Fotbal (1984)
Fotbal
16. 10. 1988 | tehdejší Sjezdový sál Paláce kultury Praha | koncert Osobnosti folku | 3:02 min
Text písně najdete v části Zpívám svoje písně.
Je neděle 9.března 2008, půl čtvrté odpoledne a já začínám psát své archivní stránky, protože večer na Bazaly přijede Slávia Praha a já tam musím být. Tedy vlastně nemusel bych, ale nedá mi to. To víte – chlapské geny. Slávia vede ligu o 4 body před Spartou a 7 bodů před Baníkem. Sparta hraje zítra s Teplicemi, které jsou čtvrté, pouhý bod za Baníkem. První čtyři si to dnes rozdají spolu. Do konce ligy zbývá 10 kol, ale tohle může napovědět mnohé.
Holky nezlobte se, ale vy jste včera měly Mezinárodní den žen, tak já dnes budu psát o fotbale.
Každý kluk, který si kdy kopl do balónu (čili do kulatého nesmyslu, jak říkají ženské a ti intelektuální chlapečci, kteří o něho ani nezakopli), rozumí fotbalu tak, že by mohl vést minimálně národní reprezentaci místo Brucknera. Ví, koho kam postavit, koho na který post koupit, jakou zvolit taktiku, ví přesně, za kolik to utkání bylo koupené a kdo to dneska odchodil, zná zákulisní čachry a klikyháky. Zná kurzy v sázkových kancelářích a špekuluje, co tam dát a nedat, aby mu to nakonec (jako vždy) upálilo tiket aneb aby zase nevyhrál nic. Ti, kteří napětí neunesou sami, jdou do hospody na jedno pivko a na předzápasové prognostické řeči, ti, co to mají do hospody daleko, anebo by jim ještě pro nízký věk nenalili, lezou pod různými nicky na Idnes, kde si navzájem nadávají do katanů a kocků, aby hájili jednu jedinou pravdu, která má barvy jejich oblíbeného klubu. Další část fotbalových odborníků dnes zasedne k ČT4, pokud tedy ovšem ukecají manželku, která dnes potřebuje mermomocí zjistit, jestli má Osvaldová furt ten Xfaktor. Mnozí slávisté se určitě vydají přes půl republiky, aby si v sektoru hostí vyposlechli od domácí náprotivné tribuny ono slavné baníkovské „Co vás tak málo,vy k…y, co vás tak málo?“ (Zpívané na kubánské Kvantanamera. Psáno foneticky, protože tak to v Ostravě cítíme.) A nemalá část těch nejvěrnějších fandů se vydá nahoru na Slezskou. Na Bazaly.
Jsem rád, že tam budu. Svůj kalendář koncertů si plánuji pokud možno tak, aby mi nic důležitého ve fotbale neuteklo a abych si ještě navíc občas zahrál scrabble. Chytré, ne? Včera v noci jsme přijeli z Hronova. Hrálo nás tam 71. Konečně jsem zabral a skončil pátý. Víťa Sázavský sedmý. Dnes zaberou baníkovci a jaro je naše. Vidím to v barvách růžových. Pak se ale ve mně probudí realista a řeknu si: nakonec to skončí stejně tak, že buď Baník vyhraje nebo prohraje nebo bude remíza. Proč já tam vůbec lezu… Proč já mám ten fotbal tak rád?
Fotbal je hrou o mnoha poschodích.
Můžeš se jen tak kochat pohledem na kluky, kteří to s balónem fakt umí a když neumí, tak si na ně pořádně zařvat, protože tobě by to šlo líp.
Můžeš stát pod hodinami na stadióně, kde jsi už před léty stával jako kluk se svým tátou. Dnes na stejném místě, ale navíc pod LCD obrazovkou, budeš s kamarády zpívat chorály, z kterých mrazí a které mají sílu husitských zpěvů, a přitom pouštět k nebesům modré a bílé ohňové komety.
Můžeš se prát kvůli fotbalu anebo prostě jenom proto, že jsi magor na hlavu a prát se potřebuješ, i kdyby se na stadióně hrály gorodky.
Můžeš před zápasem donekonečně rozebírat s kamarády naděje, vyhlídky a bodové zisky a po zápase průběh utkání a nic na tom všem stejně nezměníš, jen máš další krásné téma k velkým disputacím, když už jste u stolu probrali všechny baby v okolí. A koho by taky bavila furt ta politika a havliády a čunkofleky a aleje topolánků.
Můžeš fotbal hrát. S kamarády, na louce, na koupališti, v tělocvičně, v kempu, o basu piv, s opékáním selat a zpíváním u ohně. Zcela jistě si přitom pochroumáš svůj meniskus, protože čas běží, ale ty to nevnímáš a nevíš, že ti už není 16. Fotbal hraje chlap nadoraz vždycky. Jak malý Jarda, řekne ti pak tvoje holka nebo manželka nebo máma.
Můžeš vydělat velký balík, to si piš. Stačí vědět, jak to dopadne. Což vědí všichni ti v bundách různé barvy, kteří postávají se založenýma rukama před bílými tabulemi se sázkovými kurzy a znalecky se pohupují v kolenou, zatímco místní Janička nebo Mařenka přepisuje fixem u Sparty kurz z 1,2 na 1,15, jak jdou šance dolů. Respektive nahoru.
