O N   T H E   R O A D   2 0 0 8  –  10. část   »

VELKÁ BRITÁNIE | IRSKO | KANADA | USA   (1. – 28. 10. 2008)

HELIGONKA doletěla do Chicaga

TELEGRAF ROAD

11.00   Odjíždíme z hotelu do downtownu Toronta
14.35   Přejezd na torontské letiště
17.30   Přelet z Toronta do Chicaga
18.45   Přílet do Chicaga

20 °C | PÁTEK | 10. ŘÍJNA | TORONTO-CHICAGO | DOSUD NALÉTÁNO 8 774 km | AUTEM 350 km

10. DEN  |  WELCOME TO USA

Dnes přelétáme do čtvrté a poslední země našeho turné – USA, kde však budeme nejdéle. Den přesunu je vždy poznamenaný ztrátovými mezičasy čekání na letištích a moc se toho už nestihne. Ale protože letíme až v půl šesté večer, vyjíždíme z hotelu dopoledne ještě se projít v downtownu v Torontu.

Je slunečno a teplejší věci necháváme v kufru. Den jako stvořený vyjít si někam mimo město do přírody. Zajímavé je, že v Kanadě vůbec nejsou klíšťata. Můžete se lesem třeba plazit a na žádné nenarazíte. A nedoporučoval bych vám to – mohl by vás sežrat medvěd. Každá mince má dvě strany.

CN Tower, která byla se svými 553 m do loňského roku největší stavbou na světe je vidět už z dálky. Je dominantou Toronta a je z ní nádherný pohled nejen na jezero Ontario, ale když je opravdu dobrá viditelnost, tak až do USA. Zkouším se projít po zasklené podlaze – 447 m pod sebou. I když víte, že se nic nemůže stát, přesto vás při pohledu dolů trochu mrazí.

Odbavujeme se na letišti v zóně pro cestující do USA. Při vyplňování druhého dotazníku přemýšlíme, jestli se nebude opakovat situace před dvěma dny. Všechno je ale jinak. Korektní, příjemné jednání. Nikdo už nechce znát adresu mého zaměstnavatele včetně telefonů, nechce vidět moje vizitky. „Po kolikáté přijíždíte do USA?“ „Poprvé.“ „Vítejte ve Spojených státech!“.

Čekáme na otevření gatu pro vstup do letadla a vidíme, jak heligonka mizí v útrobách letadla. Když na ni Jarkův děda hrával, určitě netušil, jak jednou bude cestovat po světě a dělat radost krajanům. Ostatně do Chicaga, kam míříme a kde byla kdysi velmi velká česká komunita, si určitě heligonku brali na začátku minulého století mnozí s sebou jako vzpomínku na domov spolu s písničkami, které znali.

Když se vítáme v Chicagu na letišti s Georgem Vlčkem, posunujeme hodinky o další hodinu zpět. Jsme od vás sedm hodin daleko.

Tomáš Linhart

FOTOGALERIE