JAROMÍR NOHAVICA - oficiální web - Tvorba

JAROMÍR NOHAVICA

TVORBA - PŘEKLADATELÉ

FRANK VIEHWEG

se narodil 18. září 1960 ve Wolgastu (bývalé NDR). Bydlí a pracuje v Berlíně jako autor a interpret písní, autor textů a překladatel písní a poezie.

Začínal studiem hry na akoderdeon, teprve pak se sám naučil hrát na kytaru. V 80.letech ( po maturitě, vojenské službě a vyloučení ze strany a FDJ) pracoval v městské knihovně v Berlíně. Od počátku své nezávislé umělecké činosti v roce 1985 uváděl Frank Viehweg různé vlastní koncertní programy. Jeho texty l ze zřejmě nejvýstižněji označit jako „milostné politické písně“. „Markische Oderzeitung“, regionální noviny německého Poodří, to vyjádřily takto: „ Frank Viehweg nepatří do nejtypičtějších bardů své generace. Je v nejlepším slova smyslu básníkem – písničkářem, který se svému řemeslu učil u velkých evropských a latinskoamerických klasiků svého žánrtu. Citlivé, ale nikoliv sentimentální, chápavé, ale ne naříkající, silné, ale ne agresivní – tak vnímáme slova písní Viehwega.“

Od poloviny 80.let se věnuje také překládání písní ze španělštiny, angličtiny, ruštiny , češtiny i řečtiny. K autorům, kterých si obzvláště váží, patří Silvio Rodriguez (Kuba), León Gieco(Argentina), Oleg Mitiajew a Jutij Ševčuk (Rusko) a Jaromír Nohavica(Česko). Kromě toho se Frank Viehweg věnoval překladům sonetů Wiliama Shakespeara, které zpívá ve vlastním zhudebnění.

Jako přátele, s kterými často spolupracuje, jmenuje Frank Viehweg básníka Henry-Martina Klemta, hudebníka a prodicenta Matthiase Nitsche, skupinu Cantaré, Scarlett O´ and Jurgen Ehle a také písničkářku Ginu Pietsch.

DISCOGRAFIE

„Der Sture“ (Tvrdohlavý) (1996)

„Liebeslieder nach 12“ (Milostné písně po 12) (2000)

„Ich rief dich oft“ (Často jsem tě volal) (2001)

„Mein Grund“ (Můj základ) (2003)

„Spurensicherung“ (Zajištění stop) (2006)

BIBLIOGRAFIE

„Kein wirkliches Ende“ (Neúplný konec) (1991)

„Liebeslieder nach 12“ (Milostné písně po 12) (1997)

„An alle. An dich“ (Všem...Tobě) (2001)

„Ich rief dich oft“ (Často jsem tě volal) (2002)

„Eine andere Stimme“ (Jiný hlass) (2004)