Kdysyk plne plyna – včil Jaryna
DENIK.OSTRAVAKA.CZ
Před paru tydňami se ve fabryce začlo proslychať, že na dvorku budě vystupovať Jaryn Nohavica. Hned sem začnul hučeť do Ladika, ať se zopta naši sekretařki – či včil vlasně vrchni asystentki – co je na tym pravdy. Laďa na mě smolil jak na placaty kameň, tuž sem se tam stavil sam. Opřel sem se o stul, abych vypadal něodolatelně a začnul dřystať o počasy, o děckach a pomaly sem přešel na to, esli tu fakt buděme mět Jaryna.
“Jak jako tady?”, zoptala se důležitě?
“Tuž na dvorku, no ni?”, snažil sem se ji pomosť.
“Jestli myslite vystoupeni pana Nohavici v Gongu, tak ano, bude mět šňuru druhy červnovy tyden”, pravila hlasem jak když se odevře faraonova hrobka.
Gong je pro nas vitkovicke na dvorku, tuž jakepak s tym oficyjality.
“Tuž to je super! A listki nafasujem k vyplatě a nebo je možeme zaplatit stravenkami?”, zamrkal sem na ňu mojim flirtovacym tikem.
Podivala se skrz mě, vytahla tydlifon a začla studovať fejsbuk, tajak bych tam něbyl. Povim vam, ta minula byla o dosť přyjemnějši, ale neměla dvacet roku, blond vlasy a dluhe nohi. Temu ju asy šef vyměnil. Šlak ho tref.
Dovalil sem do kanclu a vyhlasyl poradu. Hlavnim bodem programu bylo kdo dokaže zehnať listki. Filip, kery předvčerem vylez mamě z klina a včera nastupil, se zoptal, kdo že je to Nohavica a už letěl ze dveřy jak špinave pradlo. Cyp! Pavel pravil, že zavola svoji robě, kera ma segru na magistratě, kera chodi s manikem, co jeho bratranec robi v knihovně a pry ta jedna fajna knihovnica ma blizko k chlopovi, co ma pod sebu ostravske infocentrum. Tuž dobre, pochopili zme, že Pavel zařydi guvno. Jaruna hned začla sepisovat, kolik teho vlasně chcem. Přyhlasyl se cely naš, vedlejši, aji protějši kancel. Filip se schoval na vecku, kaj se hned na tvitru stěžoval, co zme mu zrobili. To nam hned poreferovala Jaruna, bo ta sleduje všeckich a všude.
Nakoněc zme se dostali na osum až deset listku, bo dva se musa eště zoptať doma, esli ich roby pusťa. Naša posledni šanca byl Kamil, bo ten ma znamych všude a kdyby se narodil za komanču, byl by z něho vysmaty vekslak. Enem pokrčil ramenami a pravil, že uvidime.
Tyden před koncertem Kamil rozložil na stul vějiř listku. Naleli zme se po štamprli a chtěli mu dať hobla, ale pravil, že esli se ho dotkněme, zabije nas ve spanku. On je taka nětykavka. V ten velki den zme se zrobili všecy přesčas a pěški přešli do Gonga. Ladik byl jaksyk naměko a ukazoval nam, že napravo robil jeho foter sto roku, tam že měli šatnu a take spominkove dřysty prdy. Už zme to slyšeli tolikrat, že zme enem kivali sucytně hlavami jak na trampolinove sutěži a šli dal, ať stihnem aspoň jedno dvě.
