Tak mě tu máš, hlásí název nového alba ostravského písničkáře Jaromíra Nohavici, které vzniklo v Grandhotelu Prostějov. Na desce, natočené na konci února v pokoji číslo 309, Nohavicu doprovází polský akordeonista Robert Kuśmierski a Jaromír Nohavica starší na housle. Folkové šansony podpořil klavírním doprovodem hudební producent alba Dalibor Cidlinský jr.
Album Nohavica pokřtil na konci června na třineckém festivalu Noc plná hvězd, kde si k několikahodinovému koncertu pozval řadu hostů. Hned na místě se prodalo několik stovek nosičů nové nahrávky. „Album je možné si objednat přes webové stránky Nohavici, od srpna by mělo být k dispozici i v kamenných obchodech,“ řekl Petr Šiška z produkční společnosti Petarda, která s Nohavicou spolupracuje.
Nohavica už své minulé album Ikarus prodával prostřednictvím internetu. V roce 2008 prodal nejvíce nahrávek ze všech tuzemských interpretů, za 34 427 prodaných alb Ikarus získal ocenění Deska roku. „Základem všeho v naší branži je živý koncert, žádná marketinková kouzla, ale poctivé muzikantství. Věřím, že se desky budou prodávat, ale kolik, to nevím. Písně budou stále potřebné a lidé si svou cestu k písničce najdou,“ řekl tehdy Nohavica.
Devětapadesátiletý Nohavica je příznivcem nových technologií. V roce 2010 se stal jedním z prvních českých interpretů, který zaznamenal koncert na nosič blu-ray. Rok předtím na svém webu jako vánoční dárek spustil na Boží hod dvanáctihodinové vysílání TV a Rádia Jarek. Na internetu již několik měsíců zveřejňuje virtuálky, písně, kterými reaguje na aktuální dění ve společnosti.
„Virtuálek jsem už nahrál zhruba sedmdesát a z nich jsem na desku vybral tři. Jsou to ty, které unesly časový odstup a současně zapadají do konceptu alba,“ uvedl Nohavica v rozhovoru pro deník Právo. Jde o jeden z mála rozhovorů poskytnutých médiím, protože Nohavica s novináři hovoří jen výjimečně. Po aféře s odhalením jeho vynucené spolupráce s bývalou státní bezpečností (StB) dokonce vzkázal, že s tiskem komunikovat už nikdy nebude.
Albem Tak mě tu máš Nohavica jako tradičně reaguje na aktuální události. „Vždycky reaguju na to, co se kolem mě děje. Přesto bych ale nic konkrétního z nové desky nevypichoval. Karel Plíhal říkává, že každá deska je dokumentem tvé duše té doby. V danou chvíli to třeba člověk necítí, ale po letech zjistí, že takový opravdu byl. Bylo to tak s albem Ikarus, stejně tak třeba s deskou Darmoděj, takové je i Mikymauzoleum. Všechny mé nahrávky jsou obrazem toho, jaký jsem v dané době byl. Písně, které jsou na nové desce, jsou tedy shrnutím určité doby, během které jsem si chodil po světě, skládal a dával si je takříkajíc do batohu. Když byl plný, začal jsem se v něm přehrabovat a usoudil jsem, že bych mohl něco natočit,“ uvedl Nohavica.
Čtrnáct písniček na albu Tak mě tu máš je podle hudebního publicisty Jaroslava Špuláka Nohavicovým návratem ke kořenům. „Tematicky deska připomíná kolekci Divné století (1996). Nohavica textař je rozkročen od polohy pozorovatele nálad společnosti až po glosátora vlastního života (Já chci poezii, Zbloudilý koráb). Zřetelná jsou jeho chlapská (či občanská) naléhání (www.idnes, Kupte si hřebeny), jazykově pak přívětivá a chytrá tak, že to svádí vnímat je jako poezii s hudbou (Řeka zapomnění, Minulost). V tom zůstal jako autor neomylný,“ uvedl Špulák.
Autoři: iDNES.cz, ČTK
Zdroj: iDNES