Na Baník to dnes máme plus mínus 2,6 na výhru – 2,8 na remízu – a 2,6 na vítězství Slávie. Když vsadíte milión na ten správný výsledek, berete zhruba 2 a půl miliónu. No jo, ale když se netrefíte, tak máte milión v čudu. A stačí, aby někdo spadl ve vápně, aby to sudí foukl opačně, aby nemávl ofsajd, aby to někdo odchodil, aby se jim přisralo, protože i to se může přihodit, a ty pak tiket mačkáš. A stejně tak zamáčkneš slzu adekvátní částce, kterou jsi vsadil. (Nevěřte žádnému sázkaři, který po letech tipování tvrdí, že je na svém. Není. Michal Horáček z Fortuny je můj kamarád a on o tom něco ví. Už netipuju.)
A ještě si můžete o fotbale psát písně. Jako já.
Udělal jsem to dvakrát. Kdysi před léty jsem si napsal sportovní trochu legrační a satirickou písničku o fotbalových fandech. S kytarou na koncertech měla úspěch, ale opravdovým hitem se stala teprve tehdy, když jsem ji začal hrát s heligonkou. Melodie i text jako by byly pro heligonku zrozeny. Obě verze, kytarovou i heligonkovou, si dnes můžete poslechnout. Díky této písni mne před několika lety oslovili skrze kamaráda Marcela (zvaného Woodman) noví mladí kluci, kteří přišli do vedení Baníku, a požádali mne, zda bych nepomohl natočit baníkovskou hymnu.
Velmi zvědavý jsem přišel do studia ostravského rádia. Se mnou i 30 chlapů z baníkovského ostrého fanouškovského jádra. Já takové chlapy znám, žiju tady už 54 let, takže mi nikdo nemusí nic povídat o tom, co umí či neumí a jací jsou. Měli připravený svůj vlastní popěvek. Poslechl jsem si ho a věděl jsem, že má práce bude jednoduchá. Najít správnou tóninu, tempo, a nechat je zpívat. Byli famózní. „Baníčku my jsme s tebou“ je chorál, který se nedá vymyslet u zeleného stolu. Ten byl napsán na tribuně, fandy, životem. Mělo by mi sice dělat dobře, když tolik novinářů pořád dokola tvrdohlavě tvrdí, že jsem autorem této písně ( takže naposled zopakuji – NEJSEM ), ale mě stačí pocit, že jsem tehdy byl u toho, když se hymna klubala do světa. A že si ji mohu zazpívat s tisíci baníkovskými na Bazalech.
Tak a je půl jedenácté večer. Já se vrátil ze zápasu a dosedám k PC, abych dopsal dnešní Archiv pod lupou. Divíte se, co tak brzy ? Já to mám totiž v Ostravě všude maximálně 12 minut autem. Na Bazaly, na vřesinské koupaliště, jakož i do ČEZ Arény. Jen do ZOO to je o minutu dále.
Ptáte se jistě, jaké to dnes na stadiónu bylo. Super. Jako na nejlepším rockovém koncertě. Hymnu jsem si zazpíval s 16 tisíci baníkovci, tleskalo se, křičelo, pískalo, jásalo i zoufalo, 70 slávistů v rohu mi kromě jiného zapělo „Nohavica, Nohavica, STB“, aby ukázali, jak jsem nebezpečný fanoušek, a nakonec jsem dostal vše, co jsem od večera chtěl. Krásné jarní počasí, plno, strhující zápas, výborní slávisté, ještě lepší naši, samozřejmě ostudný rozhodčí, nervy až do konce, zasloužená remíza, chorály, při nichž se chvěje zem a trávník, Magerovy nádherné dva góly, bod který nic neřeší – vidíte…22 čutálistů běhalo po trávníku a tisíce bláznů se na ně dívalo. A já mezi nimi.
Sportu zdar – fotbalu zvláště.
P.S. Pozorný čtenář se jistě ptá, kdy že jsem to psal o fotbale podruhé. No přeci na své poslední desce Ikarus. V Jizvě na rtu zpívám ten nejfotbalovější verš, jaký jsem kdy v životě vymyslel. – Že bych chtěl vidět Baník, jak poráží Barcelonu.
Ach jo. Chlapské sny jsou tak krásné.
Komentář k písní Sportu zdar – fotbalu zvláště (Fotbal)
18. 11. 1984 | Praha – Strahov | 1:45 min
Fotbal
12. 7. 2003 | Tahací večer, Festival slunce, Strážnice | 3:04 min
Fotbal
raritní záznam z projekce při koncertě Osobnosti folku
říjen 1986 |tehdejší sjezdový sál Paláce kultury v Praze
3:31 min | © Jaromír Nohavica (přepis z archivu VHS)
Fotbal
amatérský záznam společného koncertu s Čechomorem v rámci turné k natáčení filmu Rok ďábla | 21. 8. 2001 Okoř | 3:45 min | kamera © Tomáš Linhart, 2001
Fotbal
z vystoupení s Radkem Pobořilem na festivalu Pohoda
15. 7. 2005 | Trenčín | 3:56 min | kamera © Tomáš Linhart, 2005
Fotbal
6. 11. 2006 | Dům kultury v Liberci | 3:40 min
kamera © Tomáš Linhart, 2006
FC Baník Ostrava
ukázka ze střihového dokumentu ČT Poprvé, Jaromír Nohavica zpívá na Bazalech hymnu FC Baník Ostrava
1:07 min © ČT 2005