O N T H E R O A D 2 0 0 8 – 20. část »
VELKÁ BRITÁNIE | IRSKO | KANADA | USA (1. – 28. 10. 2008)
BÍLÁ, VLNA BÍLÁ omývá nám pláž…
TELEGRAF ROAD
11.05 Opouštíme Las Vegas
16.30 Přijíždíme do Los Angeles
18.15 Na pláži Huntington Beach
19.40 Kulečníkový zápas v recepci hotelu
23°C | PONDĚLÍ | 20. ŘÍJNA | LAS VEGAS-LOS ANGELES | DOSUD NALÉTÁNO 11 833 km | AUTEM 1 950 km
KONCERT SE KONÁ
Old World Festival Hall
7561 Center Ave. #49, Huntington Beach, CA 9264, Los Angeles
20. DEN | FATA MORGÁNA
Než ráno v hotelu dojdeme na recepci, kde máme sraz před odjezdem, musíme opět projít částí herny. Uvnitř je to podobné jako večer – automaty jsou obsazené a před recepcí je dlouhá fronta těch, kteří právě přijeli a chystají se chytit štěstí za pačesy. Jarek k tomu jen poznamenává, že i když chvíli vyhráváte, jediný rozdíl mezi hráči je ten, za jak dlouho své peníze nakonec prohrají.
Ať vstoupíte kamkoli, všude v Las Vegas a okolí najdete aspoň hrací automaty. Je třeba využít každé místo a připomenout vám, proč jste sem vlastně přijeli. A vlastně i fakt, že nám na hotelu nefungoval internet do toho zapadá – tady ho prostě nepotřebujete. Není na něj čas.
Vyjíždíme z bláznivého města zase do pouště a klesáme postupně k Pacifiku. V dálce u hor zahlédneme krásnou blýskavou hladinu jezera. Teprve po chvilce dohadování a zkoumání docházíme k závěru, že jsme právě viděli fatu morgánu. Po zkušenostech z Las Vegas se už ničemu nedivíme.
Jak se blížíme k pobřeží, přibývá zeleně, nejdříve malé palmičky jako z obalu desky U2 Joshua Tree. Cesta je klidná jako včera. Trucků je míň, hodně nákladu tu cestuje po železnici. Míjíme vlak, který je naložený právě návěsy z tahačů. Co vagon – to jeden náklad kamionu. Vagonů napočítáme přes 150… Škoda, že něco podobného není u nás doma – to by byla D1 volnější.
Těsně před západem slunce přicházíme na pláž Huntington Beach, která je proslavená surfaři a jejich závody. Slaná vůně moře je příjemná. Namáčíme aspoň chodidla, je už pozdě na koupání. Jakmile
slunce zmizí za obzor, začíná se rychle ochlazovat a od moře vane studený vítr.
Mnozí v Vás mi píší, že zpravodajství má někdy zpoždění. Máte pravdu – zpracovávat materiály vždy začínám nejdříve v noci po uplynulém dni, většinou však až druhý den ráno. Když k tomu připočtete 9 hodin, které nás od Evropy dělí a někdy i přelety mezi jednotlivými koncerty, aktualizace zpravodajství se někdy posune třeba i o 2 dny. Ale nebojte se, nepřijdete o žádný den. Myslíme na vás.
Jsme rádi, že jste prostřednictvím internetu s námi a děkujeme za všechny maily, které nám posíláte. Bez internetového připojení na hotelích už si naši cestu nedokážeme představit. Maily, Skype, ICQ – to všechno nám přibližuje domov.
Tomáš Linhart
FOTOGALERIE
POZDRAV DOMŮ
VIDEO
