Vzpomínka na Jirku  (1975)

 

Tahitská dívka –  3:30 min
hudba: Jiří Urbánek | zpívá: Marie Rottrová | hrají: Plameňáci
Text písně najdete v části Textař

Už od pradávných časů, dříve než pustili učedníka – truhláře, aby udělal stůl, musel nejprve zametat v dílně. Pak nějaký čas trvalo, než dostal do ruky hoblík, aby se s ním naučil zacházet. A kolik času ještě potom musel prožít v učení, než si zkusil vlastnoručně stůl.

Já jsem v 70. letech psával texty k cizím melodiím. To jsem měl, obrazně řečeno ten „ hoblík v ruce“ a učil jsem se. Byly to nejdříve hlavně zahraniční písničky, které hrával na „čajích“ ostravský Majestic. Díky Mirkovi Schejbalovi a jeho širokému repertoáro- vému záběru jsem si tak mohl ozkoušet způsoby všech možných hudebních stylů, od Chicaga až po Slade. Až později jsem se dostal k textům na původní melodie.

Dramaturgem v Českém rozhlase Ostrava byl tehdy pan Drahoslav Volejníček. Jsem moc rád, že díky němu na mne klatba za tátu , který musel po roce 1968 z rozhlasu odejít, nedopadla podobně jako dopadala jinde. Svět prostě není černobílý. Nebyl a není.

Když procházím svůj zápisníček a vzpomínám všechny ty, s nimiž jsme kdy dohromady poskládali nějakou píseň, je to dlouhá řádka jmen. Petr Němec, Zdeněk Mann, Jan Matouš, Zbyněk Bitmar, Ruda Chowaniok, Drahoslav Volejníček, Petr Michalík, František Hovjadský, Vlastimil Kučaj, Jan Volný, Petr Hanzelly, Aleš Bajger, Richard Kroček, Lumír Ptáček, Vladimír Figar, Leo Skuplík . Napsali jsme spolu spoustu písní, dnes už většinou zapomenutých. Jedno jméno se ale opakuje častěji než jiná.
Jirka Urbánek.

Vynikající ostravský basista a skladatel, dlouholetý člen Ostravského rozhlasového orchestru a páteř kapely Flamingo, chcete-li Plameňáci. Ostatně počtěte si o Jirkovi více sami. Byl pro mne opravdu jiným muzikantským patrem. Bylo v tom i trochu symboliky, že jsem k němu do jeho vilky na Slezské Ostravě nad Bazaly chodíval s texty pěšky a do kopce a zadýchával jsem se.

U klavíru nahoře v podkroví mi nic nedaroval. Žádnou slabiku navíc. Jako jazzman byl na to obzvlášť přísný. Tak přísný jak jen mohl být k začínajícímu textaři, aby z něho něco pořádného vyrostlo.

Jestli mne nemýlí paměť a zápisky, složili jsme spolu 18 písní. Od těch prostých dětských až po velké jazzové. Mnohé z nich nazpívala Marie Rottrová a zachovaly se tedy na gramofonových deskách. Díky tomu si jich několik dnes můžeme připomenout. Omluvte kvalitu praskajících vinylových desek. Čas se nedá zastavit.

V sobotu 16. května 2009 ve věku 65 let Jirka zemřel.

Díky, Jiří, že jsem tě potkal.