Nohavica v Praze lákal
MF DNES – 31. 3 . 2001

Těšínský bard Jaromír Nohavica hrál v Praze takřka nenápadně, bez větší propagace a vždy před vyprodaným hledištěm. Sérii koncertů uzavřelo čtvrteční vystoupení v Městské knihovně. V jeho úvodu Nohavica dostal dvojplatinovou desku za prodej svého posledního alba Moje smutné srdce, které si koupilo asi 65 000 posluchačů. Ze všech písničkářů generace osmdesátých let (Dobeš, Plíhal, Janoušek) je Nohavicova kariéra nejvyrovnanější.

Po listopadovém převratu se tento velký mág opřel o své koncertní publikum a takřka rezignoval na prezentaci v médiích. Učinil se vzácnějším a tento způsob písničkářské existence mu vyšel. Vždyť jenom prodej předchozí desky Divné století, která vyšla v roce 1996, překročil stotisícovou hranici.

Nohavica píše čerstvé písničky a s pomocí tahací harmoniky heligonky (kterou střídá s kytarou) našel zemitější způsob vyjádření, když citoval úsměvný ostravský tradicionál V jednym dumku na Zarubku nebo „chacharský“ opilecký song. Zahrál také parodii na fotbalové fanoušky a rozparádil publikum vtipnou verzí cirkusového sloního pochodu. Heligonka Nohavicu provázela i v některých vážnějších skladbách, z nichž například Bláznivá Markéta spadá hluboko do osmdesátých let, kdy písničkář čelil administrativním zákazům. Jako když jelen vodu chce pít, píseň o smutné samotě, patřila k těm nejnovějším. Jednu hořkou skladbu Nohavica věnoval našemu prezidentovi, který se zamýšlí nad problémy planety, zatímco běžný člověk stojí bezradný a neschopný vyrovnat se s otřesy této společnosti. Útěchu může najít v Nohavicově písni Kometa, která sice neodpovídá na velké záhady vesmíru, ale vrací člověka v pokoře zpátky na zem.

Podstatnou stránkou Nohavicova repertoáru jsou české verze písní Bulata Okudžavy nebo Vladimira Vysockého. Z nich si Nohavica vybral Dialog u televize, takřka silvestrovskou scénku mezi opilým mužem a jeho otupělou ženou, ve které dokonale zahrál obě postavy. Vlivy východní Evropy, Polska, Slovenska i židovských písní se spolu s moravskou baladičností a českou lidovkou tavily na severní Moravě. Charismatický kejklíř Jaromír Nohavica přivezl kus tohoto světa do hlavního města. Potěšení bylo, soudě podle společného zpívání a přídavků, vzájemné.

 

Vladimír Vlasák
Zdroj: Mladá fronta DNES