIO: |
Jsem teď mimo
|
|
FIGARO: |
Hup a šup vyskočil
|
|
HRABĚ: |
Jen výmysl pustý
|
|
ANTONIO: |
Jaktože najednou jsi tak tlustý
Štíhlejší zdál ses mi v okně tam
|
|
FIGARO: |
Říká se tomu optický klam
|
|
ANTONIO: |
Optický co ?
|
|
ZUZANA/HRABĚNKA |
Proč se v tom pořád nimrá
|
|
HRABĚ: |
Říkals něco ?
|
|
ANTONIO: |
Mně se zdál jako dítě
|
|
HRABĚ: |
Cherubín
|
|
ZUZANA/HRABĚNKA |
Blázen jeden blázen jeden
|
|
FIGARO: |
Tys to trefil chlape zlatý
Ze Sevilly se na koni vrátil
Ze Sevilly kam dnes ráno jel
|
|
ANTONIO: |
Ne to ne Koně ne koně neměl
Byl tam sám skočil on a ne kůň
|
|
HRABĚ: |
Blázna ze mě nezkoušejte dělat
|
|
ZUZANA/HRABĚNKA |
Já mám strach
Ruku svou v moji vsuň
|
|
HRABĚ: |
Takže ty ?
|
|
FIGARO: |
Ááno já
|
|
HRABĚ: |
Proč jsi plách´?
|
|
FIGARO: |
Měl jsem strach
|
|
HRABĚ: |
Ty a strach ?
|
|
FIGARO: |
Prázdný pokoj
Čekám v něm zavřený na milenku
Najednou buchy buch někdo venku
Vím to vy jste
Co více Ten lístek
Říkám si nežli škandál tak skákej
Skočil jsem Tvrdá zem Kotník
Jaúú
|
|
ANTONIO: |
Takže to co vám vypadlo z kapsy bylo vaše |
Dává je Figarovi.
|
|
HRABĚ: |
Hej hej
Hned mi to dej |
Vezme je od Antonia.
|
|
FIGARO: |
Jejda jemine
Kdy to pomine
|
|
ZUZANA/HRABĚNKA |
Proboha co to ten trouba našel ?
|
|
HRABĚ: |
Tak a mluv co je to za papír
|
|
FIGARO: |
Mám jich tolik že nevím co je který
|
|
ANTONIO: |
Třeba bude to seznam tvých dlužníků
|
|
FIGARO: |
Ne To spíš seznam hostí
|
|
HRABĚ: |
Tak mluvte
A ty kliď se už ( k Antoniovi )
|
|
ZUZANA/HRABĚNKA/FIGARO |
Kliď se už a jedem
|
|
ANTONIO: |
Tedy jdu ale ještě se vrátím
|
|
ZUZANA/HRABĚNKA/FIGARO |
Kliď se už a jedem
|
|
FIGARO: |
Mazej už mazej už mazej už |
Antonio odejde.
|
|
HRABĚ: |
Takže
|
|
HRABĚNKA: |
Už vím to je pážete dekret
|
|
ZUZANA: |
( tiše k Figarovi )
Páže ztratilo dekret
|
|
HRABĚ: |
Proč mlčíš ?
|
|
FIGARO: |
Ale já jsem hloupá hlava
To je přeci dekret
Který cherubín dneska mi dal
|
|
HRABĚ: |
Proč by dával
|
|
FIGARO: |
Tam chybí
|
|
HRABĚ: |
Co chybí ?
|
|
HRABĚNKA: |
( šeptem ) Chybí pečeť
|
|
ZUZANA:
|
( šeptem ) Chybí pečeť
|
|
HRABĚ: |
Chci vědět
|
|
FIGARO: |
Bývá zvykem…
|
|
HRABĚ: |
Co stále tu pleteš
|
|
FIGARO: |
…dekret má správně mít ještě pečeť
|
|
HRABĚ: |
Pravdu má krucinál marná sláva
Hlava mi z toho jde dokola
|
|
ZUZANA/HRABĚNKA |
Jestli tohleto přežiju zdráva
Už mě víc nikdy nic nezdolá
|
|
FIGARO: |
Marně soptí ta hraběcí hlava
Plete se kdo mě má za vola
|
|
|
|
|
SCÉNA XII. |
|
Předešlí, Marcellina, Basilio a Bartolo.
|
MARCELLINA/BASILIO/
BARTOLO |
Vy jste zákon Vy jste právo
Slyšte hrabě co chcem říct
|
|
HRABĚ: |
V pravou chvíli
Holoubci milí
Jste přikvačili
Co přát si víc
|
|
ZUZANA/HRABĚNKA |
Jak se tady objevili
Najednou zničehonic ?
|
|
FIGARO: |
Ti nám teda zavařili
Zavařili no tě pic
Podívejte na debily
Jak tu křičí z plných plic
|
|
HRABĚ: |
Průchod právu dejme chvíli
Ať mi můžou to své říct
|
|
MARCELLINA: |
Zde je předmanželská smlouva
V níž mi přislíben byl sňatek
Zde přítomným jehož žádám
Aby svůj slib dodržel
|
|
ZUZANA/HRABĚNKA/FIGARO |
Bože
Cože?
|
|
HRABĚ: |
Jen žádné hádky jen klid žádné hádky
Já jsem zákon Já jsem soud
|
|
BARTOLO: |
Jako advokát mám úkol
Abych bránil právní nárok slečny Marcelliny
Kdyby někdo ošidit ji chtěl
|
|
ZUZANA/HRABĚNKA/FIGARO |
Starý lháři
Bafuňáři
|
|
HRABĚ: |
Jen žádné hádky jen klid žádné hádky
Všechny chtěl bych vyslechnout
|
|
BASILIO: |
Jako svědek musím ztvrdit
To že v rámci oné smlouvy
Šlo i o peníze které
Figaro dostati měl
|
|
ZUZANA/HRABĚNKA/FIGARO |
To jsou blázni
|
|
HRABĚ: |
Jen žádné hádky jen klid žádné hádky
Po přestávce přijdem zpátky
Rozsudek můj vyslechnout
|
|
ZUZANA/HRABĚNKA/FIGARO |
To je boží nadělení
To co bylo náhle není
Ďábel sám nám v přestrojení
Sebral všechno co se dá (Ďábel sám nám sebral
všechno co se dá)
|
MARCELLINA/BASILIO/
BARTOLO/HRABĚ |
Situace už se mění
Půjdou k šípku velectění
Vlídný osud v okamžení
(nám) vrátil všechno co se dá (Vlídný osud vrátil
všechno co se dá ) |
