Pro ceny to nedělám…
ZPRAVODAJ NDM – 11/2006
V pátek 29. září byly v pražském Dejvickém divadle uděleny prestižní ceny Sazky a Divadelních novin Událost sezóny – sázka na kvalitu. Cenu v kategorii Hudební divadlo za sezónu 2005/2006 získal Jaromír Nohavica za svůj básnický překlad libreta k Mozartově opeře Così fan tutte, který vytvořil pro inscenaci Národního divadla moravskoslezského.
Jaký je to pocit, získat tak prestižní ocenění?
„Víte, ta cena mě těší hlavně proto, že jsem viděl, v jaké konkurenci jsem se ocitl. Když si vezmete, že v nominacích byl Ondřej Havelka za režii brněnské Prodané nevěsty, J. A. Pitínský za uznávanou zlínskou Smrt Hippodamie, další jména jsou například Petr Kofroň, Jiří Heřman, bratři Cabanové… Ta cena má svou váhu právě díky vynikajícím‚konkurentům’ .“
Za přebásnění Così fan tutte jste byl už vyhlášen osobností měsíce Divadelních novin, teď máte Cenu Sazky a Divadelních novin – očekáváte další ceny?
„Pro ceny to nedělám – kdybych to dělal jen pro ceny, nikdy se mi to nepodaří… Je velmi milé, že jsem tuhle cenu dostal, ale z vlastní zkušenosti vím, že jediný člověk, který dokáže skutečně poznat, jestli se vám práce doopravdy podařila, jste vy sám. To jsou ty chvíle před usnutím, na pomezí bdění a spánku, kdy si uvědomíte, že se vám něco povedlo – že jste to udělal dobře… Já už když jsem šel skoro před rokem hotový překlad odevzdat do divadla, tak jsem věděl, že je to dobré. Samozřejmě vím, kde jsou chyby, co bych dnes udělal trošku jinak – ale to je normální, nikdy se člověk nedostane k maximální dokonalosti. Fajn je, když to, co je momentálně to nejlepší, co ze sebe vydáte, je opravdu dobré :-)“
Říká se o vás, že chodíte na všechny reprízy Così fan tutte…
„Zatím jsem měl to štěstí, že jsem tu vždycky byl a mohl přijít. Chtěl jsem vidět všechny alternace, zajímalo mě, jak to kdo dělá – taky proto, že pořád uvažuju o tom, že by se mohla aspoň některá čísla, pokud ne celá opera, nahrát na CD… Jsem ale hodně vytížený a mám povinnosti jinde, takže bohužel ne vždycky se mi podaří dostat se na představení. Rád bych viděl nejen každou reprízu Così fan tutte, ale všechna ostravská operní představení. To je totiž to krásné a na opeře jako žánru velmi zajímavé – že každá repríza je jiná – nejen obsazením, ale skutečně každý večer je naprostý originál, i když jde o tutéž inscenaci…“
V jakém vztahu jste v této chvíli s W. A. Mozartem?
„No, teď už rozjíždím Dona Giovanniho – asi se už ví, že jsme se s divadlem dohodli na dalším ‚pokračování’. Giovanni je hodně jiný než Così – je míň ‚písničkový’ , tohle je už skutečné drama i v muzice, motivech… Chtěl bych to jazykově taky adekvátně vyjádřit – hudbu i jednotlivé postavy. Jsem tím už zase úplně pohlcený…“
Děkuji za rozhovor a přeji další inspirativní chvíle s Mozartem.
Pavla Březinová
Zdroj: ZPRAVODAJ NDM – 11/2006