Parkoviště bylo narvane jak Halina do legin a Gong už se tež začal plniť. Dali zme se po jednym a čitali program. Pavel jak zystil, že koncerty su cely tyden, začal frflať, že beztak to ma Jaryn nařyzene od Světlika. Bo jak je ve Vitkovicach v Gongu, musy mět stejnu šichtu tajak všecy vitkovičti dělňasy, od pondělka do patku. Ladik ho podpořyl, že to je jasne, že už ma v Heligonce svoju vlasni šichtovnicu. A pry esli vime, že v Gongu ležela skoro třycet roku letecka puma, co tam dřystla na koncu valki. A pry esli vime, čemu ten plynojem zdvihli o 1492 centymetru. A potem nas začal skušať, od kdy to je kulturni pamatka, v kerym roce dostal cenu Dum roku a kery architekt ho navrhoval. Trochu zme ho propleskli a dalši pivo už nědostal, bo čim vic chlašče, tym je větši inteligentual.
Vyjeli zme po schodach až navrch. Obsadili zme celu řadu a než začnul koncert, parurazy kolem procyklovala plaskačka (krom Ladika, bo ten se začnul potichu opakovať datum založeni všeckich šachet v reviru). A fčil už to začlo!
Vyšel na podyjum a byl to fakt on! Pozdravil se s nami a jakisyk cyp mu blisknul do oči. Tuž poděkoval a pravil, že na koncu se ho všecy možu vyfotiť. Taktak zme zadrželi Jarunu, kera přeslechla to “na koncu” a už se drala ku schodam. Jaryn tam měl mezynarodni pomoc – Kuśmierskeho s harmonyku. Kura, ten jak to valil v jedne solove vyhravce, to bylo tajak když nas rusacy osvobodili. A bylo fajně. A potem eště dorazyl bubenik, tympanysta, cinkalista, štěrkač – a to všecko v jedne osobě – Pavel Planku.
A bylo eště lepši. A ni enem z te domacy slivki. Jak tam Jarek lupnul “Zatímco se koupeš”, až mi očiska zvlhly, bo sem se spomněl, jak sem to eště coby mlady mutant bekal na Žermankach u ohňa, jak zme se mačkali s moju prvni lasku, kera mi ukazala rozdily mezi chlopem a robu. A naraz to po sto rokach bekam zas! A naraz mě mačka Jaruna! Smol na to! Ja nejsem na fusate!
Měli to fajně nastavene, syncy. Bo po řachavych songach šly pomale, zamyšlene, klidnějši a aji trocha teho džezu tam byla. Jarek překvapil, bo sem myslel, že krom kitary umi enem na heligonku a on to valil obstojně aji na basu, a dokonce na husle.
V jednu chvilu se zahral na Sybilu a předpovidal, že nad Ostravu zas povede lanovka a hned k temu zapěl zbrusu novy song s tekstem, z kereho se věšina ludi valala. Tuž to bylo cosyk na Laďu, kery do mě dlubal ramenem a pry „To je cypovina, ty stare vuzki nemožu vozyt ludi, bo nosnost, šak viš, ne, leda že by se to cele naddymenzovalo, postavilo by se paru stojnic navic, tuž to je vlasně genyjalni napad, to by šlo!”. Hned druhi den na šichtě to začnul cele rozkreslovať. Vul.
Fajne bylo, jak Planka přy Ostravě uprostřed mezyhry poskočil jak tajtrlik s obrovskim bubnem pověsenym na břuchu. Venca to po koncertě venku tež zkusyl a tyden byl na neschopence, bo zrobil nechtěně šňuru.
Ty dvě hodiny uletěly jak sudanski prezydent. Jak se s nami ten naš zpěvavy ostravak lučil, něnapadně se zminil o Heligonce. Že je syce eště zavřena, ale jak pujdeme kolem, mame mrknuť do oken (jak ty chude děcka od Dykensa, spominatě?), bo je domluveny, že tam kvuli nam nechaju svitit. Jaruna, jak zme vyšli ven, viděla jedine osvětlene – Boltovku – a hned chvalila, jak je ten Nohavica šikovny, že ma ten svuj klub až na huře a s takim fajnym vyhledem. Nechali zme ju přy tym, bo ona už ina nebude. Přyšti tyden ju tam pošlem pro listki na zařyjove koncerty.
Autor: Ostravak
Zdroj: www.denikostravaka.cz