předcházející den

ON LINE ZPRAVODAJSTVÍ

 

 

sobota - 1. 10. 2011

 

DARUVAR

   

30. 9. 2011

23°C

Daruvar na

Přečtěte si reportáž na webu Radia Daruvar
 + audio ukázky

 

Daruvar: Rasprodano!
 

celkem najeto 2000 km

Daruvar - Crikvenice -  Ostrava

Koncert 1.10.011 - 20 hod
Daruvar - kino dvorana
Předprodej zde

Támhle za kopcem je Sarajevo

     Je krásné slunečné sobotní ráno. Bundu a svetr jsem definitivně zabalil do kufru. V lázeňském parku všechno kvete a nechce se vůbec věřit, že už je říjen. Stejně tak, že tento park byl při válečném konfliktu před dvaceti lety takřka zničen. Právě před dvaceti lety, kdy se Daruvar ocitl ve válečné zóně, bylo v pěti transportech přepraveno 1500 dětí do Československa, kde strávili v bezpečí několik týdnů. Tušíme, že se s mnohými z nich potkáme na dnešním koncertu nebo odpolední besedě.

     První Češi se začali do Daruvaru stěhovat po ukončení turecké nadvlády v 18. století aby pomohli zřizovat první manufaktury. Později v 19. století začínají přicházet první české rodiny a v jeho druhé polovině zažívá Daruvar největší přistěhovaleckou vlnu z Čech. Ostatně cena půdy zde tehdy byla až desetkrát levnější, než v Čechách.

     Od té doby zní ve "městě jeřábů", jak je možné přeložit maďarský název města, čeština. Ve městě je nejen Český dům, kde sídlí Svaz Čechů v republice Chorvatsko, ale i česká mateřská škola, základní škola, knihovna. Česky se bez problémů domluvíte i v obchodech. Jana mi líčila zážitek z obchodu, kde se jí dokonce paní prodavačka ptala, jak se řeknou některá další slova česky.

Na české škole učí česky i pan učitel Jiří Krejčí. A právě on přišel s nápadem pozvat Jarka Nohavicu do Daruvaru. Zpívá s dětmi Jarkovy písničky, které mají úspěch a dětem se líbí, tak proč se nepokusit přivést Jarka osobně? Jak už jsem psal včera - paní Lenka Laličová pouští v českém vysílání daruvarského rádia Jarkovy písničky, pan Mato Pejić má do chorvatštiny přeloženo již asi 20 Jarkových písní.

Je skvělé, jak si hudba najde svoje cesty nezávislé na politických nebo geografických hranicích.

     Procházíme se dopoledním Daruvarem. Na náměstí s řadou vodotrysků je živo. Jarek neomylně míří ke stánku s knihami a za chvilku již spokojeně odchází s novými zpěvníky do sbírky.

    Ještě před koncertem je odpoledne na programu beseda v domě Svazu Čechů. Vstupní halu zaplnili nejen dospělí, ale zejména dětí, které na večerní koncert nemohou. Jarkovy písničky znají ze školy a teď je zajímá, jak vlastně vznikají, na kolik nástrojů Jarek hraje. Nerozpakují se nejen zeptat, ale hlavně i zpívat. S Jarkem je na besedě i Robert s akordeonem, takže není problém si zazpívat společně živě. Úvodní písničku Kozel zpívají snad všichni včetně rodičů. Rozhlížím se a přemýšlím, kolik z nich bylo před dvaceti lety právě u nás v Čechách.

Milým překvapením bylo živé provedení písně Mařenka v chovatštině v podání Marka Štromajera. Když se zaposloucháte do textu, najednou si uvědomujete, kolik podobných slov naše jazyky mají. Více než hodina určená na besedu uteče jako voda. Děti si ještě na konec vynutí přídavek v podobě Tří čuníků.

     Večerní koncert je v místním kinosále. Kuba s Pavlem použijí místní techniku, jen ovládací prvky mají vlastní. Nejen kostky, ale i zvučit koncert se dá na iPadu. Kuba si to dnes zkouší poprvé a jak si říkáme po koncertě, všechno fungovalo víc než dobře. Inu - pokrok nezastavíš.

 Před vlastním koncertem vedu do šatny za Jarkem milou návštěvu - Milana Kaplana. Pamětníci si určitě vzpomenou, že Milan Kaplan pořádal za dob hluboké totality folkové přehlídky a festivaly

a pomohl velkou měrou celému folkovému hnutí. Mimochodem - byl to právě on, kdo oslovil Jarka v roce 1982, ať si vezme na Folkovém kolotoči v porubském kulturáku na starost tištěný zpravodaj. Že Jarek nakonec na přehlídce mimo plán vystoupil poprvé i na pódiu je již další kapitola, která započala dnes již takřka třicetiletou Jarkovu uměleckou dráhu.

     Stojím před koncertem chvíli v předsálí u Jany a pozoruji, jak si daruvarští kupují CD, DVD a zpěvníky. Je zajímavé slyšet, jak mnozí z nich většinu desek doma již mají, kupují pouze poslední novinky. Hodně je zajímají zpěvníky - tam si mohou krásné české texty i přečíst a nakonec i zazpívat.

    Nápis na pokladně je výmluvný- je vyprodáno. Přivítání je srdečné - při rychlých písních se sál otřásá v základech, při pomalých by byl slyšet i ten pomyslný padající špendlík. Od prosincových velkých koncertů v Sareze je to po více než tři čtvrtě roce první Jarkův a Robertův koncert. Po delší době si tedy opět připomenu většinu písní živě. Ale jak se všichni po koncertě shodneme - některé z nich tady dostávaly další rozměr, až běhal mráz po zádech.

     Po koncertě se rozhodujeme, že ještě v noci vyrazíme v bydlíku zase dál. Lákavá je myšlenka  rovnou zpět a být ráno v Ostravě nebo Praze. Můžeme ale na západ do Zahřebu, můžeme ale i na jih. Čtyři světové strany a šest názorů, šest přání. A protože se za tu dobu už dobře známe, nemáme nakonec problém se domluvit. Bez toho by totiž všechno, co máme za sebou nefungovalo.

     Máváme nočnímu Daruvaru i tomuto krátkému zpravodajství a míříme k nedělnímu moři na jih. Poslední stránky už budou off line.

Tomáš Linhart

2x píseň Kozel