vět je malý pomeranč Po vydatném večerním dešti, který provázel poslední koncert není druhý den ani památky. Mezi mrakodrapy (výstižný název odvozený určitě z anglického originálu sky scraper = doslova škrabka oblohy:-)) probleskuje modř podzimního nebe. Den jako stvořený na procházky, vyhlídky a možná i let. Z NY odlétáme až ve středu večer za tmy a zase neuvidíme tohle Město z výšky za bílého dne. Od nápadu je jen krůček k činům – vypravujeme se na let vrtulníkem nad Manhattanem. Nápad nemáme sami. Čekárna je plná turistů chtivých trochu adrenalinu. Pro všechny případy dáváme k ofocení pas, připínáme složenou plovací vestu. Na helioportu to běží jak na běžícím pásu. Není na nic čas. „Rychle, rychle!“ popohání nás pozemní personál. Neposlechneme – přes zákaz vytvoříme před vrtulníkem rychle předem smluvenou formaci a fotíme se. Nemá cenu popisovat let, je to nepřenositelné. Zkuste si domyslet z fotek a videa. V New Yorku se samozřejmě také nakupuje. I když jak jsem říkal, je to hodně podobné našim obchodům. Jen některé zboží seženete jen tady a některé vzhledem k naší silné koruně za velmi výhodnou cenu. Od elektroniky až po mikiny :-). Snad jen několik postřehů. Když se probíráte dívčími a dětskými tričky nacházíte většinou pro nás neznámou velikost XS. Po chvilce mi dochází, že je určena hamburgro-colovým postavám teenagerů… Když pro elektroniku, tak do obchodu BHvideo na 34. ulici. Najdete tady vše od spotřební až po ryze profesionální elektroniku. Výjimečná je nejen profesionální obsluha, ale i její systém: v příslušném oddělení si u prodavače dohodnete a vyberete zboží. Sepíše s vámi elektronický účet a než stačíte nadiktovat údaje, výrobky přijedou důmyslným dopravníkovým systémem k němu pod pult. S vytisknutým účtem jdete zaplatit a než to zvládnete, už máte zboží připravené v tašce. A pozor – platíte-li kartou, podepisujete nikoliv účet, ale přímo kolonku na dotykové obrazovce. Systém sám porovná váš podpis s tím na kartě… Zaujala mě ještě jedna maličkost: v prodejně s CD najdete stojany k poslechnutí ukázek jako u nás. S jedním rozdílem – stačí přinést vybrané jakékoliv (!) CD a nechat přečíst čárový kód. Do sluchátek vám systém začne komentovat a pouštět ukázky z digitálního archivu. Samozřejmě můžete nakupovat i oblečení. Obzvláště v případě, že se rozhodnete po měsíci cestování jít do opery. A ne ledajaké – Metropolitní, new yorské! Vyrazili jsme s Jarkem do největšího obchodního domu Macy’s, abychom nedělali ostudu a náležitě reprezentovali. Večer jsme již v oblecích Calvin Klein mávali na taxi k opeře. Zpívat v Metropolitní opeře je čest, jít na představení je Zážitek. Naším zážitkem byla Verdiho Traviata. Když jsem v programu četli, že výprava Franca Zeffirelliho je opulentní, zvažovali jsme obsah tohoto výrazu. Po představení nám to bylo jasné. Propracovanost každého detailu na kostýmech, dekoracích jakoby nebyla určena pro operu, ale velkofilm. Výkony všech účinkujících byly obdivuhodné. Když na operu, tak do Metropolitní! Je středa, asi hodinu po půlnoci, v Čechách už po šesté ráno. Začíná poslední den v New Yorku a opravdu poslední den naší měsíční odyssey. Dnes ještě před odjezdem na letiště nás čeká na Brodwayi muzikál Mamma Mia!. Po opeře možná prudký střih, ale takový je New York – od všeho kousek a to ho možná dělá tak zajímavým a výjimečným. Těšíme se už domů. Připadá nám, že jsme vyjeli snad před rokem. Na první koncerty už si vzpomínáme trochu matně, přesto víme, že to bude trošku zvláštní pocit, až se budeme ve čtvrtek loučit na pražském letišti a končit tak činnost naší cestovky Bezbabtour. Díky všem, kteří jste přišli na koncerty a díky všem, kteří jste nám s nimi v jednotlivých městech a zemích pomáhali. Fakt. Pokud vám i toto zpravodajství udělalo radost, jsem moc rád. A možná, pokud vše dobře dopadne, budeme mít pro vás ještě časem jedno překvapení z cest, které si budete moci stáhnout na www.nohavica.cz. Tak zase někdy. Tomáš Linhart