Poláci svému Jarkovi Nohavicovi rozumějí
E15, 6.2.2009
Jedinečnost Jarka Nohavici na české hudební scéně dokládá celá řada povedených nahrávek a koncertů. Důkaz o tom, že ostravský bard má výjimečné postavení i u našich polských sousedů, má posluchač v ruce až nyní. Výkvět polských písničkářů vzdal Nohavicovi sympatickou poctu na dvojcédéčku Świat wg Nohavicy, které vtipně, s citem a po svém interpretuje dílo českého kolegy.
Cena nahrávky nespočívá v pouhém faktu, že někdo zvenku složí poklonu českému umělci (byť se touto poctou může pyšnit snad jen Karel Gott nebo metalisté Master’s Hammer). Na Światu wg Nohavicy se však šťastně spojují dohromady dva úkroky stranou z klasické tvorby Jarka Nohavici. Nápadité aranže pro celou kapelu připomínají již polozapomenutou nahrávku z roku 1998 Jaromír Nohavica & Kapela. Slibný pohled na bigbítovou verzi nohavicovského repertoáru však tehdy pokazil nepříliš vydařený zvuk a produkce. Posluchači pak získali drobnou ochutnávku téhož až ve filmu Rok ďábla.
Měkká polština a melancholická duše našich slovanských bratrů zase odkážou na česko-polský projekt Těšínského divadla Těšínské niebo/ Cieszyńskie nebe, na kterém Nohavica spolupracoval s Tomášem Kočkem, Renatou Putzlacherovou a Radovanem Lipusem.
Obě tyto polohy a přístupy dokážou klasické písně jako Dokud se zpívá, Těšínská, Mikymaus, Zítra ráno v pět a další posunout do nových dimenzí a ukázat nové fazety Nohavicova talentu. Polští autoři jako by dokázali šťastně vyhmátnout tu melancholičtější, tu veselejší stranu Nohavicovy duše. Z některých písní se staly echtovní šansony – Sarajevo v podání Edyty Geppertové nebo Robinson, kterého zpívá Grazyna Kulawiková. Ba ani samotný Jarek nezůstal stranou: jeho polská verze Až to se mnou sekne je o mnoho smutnější než český originál.
Velkým plusem jsou přitom polské texty. Autoři překladů (většinu textů má na svědomí mozek projektu Antoni Muracki, který kromě Nohavici rovněž překládá i Kryla) se otrocky nedrželi originálu, naopak drobně variují, posunují významy, občas text dokonce přizpůsobují polské realitě (Pane prezidente). To má svou výhodu – ,,polské“ verze pak přirozeně plynou zpěvákům z úst. Dobrý nápad, klobouk z hlavy dolů.
Sečteno podtrženo: Świat wg Nohavicy má smysl, polští kumštýři do písniček dávají srdce, jsou jim blízké, protože mluví o jejich bolestech i radostech. Poláci svému Nohavicovi evidentně rozumějí.
Świat wg Nohavicy
Vydavatel: Agencja Warsztat Antoniego, 2008
Hodnocení: 90 %
Aleš Borovan
Zdroj: E15