P R O  D Ě T I

Básničky

KDYŽ BYL PEPA JEŠTĚ MLADÝ

Když byl Pepa ještě mladý,
nevěděl si s ničím rady,
chlastal pivo, jedl ovar,
byl duševní polotovar,
na všechny se blbě tlemil
a pak přišel strejda Emil.

Vzal si Pepu pěkně stranou:
Pepo, nemáš na vybranou,
podívej se do zrcadla,
toho špeku toho sádla.
A hned přidal tichým hlasem:
za prvé je konec s masem,
přidává hned druhou radu:
jestli nechceš zůstat vzadu,
jabko, hruška, žitný klíček,
toť tvůj nový jídelníček.

Pepovi jde hlava kolem,
sedí za kuchyňským stolem,
je to fuška, je to dřina,
když se žere zelenina.

Celý dům už dávno chrní.
Pepa zkouší klíčit zrní,
sedí jako na jehličí –
vyklíčí či nevyklíčí ?

Vyklíčilo, Pepa jásá
a rovnou to zrní spásá,
k tomu jabko, hrnek mlíka,
podívejte na Pepíka!
Je to Pepa nebo není ?
Před očima se nám mění,
bavit se s ním není hamba,
hlava Havla, tělo Ramba.

Strejda Emil kývá hlavou:
A to vše tou zdravou stravou.

(Karel Plíhal a Jarek Nohavica a Pavel Dobeš)