SYNOVÉ DO BOJE JDOU / Сыновья уходят в бой
Hudba a původní text: Vladimir Vysockij

Ať zpívá si srdce co chce neslyším
teď nezbývá čas na roráty
Já k zemi se tulím a zem je mi vším
když padá ten déšť olovnatý

Ležím a nemám sil se zvednout
nebudu – jiní přibudou
dříve než stihli jsme se zpátky poohlédnout
už synové do boje jdou

Byl vedle nás zákop a z něj muž se zved
a rozhod se jít do potopy
tak vzhůru a já vedle něj běžel vpřed
že nechci ať svět dál se topí

Mé oči se zavřou a zblednou
mé ruce hlínu obejmou
Dříve než stihli jsme se zpátky poohlédnout
už synové do boje jdou

Kdo místo mne přijde? Urá zavolá?
Kdo železný most vezme ztečí
Snad bude to tamten má knír jako já
a mundúr ach jo dvakrát větší

Já ještě nadýchnu se jednou
vím už kdo vezme pušku mou
Dříve než stihli jsme se zpátky pohlédnout
už synové do boje jdou

Zpěv srdcí byl výbuchy děl překřičen
a z písní jsou jen věty holé
Co já že teď končím Není v čem
Vše začíná se zas jako v kole

Mé oči se zavřenou a zblednou
mé ruce hlínu obejmou
Dříve než stihli jsme se zpátky poohlédnout
už synové do boje jdou