Fenomén Nohavica bavil, vtipkoval i dojímal Zbrojnici
WWW.PISECKYSVET.CZ – 6. 8. 2016
Jarek Nohavica je na naší písničkářské scéně fenomén a živoucí kometou. Přijede, zazáří a po delším čase se opět vrací, aby zazářil o to víc. Své fanoušky v tom kterém místě republiky nechá pár let patřičně vyhladovět, aby jim když dorazí, naservíroval co možná nejchutnější menu ze své bohaté tvorby. Nejinak tomu bylo i 5. srpna v píseckém letním kině, které praskalo ve švech.
Vzpomínám si na koncert Jarka Nohavici v roce 2003 na druhém nádvoří strakonického hradu, které zaplnilo 1300 lidí. Nohavica utáhl celý koncert naprosto sám, mezi písněmi by bylo slyšet spadnout pověstný špendlík. První zážitek a dojem z jeho vystoupení byl, že ten týpek z Ostravy vládne neskutečným charisma, kterým si své posluchače dokáže doslova omotat kolem prstu a udržet si jejich pozornost bez velkých gest a předvádění se.
Dvouhodinový koncert v Písku se dvěma přídavky a dvakrát potleskem celého amfíku vestoje mi tento první dojem před 13 lety jen potvrdil. Nohavica si ale tentokrát přizval dva hosty – neskutečného akordeonistu Roberta Kusmierskiho z Varšavy a vynikajícího perkusistu Pavla Plánka z Plzně. Oba Nohavicu doplňovali po většinu písní velmi vkusným a příjemným nevtíravým doprovodem. Všichni tři tak tvořili de facto kapelu, která se obejde bez dalších muzikantů i nástrojů. Skvěle se všichni tři bavili a doplňovali. Někdy měl divák až pocit najjazzlé komunikace mezi muzikanty.
Dva tisíce návštěvníků dostali to, co očekávali a mnohem víc. Vedle nezbytných a povinných písní Kometa, Dokud se zpívá či Až mě zítra ráno v pět, si zapěli i balady Ještě mi scházíš či Zatímco se koupeš, nebo hravé písně z alba Tři čuníci, ale i novější věci z posledního alba Tak mě tu máš, stejně jako zbrusu nové songy. Ty by se měly objevit na plánovaném albu snad do Vánoc. Z nových pecek zaujala eroticko-hokejová skladba či o depresi.
Nohavica bavil, vtipkoval i dojímal. Posluchači si zkrátka užili vrchovatě celé škály emocí. V čem byl Nohavica mimořádně zdatný, byla komunikace s publikem svým lehce žoviálním ostravským dialektem. Koncert byl o to působivý i díky parádní práci osvětlovače, který se světelnými efekty dodával koncertu na dynamičnosti a vykouzlil vždy přiléhavou atmosféru ke každé písni.
Jeho věrní fanoušci nemohli odcházet nespokojení. Snad jedinou pihu na kráse koncert měl, a to silné podcenění cateringu pro publikum. Většina diváků nechtěla stát dlouhatánské fronty u pár kiosků s pivem či klobásou, a tak koncert dala takříkajíc na suchu.
Autor: Zbyněk Konvička
Zdroj: www.piseckysvet.cz