Mlejn 2. 12. 1999

Reportáž z pražského sólového koncertu. Text byl původně napsán do Dougovy e-mailové konference.

Právě jsem se vrátil z koncertu Jarka Nohavici, který se konal v pražském klubu Mlejn. Ač měl Nohavica tento týden v Praze pět vystoupení, byly lístky vyprodány už před týdnem (a nestály málo). Já bláhový jsem si šel koupit vstupenky až před třemi dny. Naštěstí organizátoři koncertu pustili všechny, kteří neměli lístek těsně před koncertem do sálu. A protože nás nebylo málo, byl sál úplně narvaný. Trochu mě překvapilo, že po nás nechtěli vstupné, což bylo jistě vůči těm, kteří zaplatili 180 korun a mnozí ze židlí viděli hůře než my stojící, nefér. Ale já si nestěžuji.
Koncert se mi velice líbil a myslím, že nejen mně. Nohavica hrál starší i velice nové písně na kytaru i na heligonku. Prozradil, že v březnu bude točit nové album. Budou na něm písně hlavně milostné a romantické.

Z mně neznámých písní zazněly Vánoce v Bratislavě, s chytlavým refrénem, který mi stále zní v uších. Píseň Strach je krásné blues. S heligonkou zahrál hospodskou píseň To umí každej debil s velice legračním textem. Milostná píseň Líbíte se mi uklidnila rozesmáté publikum. Další píseň je právě den stará (nová) a Nohavica ji označil za svorník své nové desky. Pravděpodobně se bude jmenovat To co nemám nemůžu ti dát. Slíbil, že píseň Pane prezidente nedá na nové album, protože nechce aby zněla v rádiích desetkrát denně a aby se ohrála. Myslím, že by se jistě stala hitem. Je to jakýsi zhudebnělý dopis starého pána prezidentu republiky. Další hospodskou písní byla Hospodská směs II – čtyřverší na Plíhalovu univerzální melodii, samozřejmě s heligonkou. Jako další píseň s heligonkou zahrál Nohavica Dobešovu Zásnuby sú plánované na středu, která zní, myslím, s heligonkou daleko lépe než s kytarou. Jakoby na ní byla složena. Velmi pěkně zněla na heligonku i píseň Košilka. Další nová s kytarou Moje smutné srdce a jako přídavek Halelůja s heligonkou – také milé překvapení.

Nohavica mě opět přesvědčil, že stále umí napsat píseň jak veselou, tak i přemýšlivou a milostnou. Už se těším na nové album.

 

Jan Šimsa