Dveře si na noc zavírá,
ač klepu neotevírá,
dělá, že už spí,
že mě neslyší,
ona je na mě zlá.

Dal jsem jí modré z oblohy,
poklady snesl pod nohy,
svého oslíka,
bandasku mlíka,
ona je na mě zlá.

Jen, co se zítra rozední,
vezmu svůj dukát poslední,
zajdu na rynek,
koupím prstýnek,
aby nebyla zlá.

Prstýnkem dveře zavřeme,
nikomu neotevřeme,
k ní se přivinu,
pak jí prominu,
že byla na mě zlá.