Nohavicův Figaro vešel slavně do Ostravy
PRÁVO – 16. 6. 2017
„Jásejte, trubky, zahlahol, fanfáro! Vchází sám velký lazebník Figaro!“ Věty v přebásnění Jaromíra Nohavici, uvozující slavnou árii Figara z Rossiniho Lazebníka sevillského, jsou mottem inscenace opery Národního divadla moravskoslezského. Český Figaro vešel na ostravské jeviště se slávou a ovacemi.
Spolupráce ostravské opery s Jaromírem Nohavicou v minulosti vynesla už čtyři česká přebásnění operních libret – Marschnerova Vampýra a trojici Mozartových oper. Libreto Lazebníka sevillského je z nich nejtěžší, jak množstvím textu, tak i jeho propojením s hudbou, kdy text se hrne k divákům často v ďábelských tempech.
Nohavicův text udává inscenaci tón
Ostravský písničkář a básník pracoval na Lazebníkovi rok a výsledek stojí za to. Nohavica si rozumí se Sterbiniho situačním libretem, vycházejícím z Beaumarchaiseovy komedie, Rossiniho hudbou, s češtinou a v neposlední řadě s ostravským publikem. Jeho text udává svižné tempo celé inscenaci, je vtipný, hravý i poetický, ke zpěvákům ohleduplný a k publiku vstřícný, leč nepodlézavý.
Baví je řadou nečekaných slovních spojení, odposlouchaných z dnešní řeči (Figaro shop, značka tip top, to je můj džob), nebojí se ani mírných vulgarismů (Pět módních paruk výlohu krášlí, to pro ty blbší, aby to našli), domácí potěší občasnou ostravštinou, pomazlí se se zdrobnělými slůvky (Zavadí ti o lalůček, z ucha k uchu už jen krůček) a nevyhýbá se ani citu a mírnému opernímu patosu.
Na operních premiérách nebývá zvykem, aby diváci reagovali smíchem a potleskem na text, ale ostravské publikum text živě vnímalo a oceňovalo. S Nohavicovým přebásněním dobře ladí i mluvené dialogy, které českým textem opatřil režisér a textař Ondřej Havelka.
Zpěváci se do českých textů příliš nehrnou, zvláště když tutéž operu mají nastudovanou už v italštině, což je případ i většiny sólistů ostravské inscenace, kteří si ale s textem příkladně pohráli. Vynikající pěvecko-herecký výkon podali Miloš Horák jako doktor Bartolo, Svatopluk Sem jako lazebník Figaro a Martin Šrejma jako hrabě Almaviva. Suverénními výškami a koloraturním zdobením náročného pěveckého partu překvapila Veronika Holbová. Její Rosina je razantní, emancipovaná dnešní holka, která se v Bartolově domě upřímně nudí a vítá jakékoli rozptýlení. Jen tak se dá vysvětlit, že ji zaujme i značně nemotorný, obtloustlý a už poněkud odkvetlý Almaviva.
Havelkova režie inspirovaná groteskou a komedií dell’arte
Tak pojal hlavní mileneckou dvojici režisér Ondřej Havelka. Inscenace jeho týmu ponechává opeře dobovou stylizaci, inspiraci čerpá v typové příbuznosti postav s komedií dell’arte na jedné a akčnosti filmové grotesky na druhé straně. A veškeré jednání důmyslně sjednocuje pohybová, téměř taneční stylizace, patrná zejména v aranžmá ansámblů. Ale i Rosinina rozmarná hysterie nachází výraz v gestech flamencové tanečnice a samolibý Figaro zaujímá rád postoj španělského toreadora.
Inscenace, stejně jako Nohavicův text, živě komunikuje s publikem, více či méně přiznaně ho zapojuje do hry. Vstupní „přednáška“ o okolnostech premiéry pronášená sólisty hned po předehře je ale zbytečná a vstup do představení jen zdržuje. Některé gagy ruší hudbu, například Almavivovy permanentně zvonící ostruhy přivádějí citlivější muzikantské uši k šílenství, případně působí ilustrativně, jako Rossiniho modifikovaný portrét při Basiliově árii o pomluvě či promítané rokokové siluety při árii Figara.
Ale to jsou jen drobné skvrny na akční a hravé inscenaci, v níž Havelka dokázal výrazově scelit všechny aktéry včetně sboru, a do akce zapojit dokonce i dirigenta Marka Ivanoviće. V jednom výstupu se na scéně objevil i na premiéře přítomný Jarek Nohavica.
Ostravský hit
Hudební nastudování po rozpačitě i bezkrevně působící předehře nabralo dech a srovnalo se s temperamentem inscenace. Zvládání textu v rychlém tempu ještě tu a tam drhne v souhře s orchestrem, ale to spraví reprízy. Premiérové publikum reagovalo bouřlivě na každou árii i výstup, na konci se tleskalo vestoje a volalo bravo.
Lazebník sevillský!!! má šanci stát se ostravským hitem. A nejen to. V pátek 23. června se představí na festivalu Smetanova Litomyšl a vzhledem k tomu, že se chystá i jeho komornější zájezdová verze, uvidí ho i diváci, kteří do opery běžně nechodí. A určitě si s ním budou rozumět. Druhá premiéra s neméně kvalitním pěveckým obsazením se koná v sobotu 17. června na scéně Divadla Antonína Dvořáka od 18.30. Poté se do konce sezóny na domácí scéně objeví ještě 19. a 28. června.
Celkové hodnocení: 85 %
Autor: Radmila Hrdinová, Právo
Zdroj: Novinky.cz