|
Cork Live
 |
7.10.2008
13°C |
|
TELEGRAF ROAD
10.10
Dopolední procházka deštivým Corkem
18.00
Zvuková zkouška v Crane Lane Theatre
20.10
Koncert
NAPIŠTE NÁM
Jsme na turné už týden. Čas velmi
rychle ubíhá, ale přitom jsou dny natolik
intenzivní, že nám připadá, že jsme vyjeli tak před
14 dny.
Ano, přiznáváme, stýská se nám. Tak jestli chcete,
budeme rádi, když nám napíšete:
webmaster@nohavica.cz
POLSKI KĄCIK
niektóre przetłumaczone sprawozdania
z trasy i koncertów
|
|
|
PLAKÁTY u vstupu do Crane Lane Theatre v
Corku |
 |
nalétáno 1 772 km
autem 350 km |
|
Další
zastávka: Toronto (Kanada) |
KONCERT SE KONÁ
Crane Lane Theatre
Phoenix street, City Centre
|
|
Město rebelů
Remorkér na rozloučenou
| V-klub v Corku
|
Cork si za svých
1500 let trvání vybudoval pověst jako "město rebelů", nejen
svou snahou o nezávislost na Velké Británii, ale třeba i v
nedávné historii otočení toku řeky a vybudováním města na
ostrově. Zkrátka Corconiens chtějí vždy držet svůj osud ve
svých rukou. Je to znát na chování i uvolněné atmosféře. Nic
tu není zadarmo.
Po několika slunečných dnech nás Cork přivítal trochu
uplakaně a deštivě. Více než na procházky po ulicích se
spíše hodí na návštěvu English Marketu. Najdete tu od
pekařů, přes uzenáře, zelináře až po prodavače dětských
kostýmů na karneval. S Janou procházím trh . potraviny jsou
čerstvé, jak je vidět domácí a prodávající jsou hrdi na
svoje produkty. Promotér dnešního koncertu Matej Barlok nám
doporučuje ochutnat místní - údajně nejzdravější tmavé pivo
na světě - Murphy's - neobsahuje žádné konzervační
látky. Domácí samolibě dodávají, že |
|
nejlépe chutná doma v Corku, protože po
hrbolatých cestách do Dublinu ztrácí svou duši.:-) Nevím, co
je na tom pravdy, ale pivo je opravdu dobré.
Dnešní koncert se koná v prostoru nazvaném honosně
Crane Lane Theatre. Je to několik menších sálků vzájemně
propojených se zahrádkou v podloubí. Na večerní posezení
jako dělaný. V největším sále s malý, nízkým pódiem jsou
dnes stolečky vyklizeny Jen tak se sem vejdou všichni
zájemci o Jarkův koncert.
Na zkoušce nám Jarek pro radost zahraje naši nepsanou
hymnu na cestách - Remorkér. Je hlavně věnovaná Janě
Linkové, se kterou se zítra dopoledne v Londýně při přestupu
na letišti rozloučíme.
Už po příchodu prvních diváků je jasné, že dnešní
koncert bude zase trochu jiný. Publikum většinou ve věku
kolem 30 let už ví, co je to život. Přišli sem na jih Irska
a pracují tu v hotelích, ve firmách. I oni vědí, že nic tu
není zadarmo - jsou hrdí na to, co
|
|
dokázali a rádi se dívají zpříma. Povídám si
z některými z nich - říkají mi, že se možná někomu Irové
nemusí zdát krásní na první pohled, ale uvnitř je to jiné.
Nic se tu neřeší jako doma a všechno funguje přímo.
Koncert mi trochu připomínal folkové klubové koncerty z
osmdesátých let. První řady si ohleduplně sedly na zem pod
pódium, zbytek sálu naplnil vstoje zbytek prostoru. \Mezi
tím si stavují v několika z barů pro pivo. Se stejným ohle-
dem se pak zase vracejí a zpívají, užívají si to. Ráno se
jde do práce, ale teď je přece výjimečný večer.
Někteří z týmu ještě posedíme, atmosféra je příjemná,
na jevišti asi po dvou hodinách Jarka vystřídala místní
kapela. Z nedalekého Cobh se odplou-valo za Velkou loži za
štěstím, třeba i v Titanicu...
Až mě zítra ráno v pět...budík probudí... (snad).
Tomáš Linhart |
|
