NEODOLATELNÁ
hudba: Petr Hapka
text: Michal Horáček

Z bůhvíjakého popudu
Šel jsem si půjčit Hamleta
Knihovník byl však popleta
A dal mi Knihu osudu
A mně teď brada poklesá
V té knize stojí psáno jen
Jediné ze všech ženských jmen
A pod ním známá adresa
Kdepak je krutá nebesa
Ta vaše podatelna ?
Chci podat odvolání !
Proč má být tato paní
Tak neodolatelná.

Honem jsem koupil talisman
Od stoletého cikána
Přesto jsem nespal do rána
To jméno řvala hejna vran
Úsvit je čmáral po stěnách
Marně jsem kreslil křídou kruh
Posed‘ mě příliš mocný duch
A mými ústy sténal: Ach
Z hotelu je loď na vlnách
A z římsy kazatelna
Z níž slyším přikázání
Pro tebe tato paní
Je neodolatelná

Utek‘ jsem na vlak do světa
A v kupé našel aspoň tmu
Kola však mlela do rytmu
Es ta-ta tvoje je jen ta
Potom ten rychlík zastavil
A rovnou v naší ulici
Vysed‘ jsem, s velkou kyticí,
Protáhnout údy na pár chvil
A tu mě zcela ohlušil
Hluk nepochopitelna
Mé tiché zaklepání
A šepot Moje paní
Jsi neodolatelná