aneb Jak vzniká deska  -  zpravodajství z osmi lednových ostravských koncertů Jarka Nohavici

Aktuální foto


Jaromír Nohavica zahajuje první koncert ostravského turné
Foto © Tomáš Linhart


Jana Linková s Vladimírou Dohnalovou Foto © Dalibor Záruba


Jarek Nohavica a Dalibor Záruba v šatně před koncertem
Foto © Tomáš Linhart

 

Video

Co se to stalo, bratříčku
 

Pod perutí Ikara
Zajímá Vás, kdo je kdo kolem Jarka Nohavici, kdo se podílí na vzniku nové desky Ikarus? Postupně si můžete přečíst jejich krátké medailonky.
Dnes:   Jana L i n k o v á

 
Objednat CD

Vítejte na speciální části webu www.nohavica.cz, která je věnovaná natáčení nového alba Jarka Nohavici Ikarus. Ikarus On Line bude průběžně doplňován od prvního ostravského koncertu, přes realizaci natáčení, až po uvedení nového CD do distribuce. Obsah a skladba jednotlivých rubrik se bude přizpůsobovat momentální situaci a šíří nabídky realizovatelné na webu.  Pojďme se tedy podívat na vznik alba z ikarovské perspektivy.

 

Ostravský deník . . .    17. 1. 2008  DK Akord

Od letního a velmi vydařeného koncertu v oboře hukvaldského hradu se Jarek poprvé ukázal na pódiu a rozhodl se potěšit své snad nejvěrnější fanoušky sérií osmi ostravských koncertů.

Šňůra začala ve čtvrtek 17. ledna v Domě kultury Akord v Zábřehu, v místě, kde vystupovala pořádně dlouhá řada populárních osobností. Aby také ne, vždyť kulturák něco pamatuje a na jeho architektuře sorelovského ducha je to dodnes patrné.

Vlaďka Dohnalová je ale v Akordu pouhých deset let a měla na triku i Jarkův koncert. Poprvé. „Mám na starosti klubovou činnost, a jsem ráda, že jsem u nás mohla přivítat třeba Květu Fialovou, nestárnoucí a stále krásnou paní, Lubomíra Lipského, sexuologa Radima Uzla, Lenku Filipovou, Spirituál kvintet, nebo Pavla Dobeše, o němž vím, že v tomto kulturním domě začínal jako zvukař. Nedávno tu byl Karel Plíhal, ale Jarka Nohavicu dělám poprvé. Víte, nejvíce mě na mé práci těší, když je vyprodáno, a to dnes je.“

V šatně pár hodin před koncertem chystá Jana Linková, Jarkova manažerka, všechno potřebné. Otevírá svou pověstnou pojízdnou bednu velikosti slušného jídelního stolu a vyndává nezbytnosti. Mnoho druhů čaje, med na hlasivky, cédečka, Jarkovy zpěvníky, kafe, cukr, a kdo ví, co je v přihrádkách úplně dole, kam nevidím. Na jednom ze stolů jsou obložené mísy, pet láhve s minerálkou a zeleným čajem, a spousta ovoce. Ne že by to všechno bylo pro Jarka, ale parta lidí, kteří se starají, aby na koncertě všechno klaplo, je početná a obyčejně hladová. Inu, prastarý ženský úděl nasytit chlapy trvá i v době totální emancipace a genderových hnutí…
Otázka pro Janu je jednoduchá : jak je složité připravit takové turné.
Jana se nejdříve dlouho a halasně směje, a pak říká : „Byla to spousta ježdění, spousta telefonování a mejlování, ale na to jsem zvyklá. Musela jsem všechna místa objet a připomenout podmínky, mezi nimiž je třeba jednotný začátek předprodeje nebo šest lístků na osobu. Musela jsem dát do tisku plakáty a sestavit štáb, což bylo asi nejjednodušší, protože Jarek se už dlouho spoléhá na svůj osvědčený tým. Navíc všechny ty lidi, se kterými jsem jednala, dobře znám, takže to bylo o to snazší.“ Na námitku, jak si může pamatovat všechny ty pořadatele, odpovídá : „Nezapomeň, že nemám ve své stáji jenom Jarka. Byl v ní také Karel Plíhal a teď je i Lenka Filipová. Jedinou neznámou pro mě bylo divadlo Antonína Dvořáka, tam jsem neznala nikoho a oni neznali mě, ale Jarek tam sám udělal předběžnou obhlídku a dohodu, a pak už to byla lehká práce.“

Jarek přichází na scénu přesně o půl osmé. Začíná jednou ze svých šestnácti nových písniček, které složil za poslední měsíce. „Byl to risk, že jsem takto začal, protože ze zkušenosti vím, jak důležitá je první písnička pro náladu celého koncertu. Ale je to píseň, kterou bych rád začínal i své nové album, takže jsem si chtěl zároveň vyzkoušet, zda může jako otevírací píseň fungovat. A nejen že může – musí. Lidi ji přijali skvěle a tím byla dána atmosféra večera,“ říká po koncertě o půl desáté v šatně. A s úsměvem přidává : “ Kdo se bojí, sere v síni. “
První korálek na šňůře se vydařil, a to stejně důležité, jako ta první písnička večera…
 

/dz/