Nohavicova novinka Virtuálky je opět zdarma, písničkář ji dal na internet
IDNES – 26. 10. 2009
Virtuálky, to je nové album Jaromíra Nohavici, dostupné na jeho internetových stránkách. Nohavica na něm shromáždil své krátké hudební glosy, jimž říká virtuálky a které skládal od 15. května do 28. září 2009 pro server virtually.cz. Některé z nich představil i v létě na velkých festivalech včetně přehlídky Colours of Ostrava.
Albová novinka, jež obsahuje jedenadvacet popěvků „jen tak“, má také obal, který si lze vytisknout ze stránek www.nohavica.cz.
Volně dostupné album ve formátu MP3 zabere necelých 35 minut. „Mé virtuálky jako písňová forma nejsou ničím jiným než veršovanými fejetony, jak je pěstovali už například Karel Čapek, Eduard Bass, Josef Kainar a mnoho dalších,“ vysvětluje Nohavica v průvodním textu. „U mne se jedná o zhudebněné fejetony. K názvu mne inspiroval Kainarův termín rozhlásek. Médium šíření se změnilo. Teď je to internet.“
Tematicky se Nohavica nechal inspirovat „pěnou dní“, méně či více důležitými událostmi, které kolem něho proběhly. Virtuálky si natáčel na speciální diktafon, který je notýskem i nahrávacím studiem. Záznam si pak upravil v počítači do formátu MP3. Každou neděli večer Nohavica odesílal aktuální fejeton šéfredaktorce na virtually.cz.
„Jedinou výjimkou je v tomto směru ‚dovolenková‘ virtuálka Pozdrav z džungle. Tu jsem, daleko od domova, bez techniky a internetu, posílal po mobilu jako zvukovou zprávu svému spolupracovníkovi Tomáši Linhartovi, který ji doma v Praze ,lepil‘,“ dodává Nohavica. Jako poslední se na desku dostal písňový fejeton, který Nohavica složil a nahrál v berlínských ulicích.
„Virtuálky jsem psal opravdu průběžně, jak šel čas, a ten je u každé také zaznamenán,“ říká Nohavica. „Jedinou výjimkou budiž Tanec mezi vejci. V tomto případě jsem se zveřejněním počkal dva týdny od prvního hozeného vejce, po němž jsem hned večer píseň napsal, až do skončení tehdejší volební kampaně.“
Začal to pirátský milionář.
Zkušenosti s písničkařením na internetu má Nohavica od roku 2003. Na festivalu harmonikářů si tehdy jeden z posluchačů amatérsky natočil jeho píseň Milionář, převedl ji do formátu MP3 a rozeslal přátelům v mailové poště. „Ti se už postarali o spuštění laviny, která obletěla snad celý česky mluvící svět. Pak už jsem věděl, jak mocnou zbraní může být internet v rukou písničkáře,“ míní Nohavica.
Ověřovacím testem se stala internetová deska Pražská pálená, sestavená z živých nahrávek z ledna 2006, kterou si zdarma stáhlo či vypálilo zhruba 70 000 lidí. Tímto tahem Nohavica obešel velké vydavatelské domy a vytvořil si vlastní platformu, jež mu umožňuje komunikovat přímo s posluchači. Nohavica pak vydal další internetová alba, a jak říká, Virtuálky nejsou v této praxi poslední.
Vladimír Vlasák
Zdroj: IDNES