O N T H E R O A D 2 0 0 8 – 22. část »
VELKÁ BRITÁNIE | IRSKO | KANADA | USA (1. – 28. 10. 2008)

TÝM ON THE ROAD 2008 – 22. den na cestě před Golden Gate
TELEGRAF ROAD
6.30 Odjíždíme z hotelu na letiště v Los Angeles
9.50 Odlétáme z Los Angeles
10.45 Přistáváme v San Fraciscu
16.40 Po prohlídce San Francisca přijíždíme do hotelu v Silicon Valley
27 °C | STŘEDA | 22. ŘÍJNA | LOS ANGELES – SAN FRANCISCO | DOSUD NALÉTÁNO 12 383 km | AUTEM 1 950 km
22. DEN | ZA VŠECHNO MŮŽE TRAFIC
Časné ranní vstávání bezprostředně po koncertě je takřka smrtelné. Ale není vyhnutí – nevíme jak bude vypadat dálnice na letiště. V Americe totiž platí magické slůvko – trafic. Není to prodejna novin, ale zkrácená verze výrazu trafic jam – dopravní zácpa. I přes to, že se v angličtině neskloňuje, používají ho ve všech pádech. Pokud přijdete pozdě, většinou za to může trafic.
Jedeme na letiště v jednom ze čtyř pruhů a protože je nás v autě více než dva, můžeme použít prázdný pruh nejvíce vlevo nazvaný car pool . To je vynález. Doprava ale plyne i na přeplněné dálnici plynule, ale těžko si to představíte v našich dvou pruzích na pražské Jižní spojce.
Kontrol na los angelském letišti je tentokrát více než na dosavadních letech. Několikerá kontrola dokladů – Míša dokonce malou osobní prohlídku. Pravda – v bezpečnostním rámu několikrát pískal díky kovové dlaze v zavázaném prstu. Děláme se legraci, když už ho několikrát zrentgenovali, že mu mohli aspoň říct, jak se mu hojí prst a nemusel by zítra v San Franciscu na převaz. Let do San Francisca byl krátký ve společnosti žvatlavých japonských studentek vedle nás. A hádejte, kde jsme (zase) seděli. Řada 32 poslední – s výhledem na motor. Tradice se musí ctít…
Na letišti na nás čekal Libor, náš dnešní průvodce a řidič – ve skutečnosti programátor, který už pět let programuje v Silicon Valley. Jedno z chybných odbočení na dálnici nás přivedlo na výhlídku na záliv s pohledem na downtown a ostrovní vězení Alcatraz. Měníme původní plán a místo do hotelu začínáme s Liborem pouť po San Franciscu. Projíždíme oba velké mosty přes zátoku. Nejdříve Bay Bridge, , který je dvoupatrový a každé patro vede jedním směrem. Druhý – proslulý červený Golden Gate nás zavedl až na vyhlídku na kopec nad San Franciscem. To jsou ty pohledy, které se Vám vryjí do paměti.
Střed města kolem přístavu je sympatická část. Kuba s Michalem neodolali a prolezli celou ponorku USS Panpanito – muzeum z druhé světové války. S Jarkem mezitím objevujeme pekařství Boudin. Přes výkladní skříň vidíme pekaře přímo při práci. Zručně hnětou, pletou, tvarují těsto a přitom pro nás na ulici tak trochu hrají divadlo. Vždycky je radost pozorovat někoho, komu jde práce od ruky. Vynikající marketingový tah zabral – jdeme dovnitř ochutnat něco z toho, co se mezitím upeklo. A protože se jedná o francouzský – tzn. evropský chleba, po třech týdnech chutná výjimečně.
Na nábřeží jen tak mimoděk vejdeme do volně přístupného městského muzea mechanických strojků. Jsme uchvácení obrovským množstvím funkčních mechanických strojků a automatů, jakoby svezených ze všech poutí minulého století. A co víc – za čtvrťák si můžete každý z nich vyzkoušet. Jarek, který je velký obdivovatel a znalec podobných záležitostí přiznává, že vůbec neměl tušení, že něco podobného existuje.
A protože musíme už odjet na hotel, plánujeme, že se sem zítra ještě vrátíme.
Tomáš Linhart
FOTOGALERIE
VIDEO
Omluvte nízkou kvalitu videa z původního on-line zpravodajství.




















