aneb Jak vzniká deska  -  zpravodajství z osmi lednových ostravských koncertů Jarka Nohavici

Aktuální foto


Energie ve Fabricu by se dala krájet a určitě bude cítit i z nahrávky.
Foto © Tomáš Linhart


"Dvě sloky a pak refrén..."
Foto © Tomáš Linhart


Diváci odcházejí z Fabricu. Atmosféra byla vynikající.
Foto © Tomáš Linhart


Jarek ukazuje zajímavý dárek, který dostal po koncertě.
Foto © Tomáš Linhart

 

Video

Pro Martinu

Ježíšek

Pod perutí Ikara
Zajímá Vás, kdo je kdo kolem Jarka Nohavici, kdo se podílí na vzniku nové desky Ikarus? Postupně si můžete přečíst jejich krátké medailonky.
Dnes:   Tomáš  L i n h a r t

(medailonek bude k dispozici večer)
 
Objednat CD

Vítejte na speciální části webu www.nohavica.cz, která je věnovaná natáčení nového alba Jarka Nohavici Ikarus. Ikarus On Line bude průběžně doplňován od prvního ostravského koncertu, přes realizaci natáčení, až po uvedení nového CD do distribuce. Obsah a skladba jednotlivých rubrik se bude přizpůsobovat momentální situaci a šíří nabídky realizovatelné na webu.  Pojďme se tedy podívat na vznik alba z ikarovské perspektivy.

Ostravský deník . . .    20. 1. 2008  Klub Fabric

To jsou zvraty ! Po vznešeném prostoru Divadla Antonína Dvořáka najednou téměř industriální prostředí známého ostravského klubu. Místo červeného plyše sedadel a bílých vyřezávaných kudrlinek na stěnách je to holá podlaha a režné zdivo. Ve Fabricu je jen pár desítek míst k sezení, a tak zbytek diváků do nějakých pětistovek musí při koncertě stát. Silně to připomíná Jarkovo vystoupení v Dublinu v říjnu 2005 při jeho turné On the Road, ačkoliv drobný rozdíl by tu přece jen byl : v Dublinu byl po celý koncert bar v provozu, ve Fabricu nikoliv.
A je tu ještě jeden rozdíl. K dnešnímu vystoupení si Jarek poprvé pozval spoluhráče, saxofonistu a flétnistu Michala Žáčka. Po zkoušce jsem se Michala chvilku vyptával.
„Kde máte angažmá ?“
„Stálé angažmá mám vlastně jen u Petra Lipy, to už je osm let, ale to samozřejmě není třicet dnů v měsíci, předtím jsem hrál pět let s Janou Kirschner. Když mám volno, hraju se svou ostravskou kapelkou The Gizd Q, občas mi zavolá Radek Pastrňák a tak hraju s Butama, sem tam s Borisem Urbánkem, s nímž máme seskupení Rhytm Desperados, jako host s Richardem Müllerem či Vašo Patejdlem.
Někdy také pro divadla, nedávno Buty složily muziku pro film Tajnosti režisérky Alice Nellis, tak jsem tam něco napískal a natroubil.To mě moc bavilo.“
„Na co všechno hrajete ?“
„Na soprán saxofon, altku a tenor, na flétničku, a mimo to ještě na basklarinet a různé píšťalky.“
„Po kolikáté spolu budete hrát s Jarkem?“
„Poprvé ! Už jsme si různě slibovali, že něco spolu podnikneme, ale pak nás vítr rozhodil různými směry a nebylo z toho nic. Proto mě hrozně potěšilo, když mi zavolal, abych si s ním dne zahrál.“
„Jak jste se cítil při odpolední zkoušce ?“
„Když se hraje, tak se vždycky cítím dobře. Někdy to ale nemusí vyjít, když ten partner necítí hudbu podobně, jako ji cítím já. Já mám rád, když mě nikdo nesvazuje, a když někdo za mnou přijde a říká : jo, pěkně hraješ,
ale chtělo by to trochu jinačí zvuk, víš, jako Felix Slováček tam v tom místě…To se pak nedá.“
„Ale problém mohl být i dneska, protože budete spolu hrát Ježíška, a toho jste nemohl do dneška nikde slyšet, protože je to jedna z jeho nových písniček.“
„Sice neslyšel, ale to stačí jenom tu hudbu poslouchat, abych ho nerušil, abych to dokreslil, protože poutat na sebe pozornost bych opravdu nechtěl.“
„Kolik písniček spolu budete hrát ?“
„Celkem tři. Ježíška, Cukrářskou bossanovu a Ona je na mě zlá. Tu poslední budu hrát na flétničku.“
„Takže se těšíte ?“
„Mám velkou radost, přijde i moje přítelkyně a uděláme si pěkný večer.

/dz/